23 CO 265/2022-196 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum] uložil žalované insolvenční správkyni povinnost zaplatit žalobkyni z majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba], [IČO], se sídlem [anonymizována dvě slova] [rok], [obec a číslo] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] o zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě stanovené po právní moci rozsudku Krajským soudem v Českých Budějovicích v řízení vedeném pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] (výrok I). Dále soud I. stupně rozhodl, že žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému insolvenčnímu správci uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku xanon [číslo] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky xanon [číslo] od [datum] do zaplacení, zamítá (výrok II.), výrokem III. uložil soud povinnost žalovanému insolvenčnímu správci zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka] ve lhůtě stanovené po právní moci rozsudku Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. 2. Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum], částky xanon [číslo] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z titulu nezaplacené mzdy za měsíce [anonymizováno] [rok], listopad [rok] a prosinec [rok] za práci redaktorky, kterou vykonávala pro společnost [právnická osoba], [IČO] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], insolvenčním správcem byla stanovena žalovaná a přešlo na ni dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka. Řízení před soudem I. stupně bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dále se žalobkyně domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to z titulu nezaplacené mzdy za měsíc prosinec [rok] a za měsíc [anonymizováno] [rok] včetně odstupného za práci redaktorky, kterou vykonávala pro společnost [právnická osoba], [IČO] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Řízení před soudem I. stupně bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla obě řízení, tj. sp. zn. [spisová značka] a řízení sp. zn. [spisová značka] spojena ke společnému řízení s tím, že nadále budou vedena pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Žalovaná insolvenční správkyně pohledávky na dlužnou mzdu (s výjimkou pohledávky uplatněné za dlužnou mzdu za měsíc prosinec [rok] ve druhém návrhu elektronického platebního rozkazu) nerozporovala, neboť se jedná o pracovněprávní pohledávky bývalé zaměstnankyně dlužníka [právnická osoba] Žalovaná uvedla, že pohledávky žalobkyně jsou pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ insolvenční zákon“). Tento druh pohledávek má v insolvenčním řízení přednostní postavení, když společně s ostatními pohledávkami za majetkovou podstatou (§ 168 insolvenčního zákona) a jim postavenými na roveň (§ 169 insolvenčního zákona) se tyto pohledávky uspokojují, není-li dále v insolvenčním zákoně uvedeno jinak, v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (srov. § 168 odst. 3, § 169 odst. 2 insolvenčního zákona). To však platí pouze v situaci, když je v majetkové podstatě dostatek prostředků k úhradě všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek těmto postavených na roveň, jinak je nutné postupovat podle § 305 odst. 2 insolvenčního zákona a tyto pohledávky uspokojit pouze částečně a poměrně. Žalovaná uvedla, že situace dlužníka [právnická osoba] je taková, že nelze v danou chvíli usuzovat na plné uspokojení přednostních pohledávek. 4. Soud I. stupně na základě nesporných skutečností a listinných důkazů dospěl k závěru, že za měsíce [anonymizováno] a listopad vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na čistou mzdu ve výši [částka], za měsíc prosinec [rok] vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na čistou mzdu ve výši [částka]. Za měsíc [anonymizováno] [rok] a v souvislosti s ukončením pracovního poměru žalobkyně u žalovaného ke dni [datum] vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na čistou mzdu a odstupné v celkové výši [částka]. Žalobkyně [anonymizováno] své pohledávky u žalované a současně ji vyzvala k úhradě prostřednictvím přihlášek za majetkovou podstatou dlužníka ze dne [datum] a [datum] (výplatní lístky žalobkyně za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], potvrzení o nevyplacení mzdových nároků ze dne [datum], přihlášky pohledávek za majetkovou podstatou ze dne [datum] a [datum]). Soud I. stupně uzavřel po citaci ust. § 169 odst. 1 písm. a/, § 203 a § 305 odst. 1 zák č. 182/2006 Sb., že žalobami uplatněné nároky žalobkyni vznikly, s výjimkou nároku na zaplacení dlužné mzdy za měsíc prosinec [rok] ve výši xanon [číslo] uplatněné žalobou ze dne [datum], když nárok na zaplacení dlužné mzdy za měsíc prosinec [rok] byl současně uplatněn i žalobou podanou dne [datum], avšak ve výši [částka], která byla prokázána i výplatním lístkem za měsíc prosinec [rok]. Soud I. stupně proto žalobě s výjimkou zaplacení dlužné mzdy za měsíc prosinec [rok] ve výši xanon [číslo] výrokem I. vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil i s přihlédnutím k existující judikatuře (např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) tak, že tato bude stanovena příslušným insolvenčním soudem po právní moci rozsudku. Insolvenční soud rovněž rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení přiznané pohledávky. 5. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť v řízení byla úspěšná převážně žalobkyně. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] (z celkové výše uplatňované částky [částka]), zatímco co do částky xanon [číslo] byla neúspěšná. Žalobkyně byla tudíž úspěšná v rozsahu 87,6 % a v rozsahu 12,4 % neúspěšná. Z tohoto důvodu vznikl žalobkyni nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 75,2 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení zahrnující soudní poplatky ve výši [částka], odměnu advokáta za 4 úkony právní služby po [částka], jeden úkon právní služby po [částka], dva úkony právní služby po [částka], jeden úkon právní služby po [částka], paušální náhradu hotových výdajů advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka] za 8 úkonů právní služby (v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] – převzetí zastoupení, sepis stanoviska k odporu proti platebnímu rozkazu, účast na jednání soudu dne [datum], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] – převzetí zastoupení, sepis jednoduché předžalobní výzvy, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a DPH ve výši 21 %. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů ve výši [částka]. 6. Žalovaná podala proti rozsudku včasné a přípustné odvolání, a to proti výrokům I. a III. napadeného rozsudku. Namítla, že považuje přisouzení úroků z prodlení žalobkyni za rozporné se zákonem, a to konkrétně s § 170 písm. b) insolvenčního zákona. Pohledávka žalobkyně (všechny její dílčí části) vznikla až po rozhodnutí o úpadku a nepochybně tedy je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 insolvenčního zákona), nicméně ani takové pohledávky nejsou vyňaty z působnosti § 170 insolvenčního zákona, a proto se pohledávka žalobkyně nezvyšuje o jakékoliv úroky či úroky z prodlení. Ohledně výroku o nákladech řízení, /který žalovaná rovněž napadla/, žalovaná uváděla, že již v rámci svých podání ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) a ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) namítla, že obě žaloby jsou zcela nadbytečné a neúčelné, neboť pohledávka žalobkyně nebyla [anonymizováno] účastníky nikdy sporná, když důvodem jejího neuhrazení byla zákonná překážka podle § 305 odst. 2 insolvenčního zákona (která trvá dosud), a žalobkyně mohla průběh insolvenčního řízení s dlužníkem [právnická osoba] průběžně sledovat ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku, v němž jsou pravidelně zveřejňovány zprávy žalované o stavu insolvenčního řízení a ekonomické situaci dlužníka. Žalovaná proto již od počátku řízení (prvního vyjádření k věci samé) vyjadřovala svůj názor, že veškeré náklady, které žalobkyně na vedení předmětných řízení vynaloží, nebudou vynaloženy účelně, a je proto na místě postupovat podle § 150 o. s. ř. a nepřiznat žalobkyn