28 CO 3/2022-484 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro Prahu 2, dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15C 37/2020-435, žalobnímu návrhu zčásti vyhověl a žalované uložil, aby žalobci zaplatila [částka] a [částka] spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z těchto částek od [datum] do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.), co do částky [částka] a částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z těchto částek od [datum] do zaplacení, a co do částky rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], žalobní návrh zamítl (výrok II.). Žalované ještě uložil, aby zaplatila státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Žalobce řízení zahájil návrhem na náhradu nemajetkové újmy, jež mu měla vzniknout v souvislosti s trestním stíháním pro podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) trestního zákona, které proti němu (a dále proti jeho manželce, jejímu otci a bratrovi) bylo zahájeno usnesením Policie České republiky ze dne [datum]; trestní stíhání neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, neboť usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 2T 77/2011-1682, bylo trestního stíhání zastaveno s tím, že stíhaný skutek není trestným činem (usnesení nabylo právní moci dne [datum]). Uplatněné návrhy (nároky) specifikoval takto: ad a/ náhrada nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, které trvalo 8 let, 4 měsíce a 22 dnů - za přiměřené považuje peněžité plnění [částka], žalovaná mu zaplatila [částka], tudíž žádá přisoudit [částka] spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně. Žalobce poukázal na to, že v době zahájení trestního stíhání mu bylo 28 let a byl ohrožen trestem odnětí svobody až na 10 let. Řízení trvalo 8 let, 4 měsíce a 22 dnů, nešlo o řízení složité, jen bylo zapotřebí, aby se orgány činné v trestním řízení orientovaly vedle předpisů trestního práva i v předpisech restitučních. Žalobce k průtahům řízení nepřispěl a řízení pro něj mělo zvýšený význam. Od počátku bylo zřejmé, že skutek popsaný v usnesení o zahájení trestního stíhání nebyl a nemohl být trestným činem, nicméně orgány činné v trestním řízení ve stíhání pokračovaly a nerespektovaly právní názor Krajského soudu v [obec], z něhož vyplývalo, že trestní stíhání není důvodné. V průběhu řízení došlo ke značným průtahům ve smyslu nečinnosti orgánů veřejné moci, a to zejména v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. ad b/ náhrada nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním - za přiměřené považuje peněžité plnění [částka], žalovaná mu zaplatila [částka], tudíž žádá přisoudit [částka] spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně. V trestním stíhání mělo jít o trestnou činnost zvoleného zastupitele menší obce, což nutné zvyšovalo negativní dopady do života žalobce, neboť byl téměř všemi obyvateli vnímán jako kriminálník. Nepřiměřená délka řízení, opakované výslechy na Policii ČR a mnohahodinová soudní líčení měla na žalobce drtivý dopad - stres, obavy, úzkost, pocit beznaděje. V roce 2000 mu byla diagnostikována psoriáza a dostal doporučení vyhýbat se stresu. V roce 2009 se mu onemocnění výrazně zhoršilo a v roce 2012 mu již byl diagnostikován druhý stupeň onemocnění psoriatickou artritidou. Trestní stíhání žalobce (a ostatních spoluobviněných) bylo medializováno, byly vydány články v novinách a na internetu, bylo odvysíláno reportáží v České televizi a lokálních rádiových stanicích, to vše žalobce velmi poškodilo. Do roku 2008 úspěšně podnikal, nicméně orgány činné v trestním řízení společně s reportéry České televize z něj udělali zloděje a tuneláře, přišel o čest, pověst, postupně o zakázky a v konečném důsledku i o zdraví. Z obratu přesahujícího [částka] [anonymizováno] Kč v roce [rok] spadl obrat jeho podnikání v roce 2012 na [částka], přišel o většinu klientů a jako podnikatel se už neuživil. Rodina žalobce se dostala do existenčních problémů, marně hledal práci, propadal panice a depresím. V roce 2017 mu byla diagnostikována vada páteře a byl mu přiznán invalidní důchod. V roce [rok] mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění jícnu, a to v důsledku stresu a dlouhodobého užívání léků. Žalobce má dvě děti, obě se narodily v průběhu trestního řízení, manželka byla v téže trestní věci také obviněna. Oba se stali cílem verbálních útoků, měli pravidelně poplivaná okna, poškrábaný lak na automobilu, dostali výhružné zprávy, že jsou zloději a skončí v pekle, někdo jim otrávil kocoura. Žalobce je přesvědčen, že popsaným způsobem ztratil deset let života a celková škoda vzniklá v důsledku nezákonného trestního stíhání se dá jen těžko vyčíslit a zdraví se vrátit nedá. 3. Popsané nároky žalobce předběžně u žalované uplatnil dne [datum] a řízení u soudu zahájil dne [datum]. 