22 CO 210/2022-452 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou domáhá úhrady v záhlaví uvedené částky představující pojistné plnění, z havarijního pojištění vozidla. V podrobnostech jsou tvrzení a argumenty žalobce předestřeny v prvním odstavci odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených ve druhém odstavci odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 3. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] (výrok I). Uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II) a povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady řízení státu v částce [částka] (výrok III). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat. 4. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce v celém jeho rozsahu včasným a přípustným odvoláním. 5. Žalobce namítá, že odůvodnění rozsudku je nedostatečné, neúplné, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v případě nehody, za kterou žalobce požaduje pojistné plnění, nešlo o událost nahodilou. Namítá, že ani jeden ze znalců neuvedl, že by se ze strany žalobce mělo jednat o úmyslné jednání za účelem způsobení dopravní nehody, naopak znalci úmyslné zavinění žalobce vyloučili. Jednalo se o běžnou nehodu s vlivem chyby řidiče a o vyjetí mimo vozovku s absencí jakéhokoli úmyslu žalobce způsobit takovou nehodu. Nehodový děj, jak k němu došlo, nepředstavoval ani žádnou z výluk z nahodilé události, jak je dovozuje judikatura. Žalobce opakuje svá vyjádření a rozbory znaleckého zkoumání, ke kterým se dle něj soud prvního stupně dostatečně nevyjádřil. Namítá, že následně pořídil fotografie vozovky, ze kterých je zřejmé, že je popraskaná, místy zvedlá, místy zcela chybí. Tato nesourodost má drastické dopady na přilnavost kol vozidla a vlastnosti vozovky. Za takové situace je s ohledem na závěry posudku o chybě při řízení vozidla nárok žalobce ve věci dán. Namítá, že posudek Ing. [jméno] [příjmení] neobsahoval podstatné náležitosti znaleckého posudku (podpis znalce ani znaleckou pečeť). Skutečnost, že žalovaná disponovala takovýmto dokumentem, ukazuje její nadstandardní vztahy se znalcem. Žalobce má za to, že mohlo dojít ke konzultacím závěrů znaleckého zkoumání a samotného dokumentu. Zadání obsahovalo obecné otázky na další zjištění stran uvážení znalce, což považuje žalobce za nepřípustné a má za to, že dává prostor znalci hodnotit posuzovaný děj tak, aby byly závěry výhodné pro žalovanou. Ze skutečnosti, že v posudku je uvedeno, že v případě upřesnění některých informací je možno posudek doplnit, žalobce dovozuje, že byl posudek zpracován na základě neúplných informací. V popisu nehodového děje chybí informace o souvislém náledí na vozovce, které ovlivnilo průběh nehodového děje. Na straně 14 posudku je přitom zřetelný lesk náledí na vozovce na snímcích PČR z místa nehody. Rozsah poškození v pravé přední části vozidla znalec hodnotil v úrovni 20 až 25 Km/h, jinde v posudku však rychlost uvedl na 28 a 34 km/h. Znalec také srovnával dvě odlišná a nesrovnatelná vozidla. Nezabýval se rychlostí, při které se aktivuje airbag. Žalobce má za to, že při uváděné rychlosti 20 až 25 Km/h není možné u vozu [jméno] [příjmení] 350 ohnout tak tvrdé části jako je rameno tlumiče a těhlice vozidla, což se při nehodě stalo. Znalec uvedl, že kmen stromu nebyl zcela v kontaktu s vozidlem, opomíjí však odraz vozidla od kmene při deformaci a nárazu, který svědčí značné nárazové rychlosti vozidla. Znalec [příjmení] [příjmení] uved, že nelze realizovat simulaci nehodového děje z důvodu nedostatečných vstupních dat, není tedy schopen určit, kudy žalobce s vozidlem jel, zároveň však bez adekvátních dat vyloučil úhybný manévr kolem předmětů na vozovce. Stran předmětů na vozovce uvedl, že se na vozovce po nehodě nenacházely. Podle nákresu se však nacházely na pravé straně vozidla a vzhledem k náledí vozidlo prakticky nevybočilo ze svého směru a předměty smetlo z vozovky, jak je zřejmé z pořízené fotodokumentace z místa nehody. Znalec se vše snaží hodnotit z jedenácti metrů posledního pohybu vozidla, neurčuje však jak vozidlo projelo zatáčkou a jak se dostalo mimo komunikaci. Znalec se nezabýval skutečností, že vozidlo bylo vyprošťováno. Žalobce spatřuje rozpory i v hodnocení nárazu do stromu. V náčrtku na str. 10 posudku znalec uvádí, že žalobce do příkopu najel rovně, to by ale žalobce musel už do zatáčky najet