25 CO 43/2022-371 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Výrokem II. žalobci uložil zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalovaného ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení náhrady majetkové újmy [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] (o tomto nároku bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně č.j. 60 C 198/2017-210 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 25 Co 26/2021-262) a nemajetkové újmy [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení z titulu újmy na zdraví utrpěné při incidentu ze dne [datum], za který byl žalovaný pravomocně odsouzen v trestním řízení. První rozsudek soudu prvního stupně byl v části nemajetkové újmy zrušen proto, že tento soud nárok žalobce po právní stránce posoudil jako odškodnění za ztížení společenského uplatnění, avšak odvolací soud s ohledem na tvrzení žalobce uzavřel, že se žalobce nedomáhal odškodnění ztížení společenského uplatnění, ale tzv. další nemajetkové újmy, vzniklé poškozením zdraví. 3. Žalobce po poučení soudem doplnil tvrzení, že odškodnění žádá za to, že byl po dobu 6 měsíců po incidentu jednak terčem posměchu kvůli chybějícím zubům, mohl hovořit pouze s obtížemi a nemohl si najít zaměstnání, resp. musel opustit své původní zaměstnání v [jméno] baru a najít si nové, hůře placené v restauraci [příjmení] [příjmení]. Poukazoval na nepříjemné pocity kvůli jizvě na horním rtu, citlivou ústní dutinu, časté oplachy, výměny zubních kartáčků, úzkostné dodržování ústní hygieny, problémy při navazování kontaktů se ženami. Rodinný život žalobce zasažen nebyl, neboť rodinu žalobce nemá. K požadované částce pak uvedl, že mu není znám žádný obdobný případ, z něhož by mohl vyjít. Nabídl srovnání s bolestným, které by zde činilo částku [částka], případně s odškodněním v rámci trestního stíhání, kde byla akceptovatelná částka ve výši [částka] za každý měsíc trvání trestního stíhání. Zde žalobce uplatňuje nárok za 46,12 měsíců. Zdůraznil, že se nedomáhá ztížení společenského uplatnění. 4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že v trestním řízení bylo rozhodnuto nespravedlivě, navíc žalobce trpěl těžkou parodontózou, částku za nemajetkovou újmu považoval za přemrštěnou. 5. Soud prvního stupně zopakoval, že se jedná o řízení s mezinárodním prvkem představovaným cizí státní příslušností žalovaného (který je státním občanem Guinejské republiky), že české soudy jsou mezinárodně příslušné dle čl. 4 dle nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (když neexistuje žádná dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Guineou), a že rozhodným právem je právo české dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). 6. Poté doplnil dokazování o opakovaný výslech žalobce a dalšího jeho svědka. Žalobce vypověděl, že v době napadení pracoval jako brigádník pro podnik [jméno] bar. Neměl uzavřenu žádnou pracovní smlouvy nebo jinou dohodu, peníze mu byly vypláceny denně na ruku. Jeho činnost spočívala v přivádění turistů do baru, za každého přivedeného člověka dostal [částka]. [příjmení] se také o to, aby se turisté příliš neshlukovali před barem. Žalobce nepodnikal, občas přeložil odborný text pro známého, maximálně 2 stránky do měsíce, za což dostával naturální odměnu. Jiný zdroj příjmů neměl, zdravotní pojištění si hradí ze svého devizového účtu. Naposledy byl zaměstnán v roce 2007, od té doby pracuje výhradně brigádně. V současné době je nezaměstnaný, když restaurace [příjmení] [příjmení] i [jméno] bar jsou zavřeny. Chrup měl vždy v dobrém stavu, proto k zubnímu lékaři pravidelně nedocházel. Po dobu 2 měsíců po incidentu byl žalobce terčem posměchu kvůli chybějícím zubům. Má vážně poškozenou řeč. Po natrženém horním rtu mu zbyla jizva, po konzultaci na plastické chirurgii mu bylo doporučeno nechat si narůst vousy. V osobním životě k žádným zásadním změnám po napadení nedošlo. Rodinu žalobce nemá, nebo se s ní nestýká. V partnerské oblasti nedošlo k nějakým zásadnějším změnám. V současnosti je bez přítelkyně, přes internet se seznámil s mladou Američankou, dlouhodobější vztahy nenavazuje, svým vzhledem odpuzuje