25 CO 164/2021-564 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem v záhlaví označeným soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení [částka] (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, a v téže lhůtě ji zavázal k zaplacení náhrady nákladů řízení zálohovaných státem za ustanoveného právního zástupce žalobkyni a znalečné, v rozsahu jedné poloviny ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení (výroky II a III). Rozhodl, že státu se nepřiznává vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu jedné poloviny nákladů řízení, které stát zálohoval za ustanoveného právního zástupce žalobkyni a znalečné (výrok [příjmení]). Výrokem V rozhodl tak, že o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného právního zástupce žalobkyni bude rozhodnuto samostatným usnesením. 2. Po úpravách žaloby (částečná zpětvzetí žaloby) se žalobkyně žalované částky domáhala na základě tvrzení, že se žalovanou, resp. její právní předchůdkyní ([právnická osoba]) uzavřela dne [datum] smlouvu„ Úrazové pojištění Bonus" [číslo] (dále jen pojistná smlouva), jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky schválené představenstvem [právnická osoba], dne [datum] (dále jen VPP) a Doplňkové pojistné podmínky (dále jen DPP). Dne [datum] byla účastníkem jiné zaviněné dopravní nehody, při které byla sražena automobilem při přecházení vozovky na přechodu pro chodce v [obec] (dále jen pojistná událost). Tuto pojistnou událost telefonicky oznámila žalované dne [datum] a dne [datum] spolu s popisem tělesného poškození. Trvalé následky úrazu podle stavu ke dni [datum] žalované oznámila na formuláři žalované dne [datum]. Součástí žalobních tvrzení byl popis trvalých následků, kterými po dopravní nehodě trpí. Uvedla, že od žalované celkem obdržela částku [částka], žalovaná však neodškodnila dostatečně další trvalé následky, které v žalobě specifikovala. 3. V reakci na závěry znaleckého posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] zůstala předmětem sporu (po částečném zpětvzetí žaloby) částka [částka] představující plnění dle čl. 006 C oceňovacích tabulek žalované - potíže jiných částí těla. K tomuto nároku tvrdila, že se domáhá plnění za újmu na zdraví představovanou subjektivními potížemi, které jí byly způsobeny nemocí nazvanou posttraumatická stresová porucha, která u ní vznikla výlučně v důsledku úrazu. Tento trvalý následek hodnotil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] maximálním odškodněním v rozsahu 15 %. Toto poškození však žalovaná neodškodnila. Dále se domáhala nároku podle čl. 296 oceňovacích tabulek žalované - zkrácení jedné dolní končetiny. Tvrdila, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] konstatoval, že dolní končetina je o 1 cm delší, a tento trvalý následek hodnotil 2,5 %. Na žalované proto požadovala za tyto trvalé následky 17,5 % (15 % + 2,5 %) a uvedla, že žalobkyni tak vznikl nárok na celkové plnění ve výši 71 % z částky [částka] násobeno třemi, tj. plnění v celkové výši [částka]. Žalovaná žalobkyni plnila částku [částka], předmětem sporu proto zůstala částka [částka]. 4. Žalovaná tento žalobní požadavek nepovažovala za opodstatněný se zřetelem k závěrům ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který dospěl k procentnímu ohodnocení trvalých následků v rozsahu 50 %. Zdůraznila, že sama žalovaná ohodnotila trvalé následky žalobkyně vyšším procentním ohodnocením (53,5 %), není zde proto důvod pro další výplatu pojistného plnění. 5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z nesporných tvrzení účastníků o uzavření pojistné smlouvy, o poskytnutém plnění žalované žalobkyni v rozsahu 53,5 %. Vyšel dále ze zjištění, že podle závěru znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] mělo být ze strany žalované žalobkyni poskytnuto plnění v rozsahu 50 % pojistné částky, která za období tří let po úrazu činila částku [částka], žalovaná tedy měla nárok na plnění ve výši [částka]. K obraně žalované založené na tvrzení, že žalovanou nebyly hodnoceny některé položky (položka 296 a 006), soud prvního stupně konstatoval, že znalec posuzoval celkovou procentní výměru komplexně, a v tomto směru došel, ke konečnému ohodnocení 50 %. Nelze tedy vybrat z posouzení žalované a znaleckého posudku vždy jednotlivé položky podle toho, kde jako trvalé následky byly přiznány, příp. kde byly přiznány