levým příkopem. Žalobce má výhrady též k posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] (dále jen„ ANEXIS“). ANEXIS s Ing. [příjmení] dlouhodobě spolupracuje a vycházel pouze z podkladů, které zřejmě obdržel od Ing. [příjmení]. Zástupce ANEXIS na jednání uvedl, že na místě nehody nebyl a ve svém znaleckém posudku uvádí, že zhlédl místo nehody, což však nedoložil žádnou fotodokumentací, užíval pouze fotografie PČR. ANEXIS poukázal, že k posouzení děje je třeba udělat výpočet kinematickým modelem zpětného děje, simulaci však nikdy neprovedl. Není zřejmé jak ANEXIS počítal vstupní rychlost vozidla, když shodně s Ing. [příjmení] uvedl, že nemá vstupní údaje a neudělal žádnou simulaci nehodového děje. Řešil pouze posledních 11 metrů nehodového děje, nezkoumal, jak se vozidlo pohybovalo při průjezdu zatáčkou. ANEXIS pouze spekuluje, proč, když byly předměty na vozovce, nedošlo k brzdění, kdy na druhou stranu byl prováděn úhybný manévr. Oproti tomu znalec [příjmení] [příjmení] jako jediný provedl simulaci průjezdem zatáčkou a uvedl, že ANEXIS chyboval. Jako jediný provedl metodu zpětného odvíjení, aby získal data o dopravní nehodě. Dle jeho závěru se dopravní nehoda mohla takto stát. Ing. [příjmení] souhlasí s ANEXIS, že nelze přesně rekonstruovat, jak se vozidlo střetlo se stromem, je však zřetelné, že situace nastala. K předmětům na vozovce uvedl, že je policie nepotvrdila ani nevyvrátila, ačkoli v protokolu o dopravní nehodě na ně žalobce jako řidič výslovně odkazuje. Simulaci Ing. [příjmení] provedl i s předměty. Celý nehodový děj simuloval ve virtual crash, což prokázalo časovou a technickou přijatelnost krajních variant nehodového děje. Své poznatky obsáhle popsal a doložil tabulkami a videem. Ing. [příjmení] ani ANEXIS se tímto nezabývali, neměli vstupní údaje a jejich závěry tedy nemohou být objektivní. Zpětně nelze jednoznačně posoudit, jaký úhybný manévr byl optimální. Žalobce má za to, že posudky Ing. [příjmení] a ANEXIS jsou v rozporu, neboť posudek Ing. [příjmení] uvádí, že řidič se nevyhýbal žádným předmětům a do pravého silničního příkopu najel plynule s následným nárazem pravé přední části vozidla do kmene a křovin, zatímco ANEXIS uvedl, že dle stop bylo vozidlo směřováno ven ze zatáčky směrem do silničního příkopu. Řidič musel nejdříve působit na věnec volantu nepatrně vlevo, tím najel do levotočivé zatáčky, a pak musel korekcí volantu natočit vozidlo ven ze zatáčky směrem do silničního příkopu. To znamená, že vozidlo ovládal a věnoval se řízení vozidla. Žalobce má za to, že Ing. [příjmení] takto úhybný manévr vylučuje a ANEXIS jej potvrzuje, a přesto následně prohlašují daný manévr za vylučující nehodu. Oba vycházeli pouze ze závěrů policie nebo jeden z druhého. Jejich zjištění jsou založena na selektivně vybraných fotografiích, dokumentech a skutečnostech, které nedávají objektivní obraz o dopravní nehodě. Nezabývali se vším, co bylo v policejním spise obsaženo, mohli některé fotografie a dokumenty vynechat. V rámci revizního znaleckého posudku není vůbec počítáno s lidským faktorem a ovlivnění reakcí žalobce z důvodu stresové situace hrozící nehody. Chování řidiče může být ovlivněno stresem z vypjaté situace, může se stát, že není schopen objektivně reagovat, vozidlo zastavit nebo je vyvést z dopravní nehody. Revizní posudek potvrdil, že je zde velká absence dat, umístění předmětů na vozovce a navazující reakce řidiče a ovlivnění řízení vozidla a stav vozovky v době střetu. Podstatný je závěr, že nehoda je technicky přijatelná a poškození koresponduje s nehodovým dějem. Žalobce souhlasí se závěrem revizního posudku, že závěry předchozích znalců ohledně nárazové rychlosti vozidla jsou ve vzájemné shodě a posudky nejsou v rozporu ani v závěrech ohledně technické přijatelnosti nárazu do stromu. Žalobce nesouhlasí se závěry revizního posudku stran obrazové simulace nehodového děje. V revizním posudku je obrys vozidla zakreslen tak, že není ve středu vodící čáry, a tak se zdá, že je v příkopu, vodící čára má být ale uprostřed. Z toho plyne, že závěr revizního znaleckého posudku, který tvrdí, že z příloh Ing. [příjmení] vyplývá předpoklad komplikovanějšího předstřetového pohybu, je nepřesný. Žalobci není zřejmé, proč by se vozidlo při zatočení volantem a vyhýbání předmětům na vozovce (což žalobce od počátku tvrdí), nemohlo dostat do lomené trajektorie jí