28 CO 85/2022-299 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované, aby zaplatila každému žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výroky I. a II.) a oběma žalobcům na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok III.). 2. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že jejich otec [jméno] [příjmení], jenž zemřel dne [datum], byl do [datum] manželem žalované, se kterou se společně za trvání manželství stali společnými členy družstva a nabyli družstevního podílu spojeného s nájmem bytu, přičemž v pozůstalostním řízení žalobci nabyli rovným dílem právo na vypořádání společného družstevního podílu odpovídajícího ke dni úmrtí jejich otce jedné polovině družstevního podílu. Dne [datum] žalovaná převedla družstevní podíl za kupní cenu [částka], aniž by každému z nich odpovídající část plnění v rozsahu jedné čtvrtiny kupní ceny ([částka]) poskytla. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Činila sporným, že družstevní podíl byl předmětem jejího společného jmění manželů s otcem žalobců a že právo na vypořádání dotčeného družstevního podílu bylo majetkovou hodnotou, která byla předmětem aktiv dědictví po otci žalobců. Namítla též promlčení uplatněného nároku. Nesouhlasila ani s výši uplatněného nároku, neboť by se mělo vycházet ze stavu i obvyklé ceny podílem v době zániku společného nájmu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. Později svou obranu rozvinula o tvrzení, že mělo dojít mezi ní a otcem žalobců k uzavření dohody o zrušení práva společného nájmu bytu. 4. Po provedeném dokazování na základě jednotlivých skutkových zjištění podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, se kterými se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost na ně odkazuje, soud prvního stupně vzal v daném případě za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] žalovaná uzavřela sňatek se [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], přičemž jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7C 1453/97-3, který nabyl právní moci dne [datum]. Společné jmění manželů nebylo dohodou ani soudním rozhodnutím v zákonné lhůtě vypořádáno. Žalovaná společně s manželem [jméno] [příjmení] se za trvání manželství stali společnými členy družstva a nabyli družstevního podílu v Okresním stavebním bytovém družstvu, [IČO], spojeného s nájmem bytu [číslo] ve [obec], [ulice] ulice [číslo]. [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Okresní soud v Liberci usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil v pozůstalostním řízení nabytí poloviny družstevního podílu k bytu v Okresním stavebním bytovém družstvu, [IČO], s žalovanou jako bývalou manželkou, spojeného zejména s právem nájmu bytu [číslo] ve [obec], [ulice] ulice [adresa], žalobci a) jako pozůstalému synovi a žalobkyni b) jako pozůstalé dceři rovným dílem, přičemž každému z žalobců vznikl ke dni smrti zůstavitele nárok na vypořádání ¼ družstevního podílu. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu, jejímž předmětem se stal převod členských práv a povinností souvisejících s užíváním bytu [číslo] umístěného ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa], ulice [ulice], ve [obec], a to na podkladě zmocnění k takovému úkonu oběma žalobci. Za převod členských práv a povinností žalovaná utržila částku [částka], přičemž část kupní ceny korespondující se čtvrtinovým podílem každého z žalobců činila [částka]. Žalobci dopisem ze dne [datum] svůj nárok uplatnili u žalované a vyzvali ji k úhradě částky odpovídající dědickému usnesení. Lhůtu k plnění stanovili do [datum]. Žalobci dále žalované dne [datum] zaslali předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř. Žalovaná žalobcům ničeho nezaplatila. 5. Soud prvního stupně ohledně svého právního hodnocení věci odkázal na § 551, § 552, § 553, § 554, § 580, § 588, § [číslo], § [číslo], § [číslo] a násl., § [číslo], § [číslo], § 2991 o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost nabyla dnem [datum] (dále jen„ o. z.“), na § 737 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, přičemž pro absenci tvrzení žalované o době uzavření dohody o zrušení práva společného nájmu bytu uvedl, že mohl pouze předpokládat v návaznosti na zánik společného jmění manželů rozvodem v roce 1998, že by se na smluvní ujednání bývalých manželů měla vztahovat úprava podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do [datum], k čemuž poukázal na § 705 odst. 2 tohoto zákona a dále na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22Cdo 354/2015 a na rozsudek Nejvyššího soudu ze [datum rozhodnutí], sp. zn. 31Cdo 2036/2008 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]). 