ženy. Volný čas nijak netráví, nechodí do kina, divadla ani zoo. Život před úrazem a po něm je v podstatě stejný. Nejsilněji vnímá dopad do psychické oblasti, cítil se terčem ustavičného posměchu, a to v lokalitě [obec a číslo]. Uráží jej, že byl napaden žalovaným, když se jednalo o vojenský typ napadení. Má stále nepříjemný pocit, celá oblast ústní dutiny je citlivá, musí úzkostně dodržovat zubní hygienu, dosud nemá zubní implantáty. Svědek [příjmení] vypověděl, že žalobce pracoval a docházel do [jméno] baru i po svém zranění, svědek [příjmení] vypověděl, že si incident příliš nepamatuje kvůli dlouhému časovému odstupu, žalobce docházel do [jméno] baru na toalety, protože byly zadarmo. <i>Pokud jde o hodnocení důkazu účastnickou výpovědí žalobce, soud v první řadě přihlédl k tomu, že žalobce v rámci své výpovědi negoval řadu tvrzení obsažených jak v žalobě, tak následných vyjádřeních (zejména ohledně volnočasových aktivit, partnerského života). Soud rovněž zohlednil, že žalobce neuvedl žádné nové specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu. Vůbec netvrdil, že by mu vznikla újma stran např. pracovního či rodinného života. Pokud jde o hodnocení důkazu svědeckou výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], tak tito ochotně odpovídali na položené otázky, vypovídali přesvědčivě, jistě a plynule, soud je pokládá za věrohodné.</i> 7. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na § 2958 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zdůraznil, že náhrada dle § 2958 o. z. má pokrýt útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáváním zdravotních následků. V rámci důkazního řízení bylo z pohledu soudu jednoznačně prokázáno, že k žádným takovým skutečnostem u žalobce nedošlo. Žalobce při svém výslechu jasně uvedl, že jeho život před úrazem a po něm je v podstatě beze změn, od roku 2007 pracuje pouze brigádně přiváděním turistů do nočních podniků, za což dostával odměnu tzv. na ruku. Vypověděl sice, že po dobu dvou měsíců po incidentu byl terčem posměchu kvůli chybějícím zubům, avšak svědek [příjmení] vypověděl, že pracoval a docházel do [jméno] baru i po svém zranění. S tvrzeným zohyzděním pak nekoresponduje výpověď žalobce stran jeho seznámení s mladou Američankou, a zejména konstatování, že v partnerských vztazích nedošlo po zranění k nějakým zásadnějším změnám. Na tom nic nemění ani výpověď žalobce učiněná dne [datum], kdy tvrdil, že jeho vzhled ženy odpuzuje. Jizva, která mu zůstala po roztrženém rtu, je zcela nepatrná, což bylo možno posoudit a prohlédnout v rámci účasti žalobce u ústních jednání. Žalobce si také stěžoval na vážně poškozenou řeč, avšak z ústního projevu žalobce učiněného před soudem se toto tvrzení neprokázalo, ba naopak mluvu žalobce hodnotí soud jako dobře srozumitelnou a zřetelnou, bez zjevných vad. Konečně žalobce popřel, že by bylo v důsledku zranění zásadně ztíženo uspokojování jeho společenských potřeb, když i v tomto bodě uvedl, že je jeho život před a po úraze stejný. Dále nebylo tvrzeno, tedy ani prokazováno, že by s ublížením na zdraví byly spojeny jakékoliv závažné léčebné komplikace nebo že by žalobce v důsledku zranění přišel o nějaké důležité nevšední události. Žalobce si toliko stěžoval na to, že celá oblast ústní dutiny je citlivá, což však soud prvního stupně pokládá za problémy spojené s žalobcovým onemocněním chronickou parodontózou, kterou trpěl již před zraněním. Současně nebyly prokázány ani žádné jiné specifické okolnosti, které by zvýšily intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad míru obvyklou, a proto žalobu zamítl. 8. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný (92 %), nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 84 % nákladů na právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění (dále jen a. t.) za 14 úkonů právní služby, včetně náhrad hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. 9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Domáhá se, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě vyhoví. Odkázal na svou první výpověď před soudem, a to, že je bez přítelkyně, oblast ústní dutiny je citlivá a musí úzkostně d