4. Žalovaná k návrhu uvedla, že žalobci zaplatila jako odškodnění presumované nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouhého trestního řízení [částka] a jako odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonného trestního stíhání [částka]. S přihlédnutím k okolnostem případu má popsaná plnění za přiměřená, proto navrhla zamítnutí žaloby. 5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o průběhu předmětného trestního řízení, ani o tom, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, tedy, že je zde nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 5, § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále OdpŠk. Žalobce předběžně a včas předmětné nároky uplatnil u žalované, která co do základu svoji objektivní odpovědnost za jeho nemajetkovou újmu uznala, shledala, že zadostiučinění je třeba poskytnout v penězích a jako náhradu vzniklé újmy žalobci zaplatila [částka] a [částka], jak bylo uvedeno shora. Sporná mezi účastníky zůstala výše náhrady nemajetkové újmy. 6. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti má prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jaký učinil závěr o skutkovém stavu. Dokazování zaměřil na zjištění rozhodných skutečností významných pro posouzení věci z hlediska hmotného práva a odvolací soud neshledal, že by při zjišťování skutkového stavu věci opomenul nějaké rozhodné skutečnosti, jež byly v řízení prokázány, nebo, že by pro svá skutková zjištění neměl oporu v provedeném dokazování. Zjištěný skutkový stav věci posoudil podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, aplikovaná ustanovení zákona v odůvodnění rozsudku citoval, odkázal na judikaturu, kterou vzal při právním posouzení věci v úvahu a vyložil, jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud na odůvodnění rozsudku odkazuje a na tomto místě skutková zjištění a právní závěry jen stručně shrnuje. <i>7. Náhrada nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení</i> Soud prvního stupně vzal v úvahu, že řízení trvalo celkem 8 let, 4 měsíce a 22 dnů, proběhlo na třech stupních soudní soustavy i u Ústavního soudu, rozsudek okresního soudu byl odvolacím krajským soudem jedenkrát zrušen a věc byla vrácena Policii ČR k dalšímu šetření, posléze bylo řízení zastaveno z důvodu, že stíhaný skutek nebyl trestným činem. Žalobce nezavdal důvod k prodloužení doby řízení a řízení pro něj mělo standardní význam. Při vyčíslení základní sazby vyšel z částky [částka] první dva a každý další za rok řízení, přihlédl k tomu, že trestní věci mají být vyřizovány přednostně ve lhůtách co možná nejkratších. Trestní věc byla složitější, nicméně postup orgánů činných v trestním řízení nebyl vždy koncentrovaný, což mělo na délku řízení vliv. Základní částku vyčíslil na [částka]. Z důvodu instančnosti (okresní soud ve věci rozhodoval dvakrát, krajský soud jednou, věc byla se stížností pro porušení zákona předložena Nejvyššímu soud a rozhodoval i Ústavní soud) a složitosti řízení (obviněno bylo více osob, dále bylo třeba řešit restituční právní problematiku a pro rozhodnutí byl významný výsledek správního řízení řešící otázku občanství) soud prvního stupně snížil základní částku o 20 %. Orgány veřejné moci se podílely na délce řízení zásadně, neboť obžaloba byla podána předčasně, což konstatoval krajský soud jako soud odvolací ve zrušujícím rozhodnutí, bylo nadbytečně vyčkáváno na zpracování znaleckého posudku, i když bylo na místě řízení zastavit s ohledem na výsledek řízení u správního orgánu, došlo i k průtahům. Pro popsaná pochybení soud prvního stupně zvýšil základní částku o 15 %. Nesnížil základní částku z důvodu sdílené újmy žalobce a členů jeho rodiny o 25 %, jak navrhovala žalovaná. Na podkladě provedených důkazů vzal za pr