28 CO 209/2022-291 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s tvrzením, že jako podnikající fyzická osoba v rámci své podnikatelské činnosti uzavřel s žalovanou, která podnikala tehdy pod [právnická osoba] s. r. o., dne [datum] smlouvu o provádění servisu počítačové sítě a s tím spojených služeb, podle které měl nárok na zaplacení paušální odměny ve výši [částka] měsíčně, při překročení limitu 15 odpracovaných hodin měsíčně měl nárok na odměnu [částka] za každou odpracovanou hodinu v pracovní dny od 18 do 8 hodin a v den pracovního volna a pracovního klidu měl nárok na příplatek ve výši 50 % k základní sazbě odměny. Služby poskytoval žalované v květnu, v červnu a v říjnu 2015, řádně je vyúčtoval a vystavil fakturu, která byla proplacena. Zároveň pracoval na speciálním projektu, u kterého úhrada měla být předmětem dalších jednání, avšak k dohodě nedošlo, přičemž žalovaná dne [datum] smlouvu vypověděla a poté žalobce z titulu prací provedených nad rámec měsíční paušální odměny v měsících květen, červen a říjen 2015 žalované vystavil fakturu na zaplacení částky [částka], jež žalovaná neuhradila. Stejně tak neuhradila fakturu vystavenou na práce odpovídající měsíční paušální odměně za měsíc září [rok] ve výši [částka] a s DPH [částka], stejně jako za měsíc říjen [rok]. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a bránila se tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová mandátní smlouva, která již byla ukončena. Z této smlouvy nevyplýval žalobcův závazek poskytnout konkrétní službu, obsahovala pouze rámcová ujednání o tom, za jakých podmínek měla probíhat spolupráce smluvních stran při poskytování sjednaných služeb, přičemž stanovila smluvní podmínky následně uzavíraných realizačních smluv. Podle žalované byl vytvořen projekt sjednocené IT struktury, na kterém měl žalobce spolupracovat, vedením projektu integrace byla pověřena společnost [právnická osoba], a podle jejích pokynů měl žalobce postupovat, což porušoval, a proto s ním byla spolupráce ukončena. Poté, dne [datum] žalobce vystavil spornou fakturu a domáhal se úhrady za práce, které jí v rozhodném období neposkytl. 4. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 31C 158/2016-113, jímž žalované uložil zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28Co 418/2019-161, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení a ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení potvrdil, ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení rozsudek zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, přičemž uložil soudu prvního stupně, aby se nadále zabýval věcí pouze z hlediska toho, v jakém rozsahu žalobce prokázal jím vykonané práce na projektu migrace, kdy vyhotovil pracovní výkazy, kdo mu je opatřil na dvou listech razítkem [právnická osoba] s. r. o., kdo je na třech listech parafoval, zda [jméno] [příjmení] parafoval či podepisovaly jiné žalobcovy pracovní výkazy žalobce, než došlo k proplacení fakturovaných prací, a aby se též zabýval tím, jaké vícepráce a v jakém rozsahu za měsíce květen, červen a říjen 2015 žalobce vykázal a fakturoval, a zda u společnosti byla žalobcem tvrzená obchodní zvyklost ve smyslu § 264 odst. 1 obch. zák., že mimořádné akce byly vykazovány a fakturovány nad rámec prací zahrnutých ve smlouvě ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] až následně a nikoliv průběžně, a zda stejná pravidla byla dohodnuta pro projekt migrace. 5. Po vrácení věci Městským soudem v Praze žalobce doplnil svá tvrzením ohledně rozsahu poskytnutých víceprací s tím, že žalovaná nikdy netvrdila, že by měla konkrétní výtky k jeho konkrétním činnostem a nikdy mu vady jeho práce nevytýkala, přičemž výkazy práce jím byly vedeny průběžně na denní bázi, když denně evidoval čas strávený na jednotlivých zadáních, a byly schvalovány vždy měsíc následující po měsíci, ve kterém byly práce vykázány. Dále tvrdil, že do září [rok], do kdy formálně existovala [právnická osoba] s. r. o., probíhalo schvalování faktur a výkazů práce předáním listin do sekretariátu [jméno] [příjmení], tehdejšího jednatele společnosti, sekretariát listiny k podpisům nebo parafování [jméno] [příjmení] předal v podpisových knihách, který listiny