ve vyšší výměře, ale je nutno na procentní ohodnocení pojistné částky nahlížet jako na celek, tedy poskytnout pojistné plnění dle pojistné smlouvy za všechny trvalé následky z jedné pojistné události ze dne [datum] dohromady v odpovídajícím procentuálním rozsahu ve vztahu k pojistné částce. Akcentoval, že je nerozhodné, že některé položky dle oceňovacích tabulek nehodnotila žalovaná oproti znalci vůbec, či některé krátila víc než znalec, naopak některé položky dle oceňovacích tabulek znalec nehodnotil tak jako žalovaná, či je krátil více než žalovaná, resp. některé trvalé následky nebyly znalcem u žalobkyně shledány vůbec, či omezení vyplývající z trvalých následků bylo znalcem u žalobkyně shledáno v menším rozsahu. Rozhodný je totiž procentuální rozsah trvalých následků žalobkyně ve vztahu k sjednané pojistné částce, a pojistná částka, která byla žalovanou žalobkyni poskytnuta na pojistném plnění z pojistné události ze dne [datum]. Ze závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce vyplynulo, že mělo být ze strany žalované poskytnuto žalobkyni pojistné plnění ve výši 50 % pojistné částky, přičemž plnění v jiné vyšší částce by představovalo bezdůvodné obohacení žalobkyně na úkor žalované. Takovému postupu, navrhovanému žalobkyní, který by ve výsledku znamenal přiznání pojistného plnění ve vyšší částce, než na které měla žalobkyně nárok, nemohla být přiznána soudní ochrana. S odkazem na § 2, § 4 odst. 4, § 60 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, soud prvního stupně uzavřel, že ze strany žalované bylo v součtu poskytnuto 53,5 % pojistné částky, tedy [částka]. Žalovaná tak žalobkyni plnila v součtu vyšší plnění, než jaké dle znalce odpovídalo následkům pojistné události ze dne [datum]. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladu řízení, jejichž rozsah a výši v odůvodnění svého rozhodnutí specifikoval. 7. Výroky o náhradě nákladů řízení zálohovaných státem odůvodnil tím, že žalobkyně byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Co 294/2014 - 98, osvobozena od placení soudních poplatků ve výši 50 % a současně jí byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013 - 260, ustanoven právní zástupce z řad advokátů. Poukázal na § 138 odst. 3 o. s. ř., podle něhož byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování. Současně podle § 140 odst. 2 o. s. ř., byl-li ustanoven účastníku zástupce nebo opatrovník advokát, platí jeho hotové výdaje, odměnu za zastupování, popř. též náhradu za DPH stát. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně je proto povinna nahradit státu náklady, které platil ve stejném rozsahu, v němž nebyla osvobozena od placení soudních poplatků, tedy v rozsahu 50 % Tyto náklady jsou v souzené věci tvořeny odměnou za vypracovaný znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], jemuž byla přiznána a vyplacena částka [částka] (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 288/2013 - 425), na niž byla žalobkyní zaplacena záloha ve výši [částka], která bude v samostatném usnesení reflektována, dále jsou tvořeny vyplacenou odměnou ustanovených právních zástupců žalobkyně, kdy první právní zástupkyni byla přiznána a vyplacena odměna za zastupování ve výši [částka] (usnesení ze dne 13. 6. 2017, č. j. 15 C 288/2013 - 286), o odměně druhého právního zástupce bude rozhodnuto v samostatném usnesení. 8. Rozsudek napadla žalobkyně včas podaným odvoláním. Rekapitulovala předchozí předmět řízení a zdůraznila, že předmětem řízení zůstalo plnění dle položky 006 C a dle položky 296 odškodňovacích tabulek žalované. Domáhá se tedy plnění nároku představujících 15 % a 2,5 %, tedy celkem 17,5 %. Celkové procentní ohodnocení trvalých následků po připočtení těchto 70,5 % k dosud žalovanou zjištěnému procentnímu hodnocení ve výši 53,5 % činí 71 %, přičemž by výpočet pojistného plnění činil (71 % z [částka]) x trojnásobek pojistného stanoveného plnění, tj. částku [částka], když žalobkyně od žalované již obdržela [částka]. Domáhá se tak částky [částka]. Uvedla, že souhlasí s prvostupňovým soudem v tom, že znalec měl posoudit celkovou procentní výměru komplexně, když na procentní ohodnocení pojistné částky je nutno nahlížet jako na celek, kdy má žalovaná poskytnout pojistné plnění podle pojistné smlouvy za všechny trvalé následky z jedné pojistné události ze dne [datum] hromady v odpovídajícím pr