20 CO 301/2022-100 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, žalobu ohledně [částka] s příslušenstvím zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky [částka] z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] (posuzované řízení). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že žalobci z uvedeného důvodu poskytla peněžní zadostiučinění ve výši [částka], které je dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu. 2. Soud I. stupně zjistil z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] průběhu posuzovaného řízení, popsaný v odstavci 5. rozsudku, a s odkazem na § 1, § 2, § 13 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (náhradový zákon), na judikaturu [název soudu] a na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] (Stanovisko), uzavřel, že délka posuzovaného řízení od [datum], kdy žalobci byla doručena žaloba, do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, tj. 10 let a 10 měsíců, nebyla přiměřená a řízení tak bylo zatíženo nesprávným úředním postupem. Uvážil, že řízení vykazovalo skutkovou a procesní složitost, bylo třeba provést širší dokazování (proběhlo deset jednání), zajistit listinné důkazy, účastníci byli opakovaně vyzýváni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, jednání bylo odročováno za účelem zajištění dalších důkazů a pokračování v dokazování, ve věci byli vyslýcháni svědci, účastníci, soud se musel vypořádat větším množstvím procesních návrhů, opakovaně byl měněn žalobní petit a bylo uplatněno několik vzájemných návrhů. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, jednou ve věci samé rozhodoval soud I. stupně i odvolací soud, který musel rozhodnout i o námitce podjatosti. Věc byla předkládána i Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné nepříslušnosti a v této části řízení lze v postupu soudu spatřovat určitou nekoncentrovanost, která však neměla výrazný vliv na délku řízení. Žalobce se na délce řízení významně podílel, vznášel vzájemné návrhy, byl vyzýván k odstranění jejich vad a tyto návrhy byly vylučovány k samostatnému projednání, bylo rozhodováno o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, jeho námitce podjatosti soudce. Žalobce a jeho zástupce dále žádali o odročení jednání z důvodu dovolených, jednání také muselo být odročeno za účelem výzvy k odstranění vad podání žalobce, který v řízení navrhoval velké množství důkazních prostředků a jeho zvýšenou procesní aktivitu, ovlivňující délku řízení, nelze klást k tíži žalované. Význam řízení pro žalobce shledal soud I. stupně nízkým. Poukázala na to, že ve smyslu judikatury [název soudu] se nejednalo se o řízení s typově vyšším významem pro účastníky, jeho předmětem bylo zaplacení poměrně nízké částky [částka] (po změně žaloby o [částka] více) a na žalované straně vystupovalo více účastníků, kteří průběh a výsledek posuzovaného řízení sdíleli, čímž byla utrpěná újma zmírněna. 3. Na základě uvedených okolností dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobci vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení nemajetková újma, jejíž odškodnění ve finanční podobě žalovaná ani nesporovala a sama žalobci částečně plnila. Za použití judikatury Ústavního soudu ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) vyšel při stanovení výše zadostiučinění z roční částky odškodnění [částka], neboť délka posuzovaného řízení přesáhla dobu 10 let, a dospěl k základní částce [částka]. Tuto částku za použití zákonných kritérií přizpůsobil okolnostem konkrétního případu a snížil ji o 30 % z důvodu složitosti řízení, o 10 % pro opakované rozhodování soudů více stupňů, o 20 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení a o 10 % pro snížený význam předmětu řízení pro žalobce, celkem o 70 % na [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci již poskytla před podáním žaloby [částka], vyhověl žalobě co do [částka] s úrokem z prodlení podle § 1968, § 1970, [ustanovení pr. předpisu] ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] a ve zbývajícím rozsahu [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl. Podle [ustanovení pr. předpisu] s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve specifikaci, uvedené v odstavci 20. rozsudku. 4. Proti zamítavému výroku rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítl, že soud I. stupně nezohlednil v jeho prospěch„ průtah“ mezi doručením spisu Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne [datum] a předvoláním k jednání na den [datum] a poukázal na to, že řízení bylo zbytečně o tři roky prodlouženo nedůvodnými procesními úkony soudu v souvislosti s rozhodováním o věcné příslušnosti. Dovozoval dále, že soud I. stupně nesprávně zhodnotil význam předmětu řízení jako nízký, neboť majetkové spory mají obecně pro účastníky řízení standardní význam (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]) a nelze odhlédnout od příslušenství nároku, a formalisticky posoudil význam sdílené nemajetkové újmy (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález]). [příjmení] výsledek řízení je pro posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě či nikoliv, nevýznamný. Soudu I. stupně žalobce dále vytkl, že snížil základní částku z důvodu složitosti, neboť posuzované řízení žádnou složitost ve smyslu judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]) nevykazovalo, bylo v něm vyslechnuto několik málo svědků a počet listinných důkazů se nevymykal standardnímu řízení. Množství procesních návrhů, jež byly v řízení učiněny, soud I. stupně nesprávně zohlednil nejen ve složitosti řízení, ale i v rámci chování žalobce. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v zamítavém výroku změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného výroku rozsudku a z účasti na ústním jednání se omluvila, odvolací soud proto odvolání žalobce projednal v souladu s § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. v její nepřítomnosti. Z obsahu odvolání žalobce se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený výrok rozsudku soudu I. stupně v intencích § 212 odst. 1, 5 a § 212a o. s. ř., včetně předcházejícího řízení, odvolání však opodstatněným neshledal. 6. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí náhradového zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Nepřiměřeně dlouhým řízením je tedy takové řízení, k jehož nepřijatelné délce přispělo nezanedbatelným způsobem nedodržování procesních pravidel ze strany orgánů veřejné moci (např. neodůvodněnou nečinností). Při posouzení vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve smyslu § 13 odst. 1 ve spojení s § 31a odst. 3 náhradového zákona, je na základě ustálené judikatury nutné vycházet z celkové doby řízení a zjistit, zda tato délka byla s ohledem na postup orgánů veřejné moci s přihlédnutím k demonstrativně jmenovaným kritériím v § 31a odst. 3 náhradového zákona v konkrétním případě nepřiměřená (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 7. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování správně uzavřel, že ve vztahu k žalobci se jednalo o řízení dlouhé 10 let a 10 měsíců, probíhalo ve dvou stupních soudní soustavy a jednalo se o řízení složitější, které bylo komplikované množstvím procesních návrhů obou stran, včetně změn předmětu sporu. Nepochybný podíl na délce řízení měl postup žalobce, který opakovaně vznášel vzájemné návrhy, byl vyzýván k odstranění vad ve svých podáních, nedůvodně se domáhal osvobození od soudních poplatků, nedůvodně namítal podjatost soudce. Soud I. stupně případně uvedl, že účastníku řízení nelze vytýkat využití jeho procesních práv, jeho zvýšenou