6. V poměrech projednávané věci vzal soud prvního stupně za relevantní, že každý z žalobců pravomocně nabyl dědictví, jehož součástí bylo nikoliv právo na vypořádání družstevního podílu s žalovanou, odpovídající ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině členského podílu, jak bylo uvedeno v rozhodnutí o pozůstalosti, nýbrž jedna polovina členského podílu v bytovém družstvu. Dovodil pak, že žalobci tudíž měli právo navrhnout zrušení vlastnictví a vypořádání spoluvlastníků, ačkoli to pozůstalostní rozhodnutí výslovně neuvedlo. 7. Dále vzal soud prvního stupně za rozhodné, že žalovaná byla ke dni převodu členského podílu podílovým spoluvlastníkem pouze jedné poloviny členského podílu, což k převodu společné věci nepostačovalo a že k převodu platně přistoupila teprve na základě projevů vůle žalobců jako ostatních spoluvlastníků obsažených v plných mocích ze dne [datum] a ze dne [datum], jež ji opravňovaly k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu, přičemž žalovaná existenci plných mocí nečinila spornou. 8. Soud prvního stupně následně dospěl k závěru, že prodejem družstevního podílu spoluvlastněného žalovanou z ½ a každým ze žalobců z ¼ zaniklo právo žalobců na vypořádání spoluvlastnictví družstevního podílu a že žalovaná se přijetím majetkových hodnot náležejících žalobcům bezdůvodně obohatila. 9. Ohledně ocenění členského podílu podle soudu prvního stupně z provedeného dokazování ani z tvrzení žalované nevyšel najevo důvod, pro který by cena, na niž sama žalovaná přistoupila, nebyla cenou v místě a čase obvyklou. K tomu soud prvního stupně dodal, že byl připraven poučit žalovanou pod sankcí neúspěchu ve věci samé o tom, aby doplnila svá skutková tvrzení o důvod svých pochybností o ceně obvyklé a doložila, že cena ve smlouvě o převodu družstevního podílu ze dne [datum] sjednaná se významně odchylovala od běžných poměrů na trhu, avšak žalovaná svou neúčastí na jednání soudu takový postup znemožnila výhradně ke své tíži. 10. U námitky promlčení soud prvního stupně vzal za rozhodné, že se žalobci dozvěděli o tom, že byl družstevní podíl žalovanou za konkrétní cenu prodán nejdříve dne [datum], kdy došlo ke sjednání smlouvy o převodu družstevního podílu, a proto uzavřel, že jejich právo na vydání bezdůvodného obohacení vzhledem k datu podání žaloby [datum] nebylo promlčeno. 11. Soud prvního stupně dále uvedl, že v průběhu řízení plně reflektoval obranu žalované, jež před koncentrací řízení nově tvrdila, že se svým bývalým manželem uzavřela dohodu o zrušení práva společného nájmu bytu, na základě které měla převést na sebe členská práva k bytu a stát se výlučnou členkou bytového družstva, jakož i vyřídit veškeré s tím spojené formality. 12. V této souvislosti přihlédl k tomu, že žalovaná přes poučení nedoložila, kdy přesně mělo k uzavření smlouvy dojít, přičemž pro její neúčast na jednání dne [datum] nemohl zhojit nedostatky v její poslední skutkové verzi dalším poučením, ani je nemohl neurčitost a neúplnost nových tvrzení dodatečně zhojit ve fázi dokazování, k čemuž odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 705/07. S ohledem na původní tvrzení žalované uvedené v dědickém řízení pak dospěl k závěru, že původní tvrzení byla v rozporu s novými tvrzeními. K tomu poukázal na skutečnost, že v rámci pozůstalostního řízení žalovaná k dotazu notářky sdělila, že po rozvodu manželství se zůstavitelem (otcem žalobců) nedošlo mezi nimi k žádné dohodě o vypořádání společného členství, a to ani k dohodě mlčky uzavřené. Přihlédl dále k tomu, že nebylo vyhověno návrhu žalované na zrušení práva společného nájmu účastníků nebo na určení vlastnictví k nemovité věci, ani určení, že je výlučným členkou družstva, přičemž vědomě nakládala s plnými mocemi žalobců v úmyslu disponovat svým i jejich majetkem při jeho převodu na další osobu ve výši podílů deklarované v konečném rozhodnutí soudu. Uzavřel pak, že žalovaná přes svou výhradu v podání ze dne [datum] akceptovala způsob vypořádání uvedený v usnesení ze dne [datum], učinila-li právní úkon, k němuž byla předtím zmocněna oběma žalobci. Podle soudu prvního stupně tvrzení žalované, že teprve po poradě s právníky zjistila, za jakých okolností může být dohoda uzavřena, bylo vyvráceno způsobem jejího prohlášení v pozůstalostním řízení. 13. Soud prvního stupně dále dovodil, že po uskutečnění převodu byla žalovaná povinna v