19 CO 44/2022-147 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozhodoval o žalobě na zaplacení nemajetkové újmy způsobené žalobkyni nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 Cm 635/1996 dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). 2. Žalovaná nárok neuznala. Souhlasila s tím, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, tedy konstatovala porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, což shledala přiměřeným zadostiučiněním. 3. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení (I.), zamítl žalobu na zaplacení dalších [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (II.) a rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] (III.). 4. Soud I. stupně již rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 20 C 155/2019 - 54, jímž byl žalobní návrh zamítnut. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 19 Co 52/2021 - 74 napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že nebyly dány podmínky pro rozhodnutí ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), že je třeba postupem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzvat žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ohledně nesprávného úředního postupu v rámci vedlejšího, konkursního, řízení a ohledně incidenčních sporů, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soud například rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 840/2011. 5. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 Cm 635/1996. Žalovaná stanoviskem ze dne [datum] konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 OdpŠk a porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 6. Dále vyšel ze zjištění, že dne [datum] byla u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 Cm 635/96 (dále„ posuzované řízení“) podána žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] po společnosti [právnická osoba], [IČO]. Po výzvě soudu k odstranění vad a úhradě soudního poplatku byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který byl napaden odporem. Po vrácení přeplatku soudního poplatku dne [datum] bylo řízení dne [datum] přerušeno z důvodu konkursu prohlášeného na majetek žalobkyně. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zrušení konkursu, které nabylo právní moci dne [datum]. Následně byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žaloba odmítnuta. Právní moc nastala dne [datum]. 7. Ohledně vedlejšího řízení vyšel ze zjištění, že u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (dále„ konkursní řízení“ nebo„ vedlejší řízení“) byl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobkyně ze dne [datum] (nesprávně uvedeno dne [datum]), který byl prohlášen usnesením ze dne [datum]. V průběhu řízení byly činěny úkony za účelem zpeněžení majetkové podstaty, bylo procesně rozhodováno a byly podávány zprávy konkursnímu soudu o činnosti správce konkursní podstaty. Konkurs byl usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], zrušen po splnění rozvrhového usnesení. 8. Ohledně dalšího vedlejšího sporu vyšel ze zjištění, že dne [datum] byla u Městského soudu v Praze podána žaloba pod sp. zn. 23 Cm 333/2001 (dále„ incidenční spor“) na vyloučení vysokozdvižného vozíku ze soupisu konkursní podstaty v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad žaloby, pro jejich neodstranění byla žaloba odmítnuta usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. 9. Soud I. stupně posoudil nárok dle § 1, § 2, § 5, § 13 a § 31a OdpŠk, čl. 6 odst. 1 věta prvá a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) a Nejvyššího soudu, například Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Poté dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Ten shledal v průtahu od [datum] do [datum], neboť ze strany soudu ani účastníků nebyl učiněn žádný úkon. Naopak v konkursním řízení a incidenčním sporu neshledal nesprávné úřední postupy, když jednotlivé úkony soudů byly činěny v přiměřených lhůtách a jejich postup byl plynulý. K incidenčnímu sporu poznamenal, že je z hlediska délky konkursního řízení, bez významu. 10. Dále se zabýval formou a rozsahem odškodnění presumované újmy žalobkyně dle § 31a odst. 2 OdpŠk v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, například rozsudkem ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009 a judikaturou ESLP, například rozhodnutím ze dne [datum], ve věci Apicella proti Itálii, stížnost [číslo]. Rozhodl, že je na místě peněžité zadostiučinění, když řízení bylo vedeno od [datum] do [datum]. Při jeho stanovení vycházel ze základní sazby [částka] 000 Kč/rok, se zkrácením na polovinu za prvé dva roky řízení a dospěl k částce [částka]. Tuto částku podrobil kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk. Pro složitost, především vedlejšího konkursního řízení, z důvodu zjišťování a zpeněžování majetku v konkursní podstatě, snížil základní částku o 40 %. Pro postup soudu základní částku nemoderoval, když ten byl zohledněn tím, že se konstatování porušení práva v daném případě nejevilo jako dostačující prostředek nápravy. Význam řízení pro žalobkyni shledal nízký s odůvodněním, že předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení peněžité částky, řízení skončilo odmítnutím žaloby bez věcného projednání, žalobkyně byla po celou dobu řízení pasivní. Odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 4336/2010. K moderaci tedy nepřistoupil. Přiměřené zadostiučinění stanovil ve výši [částka]. 11. Dále žalobkyni přiznal úroky z prodlení od [datum] dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když nárok byl dle § 14 odst. 1 OdpŠk uplatněn u žalované dne [datum], šestiměsíční lhůta dle § 15 OdpŠk marně uplynula dnem 8. 9. 2019. Lhůtu k plnění stanovil s ohledem na zákon [číslo] Sb., o rozpočtových pravidlech. 12. Nákladový výrok odůvodnil dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení přiznal za zaplacený soudní poplatek a 7 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“), včetně 21% DPH, ve výši [částka] Lhůtu k plnění stanovil s ohledem na rozpočtová pravidla. 13. Proti zamítavému výroku II. a nákladovému výroku III. podala žalobkyně včasné odvolání, které vzala podáním ze dne [datum], zpět. 14. Odvolací soud postupem dle § 207 odst. 2 o. s. ř. odvolací řízení zahájené k podání žalobkyně zastavil, neboť o odvolání nebylo dosud rozhodnuto. 15. Včasným odvoláním napadla rozsudek do výroku I. a III. žalovaná. Má za to, že byla nesprávně posouzena otázka významu věci pro žalobkyni. Byť byl učiněn závěr o nízkém významu, především s ohledem na odmítnutí žalobního návrhu a pasivitu žalobkyně. Nadto po prohlášení konkursu v řízení nepokračoval správce konkursní podstaty ani žalobkyně. Uvedené se však nepromítlo do úvah o formě odškodnění. Má za to, že žalobkyni náleží odškodnění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, nikoli zadostiučinění v penězích. Pokud by odvolací soud dospěl k závěru, že jí náleží odškodnění v penězích, měl by se závěr o nízkém významu řízení promítnout do procentuálního snížení výše zadostiučinění. Navrhla změnu napadeného rozhodnutí s tím, aby byl nárok žalobkyně zamítnut a jí přiznány náklady řízení. 16. Žalobkyně s odvoláním nesouhlasila. Zdůraznila především délku posuzovaného řízení. Namítala, že po 22 letech po ní nebylo možné požadovat bdělost. Nadto za situace, kdy společnost [právnická osoba] prošla konkursem a z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 50 Cm 219/2017 - 33, byla zrušena a vstoupila do likvidace, tedy 3 měsíce před odmítnutím žaloby v posuzovaném řízení. I v případě úspěchu by se tak nedomohla uspokojení své pohledávky, naopak by jí vznikaly další náklady. Upozornila na to, že byla v roce 1996 vyzvána k doplnění žaloby, což učinila, byl vydán platební rozkaz, tedy žaloba byla pro soud zjevně bezvadná. Přesto nebyly po dobu 4 let činěny žádné kroky směřující k projednání věci. [ulice] výzva v roce 2017 k doplnění žaloby již nebyla