25 CO 332/2022-391 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního uložil žalované zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu ode dne [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do úroků z prodlení za dobu ode dne [datum] do [datum] (výrok II.). Výrokem III. rozhodl o nákladech účastníků tak, že žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce. Výroky IV. a V. uložil účastníkům zaplatit náklady státu spočívajících ve znalečném s tím, že konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do 3 dnů od právní moci takového usnesení na účet Obvodního soudu pro Prahu 1. 2. Takto soud rozhodl o žalobě doručené soudu dne [datum], kterou se žalobci domáhali náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že stavební úřad Městského úřadu Valašské Meziříčí (dále jen "stavební úřad") vydal dne [datum] stavební povolení na přeložku VTL plynovodu na pozemku [parcelní číslo] (dále též jen„ přeložka plynovodu“), přičemž jediným důvodem pro stavbu přeložky plynovodu byl plán realizace přístavby k provozovně [právnická osoba], s.r.o. na sousedním pozemku (dále též jen„ přístavba“ nebo„ přístavba provozovny“). Na základě tohoto rozhodnutí žalobci na své náklady realizovali stavbu přeložky plynovodu, na kterou byl poté vydán kolaudační souhlas. Dne [datum] žalobci podali žádost o vydání územního rozhodnutí ke stavbě provozovny, která však byla dne [datum] zamítnuta. K odvolání žalobců bylo rozhodnutí o zamítnutí žádosti potvrzeno s odůvodněním, že [obec] územního rozvoje Zlínského kraje účinné od 23. 10. 2008 byly v rozporu s územním plánem z [datum] a nemělo tak dojít ani k vydání kladných rozhodnutí týkajících se přeložky plynovodu. Tímto nesprávným úředním postupem – tedy nevydáním navazujícího rozhodnutí, ačkoli nedošlo ke změně podmínek, vznikla žalobcům škoda v žalované výši (požadováno bez DPH). 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože rozhodnutí o přeložce plynovodu ani rozhodnutí o přístavbě provozovny nebyla nikdy pro nezákonnost zrušena a nevznikla tak odpovědnost za nezákonné rozhodnutí. Případný nesprávný úřední postup zde není, neboť se projevil v rozhodovací činnosti. Poukázala na to, že důvodem zamítnutí žádosti nebyla pouze existence koridoru, nýbrž i neodstranění vad ze strany žalobců. Dále namítala, že žalobci neprokázali výši škody a účelnost vynaložených nákladů na stavbu přeložky plynovodu, vznesla námitku promlčení a námitku nedostatku své pasivní věcné legitimace, neboť je dána maximálně odpovědnost obce rozhodující v samostatné působnosti. 4. [ulice] účastník na straně žalované namítl, že nejsou naplněny podmínky odpovědnosti státu za škodu, nebyla prokázána výše škody a také namítl promlčení. Dále doplnil, že v mezidobí došlo ke změně stavu, kdy pozemek [parcelní číslo] nemá být dotčen stavbou obchvatu a až územní rozhodnutí upřesní trasu obchvatu, bude možné umisťovat v koridoru obchvatu i jiné stavby. V roce 2021 má dojít k zahájení projednávání změny [číslo] žalobci mohou uplatnit připomínky a požadovat zrušení této podmínky a při splnění všech navazujících situací tak není budoucí povolení záměru žalobců vyloučeno. 5. Soud prvního stupně ve věci rozhodl poprvé rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 118/2015-59, kterým žalobu žalobců zamítl s odůvodněním, že neshledal existenci nezákonného rozhodnutí ani nesprávného úředního postupu. Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 8. 12. 2016, č. j. 25 Co 405/2016-77, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Obě rozhodnutí pak k dovolání žalobců zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 Cdo 2903/2017-103, s odůvodněním, že nesprávným úředním postupem může být i výjimečná souvislost takového projednání a rozhodnutí o právech účastníka správního řízení, které v účastníkovi nejprve, byť v rozporu s právními předpisy a aniž bylo později zrušeno, vytvoří pocit právní jistoty, na základě níž se podle výsledku takového řízení chová, a následně v navazujícím správním řízení předpokládané rozhodnutí není (zde pro něj překvapivě) vydáno, v důsledku čehož mu může vzniknout škoda, a proto uložil soudu prvního stupně provést navrhované důkazy k prokázání podmínečnosti prvé stavební investice pro koncový záměr žalobců. 