21 CO 338/2021-83 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení za rok 2018, jež žalovanému mělo vzniknout tím, že bez právního důvodu umístil na pozemku žalobce stavbu požárního vodovodu, a užíval tak jeho pozemek v rozsahu 2 463 m2. Žalovaný namítal, že užíval toliko 467,8 m2, a vznesl námitku promlčení. 3. Soud prvního stupně provedl listinné důkazy (zejména informace o pozemku, znalecký posudek Ing. [příjmení], hranice záboru vodovodu v [obec]) a uzavřel, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2087 v k. ú. [obec], že žalovaný na tomto pozemku umístil požární vodovod, který zabírá 2 463 m2. Protože výši obvyklého nájemného stanovenou znaleckým posudkem na 120 [spisová značka] žalovaný nezpochybnil, soud žalobě s odkazem na § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v plném rozsahu vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkal, že se vůbec nezabýval vznesenou námitkou promlčení, a nepřihlédl ani k jeho obraně, že stavbou požárního vodovodu zasahuje do pozemku žalobce toliko v rozsahu 467,8 m2. Poukázal přitom na spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] a u Městského soudu v Praze pak pod sp. zn. [spisová značka] týkající se bezdůvodného obohacení za období 2010 – 2012, v němž bylo zjištěno, že po faktickém ukončení výstavby požárního vodovodu již žalovaný pozemek v rozsahu 2 463 m2 neužívá. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil nebo jej změnil tak, že žalobu zamítne či jí vyhoví pouze co do částky [částka] (467,8 m2 x 120 [spisová značka]). 5. Žalobce považoval rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhoval jeho potvrzení. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212 a násl. o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné. 7. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalovaný umístil stavbu vodovodu na pozemek žalobce bez souhlasu vlastníka pozemku, a touto stavbou tak pozemek užívá bez právního důvodu. Vztah mezi účastníky je tedy vztahem z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). 8. Námitku promlčení neshledal odvolací soud opodstatněnou. Právo na bezdůvodné obohacení se promlčuje v tříleté subjektivní lhůtě (§ 621, § 629 a § 638 o. z.). Žalobce požaduje bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum], žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím této promlčecí lhůty. 9. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný v roce 2018 užíval pozemek v rozsahu 2 463 m2. Žalobce toto tvrzení dokládal listinou nazvanou„ [obec] záboru vodovodu v [obec]“, která obsahuje schéma (nákres) vodovodu a je na ní uveden údaj 2 463 m2. Uvedená listina není datována a není z ní zřejmé, kdo ji vyhotovil, a nelze z ní nijak dovodit, k jakému datu je stav na ní zachycen. 10. Obsah této listiny je přitom třeba vykládat v souvislosti s odůvodněním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z něhož vyplývá, že v tvrzeném rozsahu 2 463 m2 žalovaný užíval pozemek žalobce po dobu stavby vodovodu, která skončila dne [datum], a po jejím ukončení již pozemek v uvedeném rozsahu neužívá. (Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ústavní stížnost podaná proti usnesení dovolacího soudu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). 11. Odvolací soud proto vyzval žalobce, aby označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalovaný v roce 2018 užíval jeho pozemek v rozsahu 2 463 m2, a současně jej poučil, že neprokáže-li toto tvrzení, bude soud vycházet z rozsahu užívání, který žalovaný ve svých podáních činil nesporným (§ 118a o. s. ř.). 12. Žalobce tvrdil, že asi v roce 2013 mezi účastníky probíhala e-mailová komunikace, v níž byl rozsah užívání takto určen. Nebyl však schopen uvést přesné datum této komunikace ani její konkrétní obsah. Odvolací soud nepovažoval takovýto důkazní návrh za dostatečně určitý a způsobilý prokázat rozsah faktického užívání pozemku žalovaným v roce 2018, proto dokazování dále nedoplňoval a vycházel z toho, že žalovaný v předmětném období užíval 467,8 m2. Při výši obvyklého nájemného 120 [spisová značka] pak výši bezdůvodného obohacení za rok 2018 vyčíslil částkou [částka]. 13. Pro úplnost odvolací soud dodává, že je zcela bez právního významu, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným podepsána nájemní smlouva, která týkala i sporného pozemku a která byla vypovězena před rozhodným obdobím. Podstatné je, že v rozhodném období vztah mezi účastníky smluvně upraven nebyl. 14. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud změnil napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku I. tak, že žalobu co do částky [částka] (295 560 – 56 136) s úrokem z prodlení zamítl, ve zbývajícím rozsahu (co do částky [částka] s úrokem z prodlení) rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (§ 220, § 219 o. s. ř.). 15. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný z 18 %, neúspěšný z 82 %, je proto povinen nahradit žalovanému 64 % nákladů řízení. 16. Náklady řízení činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání [částka] a 5 paušálních náhrad po [částka] za sepis odporu, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne [datum], sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.) 64 % z této částky představuje [částka].