podepsal či parafoval, sekretariát je opatřil razítkem a po schválení jednatelem došlo k proplacení, což zajišťovala účtárna. Podle žalobce tímto postupem prošly výkazy jeho práce za květen a červen [rok], v říjnu 2015, kdy došlo ke změně obchodní společnosti na [příjmení] & Partner z [právnická osoba], a kdy došlo k určitým administrativním změnám a ve společnosti neexistovalo nové razítko s novou obchodní firmou, a proto o parafu na výkazech práce požádal jednatele společnosti [jméno] [příjmení] přímo. Z tohoto důvodu byly výkazy práce za květen červen [rok] orazítkovány razítkem [právnická osoba] a parafovány jednatelem [jméno] [příjmení] a výkaz práce za říjen [rok] byl parafován pouze jednatelem [jméno] [příjmení] na jeho první straně. Tvrdil také, že projekt Migrace byl vyúčtován s odstupem na základě ústně uzavřené dohody s [jméno] [příjmení], a že projekt Migrace byl náročný a rozsáhlý, že v jeho průběhu došlo ke změně ve vedení společnosti a [jméno] [příjmení] přestal být jednatelem, přičemž žalobce měl spory s jednatelkou JUDr. [příjmení], která vystavenou fakturu odmítla proplatit, byť výkazy práce byly dřívějším jednatelem [jméno] [příjmení] bez výhrad schváleny. Dále žalobce tvrdil, že v květnu [rok] vykázal běžnou správu v počtu 66 hodin a 18 hodin, na projekt Migrace 73,5 hodiny a 3,5 hodiny, v červnu 2015 vykázal na běžnou správu 84 hodin a 2 hodiny, na projekt Migrace 64,5 hodiny a 6 hodin, v říjnu 2015 vykázal na běžnou správu 89 hodin a na projekt Migrace 83,5 hodin a 41 hodin. K tomu dodal, že IT projekt spočívající ve sloučení informačních systémů dvou fúzujících společností je vždy ojedinělý projekt, přičemž u právní předchůdkyně žalované, pro kterou delší dobu pracoval, se nikdy nerealizoval. Ohledně obchodních zvyklostí žalobce poukázala na projekt„ Pětka“, na kterém se též u právní předchůdkyně žalované podílel, avšak ten nebylo lze fakticky srovnávat s projektem Migrace, neboť tento projekt byl rozdílný svým zadáním a obsahem, přičemž rozsah jeho víceprací byl schválen jednatelem [jméno] [příjmení]. 6. Po právní stránce soud prvního stupně s ohledem na dobu uzavření mandátní smlouvy vycházel z právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 a věc posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen„ obch. zák.“, s tím, že v obecné rovině se vztah mezi účastníky řídil zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přičemž odkázal na § 264 odst. 1, § 266 odst. 3, § 566 odst. 1, § 567 odst. 1, 2, 3 a § 571 odst. 2 obch. zák. 7. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že po částečném potvrzení věci odvolacím soudem předmětem sporu zůstala částka [částka] s příslušenstvím, kterou žalobce požadoval za svou práci na projektu Migrace nad rámec měsíční paušální odměny v měsících květnu, červnu a říjnu 2015, za což dne [datum] vystavil žalované fakturu, jež byla předložena až po ukončení smluvního vztahu, přičemž žalobce prokázal, že na projektu Migrace pracoval, což žalovaná v průběhu řízení následně nezpochybnila a bylo také potvrzeno výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná posléze začala tvrdit, že projekt Migrace neexistoval, čemuž však soud prvního stupně neuvěřil, a to ani po výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], společníka žalované, jenž byl vyslechnut v reakci na doplňující výpověď svědka [jméno] [příjmení], a jehož výpověď považoval za nevěrohodnou, neboť byla zcela v rozporu s výpovědí ostatních svědků. 8. Ohledně obchodních zvyklostí žalobce poukázal na projekt„ Pětka“, kdy fakturoval až po skončení projektu s časovým odstupem a výkazy práce parafoval [jméno] [příjmení], který ale o projektu„ Pětka“ nic nevěděl a k této věci se podrobně nevyjádřila ani svědkyně [jméno] [příjmení]. 9. Žalobce odůvodnil požadavek na zaplacení žalované částky předložením pracovních výkazů za květen, červen a říjen [rok] s tím, že se jednalo o výkazy hodin určených k běžné fakturaci (sloupce 1 a 2) a výkaz hodin za projekt Migrace (sloupce 3 a 4). V tomto ohledu bylo prokázáno, že žalobce pracoval pro právní předchůdkyni žalované (skupina [příjmení] [jméno]) na pozici vedoucího IT oddělení a tuto práci vykonával na základě smlouvy o provádění servis