6. Původní žalobkyně b) v průběhu řízení zemřela a na její místo nastoupili jako její dědici všichni tři současní žalobci vystupují v tomto řízení jako nerozluční společníci (viz usnesení ze dne 7. 3. 2019, č. j. 18 C 118/2015-133). 7. Soud prvního stupně zjistil tento skutkový stav: Původní žalobci měli ve společném jmění manželů pozemky p. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Dne [datum] podal žalobce a) žádost o umístění stavby přeložky plynovodu vedoucí přes pozemek p. [číslo] žádost o stavební povolení přeložky plynovodu z důvodu zamýšleného rozšíření areálu firmy INZEP CENTRUM postavením přístavby provozovny na pozemku [parcelní číslo]. K žádostem byla doložena zpráva pro přeložku VTL plynovodu k č. j. 49939/2008/KN-330 v níž, je uvedeno, že stavba řeší novou trasu VTL plynovodu tak, aby svým ochranným pásmem nezasahovala do výhledové přístavby firmy [jméno] [příjmení] – INZEP CENTRUM. [ulice] úřad vydal dne [datum] rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení na stavbu přeložky plynovodu, investorem stavby byl [jméno] [příjmení] – INZEP CENTRUM s tím, že přeložka plynovodu řeší novou trasu části VTL plynovodu tak, aby byla dodržena minimální vzdálenost 5 m od plánované přístavby firmy [jméno] [příjmení] – INZEP CENTRUM a dne [datum] [ulice] úřad vydal kolaudační souhlas pro užívání stavby přeložky plynovodu. Účelně vynaložené náklady na přeložení VTL plynovodu činily [částka] a jedná se o cenu v daném místě a čase obvyklou. 8. Původní žalobci podali dne [datum] žádost o umístění stavby za účelem rozšíření stávající provozovny. Ředitelství silnic a dálnic přípisem ze dne [datum] sdělilo žalobci a), že pozemek p. [číslo] se nachází v koridoru pro dopravu PK 03, který byl vymezen v rámci Zásad územního rozvoje Zlínského kraje v šířce 200 m, a že se tento pozemek nachází také v ploše dopravy, která byla vymezena v rámci projednávaného konceptu nového územního plánu [obec]. Navrhovaná stavba tedy přímo koliduje se součástí plánované stavby přeložky silnice. Původní žalobci byli dne [datum] vyrozumění o tom, že nebude-li jejich záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne. Dne [datum] žalobce a) a původní žalobkyně dne vzali žádost o vydání územního rozhodnutí ze dne [datum] zpět a stavební úřad dne [datum] řízení zastavil. 9. Dne [datum] původní žalobci podali žádost o umístění stavby přístavby a přestavby provozovny INZEP CENTRUM, stavební úřad tuto žádost dne [datum] zamítl s odůvodněním, že v době podání žádosti byl platný územní plán Sídelního útvaru [obec] schválený dne [datum], podle kterého se pozemky pro umístění stavby nachází v zastavěném území a jsou částečně vymezeny jako plochy bydlení (stávající provozovna) a plochy občanské vybavenosti (plánované rozšíření). Umísťované stavby leží v koridoru navrhované trasy přeložky silnice I/57 [obec] – [obec], obchvat. Umístění stavby proto bylo podmíněno kladným vyjádření Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen„ ŘSD“), které však k předmětnému řízení doloženo nebylo. [ulice] úřad uzavřel, že stavba je v rozporu s platným územním plánem. Krajský úřad Zlínského kraje k odvolání žalobců vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] s odůvodněním, že požadovaný záměr nebyl v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací ani v okamžiku podání žádosti, ani v době vydání rozhodnutí, neboť v době podání žádosti dne [datum] a do doby účinnosti nového územního plánu sice platil územní plán obce Valašské Meziříčí ze dne [datum], dle kterého se pozemky dotčené stavu nacházely v zastavěném území a byly částečně vymezeny jako plochy bydlení a plochy občanské vybavenosti, ale současně v té době platily [obec] územního rozvoje Zlínského kraje, které nabyly účinnosti dne [datum] jako územně plánovací dokumentace vydaná krajem, a dle které se pozemky dotčené touto stavbou nacházejí v koridoru pro dopravu PK 03 v šířce 200 m. To znamená, že mezi oběma uvedenými územními plány existoval v předmětném území nesoulad. Podle ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvo