29 CO 188/2022-167 — Městský soud v Praze

1. Výrokem I. rozsudku ze dne [datum] soud I. stupně zastavil řízení o žalobě [právnická osoba] podané dne [datum], výrokem II. zamítl žalobu, kterou se (ve fázi odvolacího řízení jediný) žalobce [jméno] [příjmení] (v rozsudku označen jako„ žalovaný“) domáhal nahrazení nálezu Finančního arbitra ze dne 30. 4. 2019 č. j. FA/SR/ZP [číslo] ve spojení s rozhodnutím Finančního arbitra o námitkách ze dne 26. 6. 2019 č. j. FA/SR/ZP [číslo] tak, že účastnice [právnická osoba] bude uznána povinnou zaplatit žalobci [jméno] [příjmení] částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Dále vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a rozhodl o vrácení části soudního poplatku [právnická osoba] (výrok IV.). 2. Řízení bylo vedeno o dvou včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.) podaných žalobách dle části páté o. s. ř. na nahrazení nálezu Finančního arbitra ve spojení s rozhodnutím Finančního arbitra o námitkách, jimiž bylo rozhodováno dle ust. § 8 a násl. zákona č. 229/2002 Sb., o Finančním arbitrovi, o návrhu žalobce/navrhovatele proti účastnici/instituci na určení, že pojistná smlouva [číslo] uzavřená dne [datum] je neplatná, a na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout na straně instituce přijetím plnění (od navrhovatele) na základě neplatné pojistné smlouvy. Navrhovatel se domáhal, aby mu instituce zaplatila částku [částka] s příslušenstvím, která měla představovat rozdíl mezi navrhovatelem zaplaceným pojistným a plněním instituce na tzv. odkupném. Rozhodnutími Finančního arbitra bylo vyhověno návrhu na zaplacení částky [částka] (výrok I. nálezu ve spojení s rozhodnutím o námitkách); ve zbývající části (tj. v požadavku na zaplacení částky [částka] a příslušenství a v požadavku na určení neplatnosti pojistné smlouvy) byl návrh navrhovatele zamítnut (výrok II. nálezu ve spojení s rozhodnutím o námitkách). Instituci pak bylo ve výroku III. nálezu uloženo zaplatit sankci dle ust. §17a zákona o Finančním arbitrovi ve výši [částka]. Účastnice/instituce svojí žalobou požadovala nahrazení vyhovující části rozhodnutí (a výroku o sankci) negativním soudním rozhodnutím a součástí své žaloby učinila i žalobní návrh na vrácení částky, kterou žalobci zaplatila na základě pravomocného rozhodnutí Finančního arbitra ([částka]). Žalobce/navrhovatel požadoval nahrazení zamítavé části rozhodnutí Finančního arbitra o finančním plnění pozitivním soudním rozhodnutím (viz obsah žaloby žalobce [jméno] [příjmení]). Řízení o žalobě účastnice [právnická osoba] bylo pro zpětvzetí žaloby pravomocně zastaveno výrokem I. rozsudku ze dne [datum]. 3. Rozsudek ze dne [datum] byl ve výrocích II. a III. napaden včasným odvoláním žalobce. 4. Dne [datum] žalobce vzal žalobu zpět proto, že mu účastnice [právnická osoba] (po vydání napadeného rozsudku) doplatila částku požadovanou v řízení před Finančním arbitrem, potažmo v řízení před soudem dle části páté o. s. ř. Vzhledem k tomu, že účastnice se zpětvzetím žaloby souhlasila, postupoval odvolací soud dle ust. § 222a odst. 1 o. s. ř., odvoláním napadenou část rozsudku soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil. 5. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 146 odst. 2 ve spojení s ust. § 211 a ust. § 245 o. s. ř. Procesní zavinění na zastavení řízení o obou žalobách leží (zcela) na účastnici, protože účastnice jednak vzala zpět svoji žalobu a jednak zapříčinila zpětvzetí žaloby žalobcem, protože plnění požadované prostřednictvím žaloby [jméno] [příjmení] zcela zaplatila. Na tomto místě odvolací soud připomíná, že sama účastnice potvrdila, že v průběhu soudního řízení doplatila žalobci tu částku, ohledně níž byl návrh žalobce/navrhovatele v rozhodnutích Finančního arbitra zamítnut. Proto byla účastnici uložena povinnost nahradit žalobci účelně vynaložené náklady soudního řízení o obou žalobách v plné výši. 6. Přiznaná částka [částka] zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši [částka], zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši [částka] a náklady na zastoupení advokátem v řízení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. odměnu za advokáta za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], účast na jednání soudu I. stupně dne [datum], sepis odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, sepis doplnění odvolání ze dne [datum] a ze dne [datum] a sepis zpětvzetí žaloby) po [částka] dle ust. § 7, § 9 odst. 4, písm. d), § 11 odst. 1, písm. a), d), g) a k ) vyhlášky, odměnu advokáta za 1 úkon právní služby (sepis vyjádření ze dne [datum]) ve výši [částka] dle ust. § 7, § 9 odst. 4, písm. d), § 12 odst. 3 a § 11 odst. 1, písm. d) vyhlášky, 11x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky a 21% DPH ze souhrnu odměny a náhrad advokáta ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 7. Odvolací soud souhlasí se žalobcem potud, že ty z uskutečněných úkonů právní služby, které se netýkaly toliko řízení dle části páté o. s. ř., nýbrž skutečně směřovaly i k obraně proti požadavku účastnice na zaplacení peněžité částky, mají být honorovány sazbou mimosmluvní odměny vypočtenou z tarifní hodnoty, která dle ust. § 12 odst. 3 vyhlášky představuje součet tarifních hodnot spojených věcí, tj. [částka] dle ust. § 9 odst. 4, písm. d) vyhlášky a [částka] dle ust. § 8 odst. 1 vyhlášky. Takovým úkonem však není všech 6 žalobcem zmíněných úkonů (ve vyčíslení nákladů ze dne [datum]), nýbrž jen vyjádření ze dne [datum]. Jen toto vyjádření k žalobě účastnice se (velmi stručně v bodech 52. a 53.) vyjadřuje i k žalobnímu požadavku účastnice na vrácení plnění, které bylo na základě rozhodnutí Finančního arbitra poskytnuto – bylo navrženo zamítnutí žaloby pro předčasnost. Sazba mimosmluvní odměny za tento jediný úkon tedy činí [částka]. 8. V této souvislosti odvolací soud (k námitce účastnice) připomíná, že soud rozhodující v řízení dle části páté o. s. ř. o nahrazení rozhodnutí Finančního arbitra vydaného dle ust. § 8 a násl. zákona č. 229/2002 Sb., o Finančním arbitrovi, nemůže bez návrhu rozhodnout o vrácení plnění, které bylo institucí poskytnuto navrhovateli podle pravomocného nálezu Finančního arbitra. Takový závěr rozhodně neplyne z části komentáře k § 250j o. s. ř. in Jirsa, Jaromír aj. Občanský soudní řád, 3. část: Soudcovský komentář. Wolters Kluwer: Rozhodl-li pozemkový úřad nesprávně ve věci restituce zemědělské půdy, že oprávněná osoba není vlastníkem předmětného pozemku, může soud, shledá-li, že správní orgán rozhodl nesprávně, rozhodnout sám, že oprávněná osoba je vlastníkem. V tom není soud vázán žalobou, smyslem soudního rozsudku je nahrazení nesprávného rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávním sporu či o jiné věci věcně i právně správným rozhodnutím soudu. Proto může soud např. v naznačeném případě pozemkové restituce i připojit výrok (který nebyl žalobou navrhován), že je oprávněná osoba povinna vrátit povinné osobě výkupní cenu, kterou obdržela z vynuceného odkupu. Komentátorem uvedený příklad možného soudního rozhodnutí v řízení dle části páté o. s. ř. o nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu o uplatněném restitučním nároku dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), se zjevně opírá o ust. § 6 odst. 3 a § 9 odst. 7 zákona o půdě a vychází z předpokladu, že nutnou součástí kladného rozhodnutí pozemkového úřadu o uspokojení restitučního nároku (potažmo soudního rozhodnutí v řízení dle části páté o. s. ř.) je i rozhodnutí o povinnosti oprávněné osoby vrátit v minulosti zaplacenou přídělovou, kupní cenu či jinou náhradu (za odňaté či nuceně převedené nemovitosti). Podobná procesní situace však v případě nahrazení (negativního) rozhodnutí Finančního arbitra (pozitivním) soudním rozhodnutím nenastává. Odvolací soud jen pro úplnost (a bez jakéhokoliv vlivu na otázky řešené v tomto odvolacím řízení) podotýká, že ustálená soudní praxe (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]) není s citovanou částí komentáře v souladu (bylo dovozeno, že ust. § 9 odst. 7 zákona o půdě nezakládá pravomoc pozemkového úřadu ve správním řízení zahájeném podle § 9 odst. 1 zákona o půdě autoritativně rozhodnout o povinnosti oprávněné osoby vrátit kupní cenu, a že pozemkovému úřadu je uloženo toliko uvést výši pohledávek podle § 6 odst. 3 a 4 zákona a určit lhůtu k jejich zaplacení v rozhodnutí, které vydává). 9. K námitce účastnice se sluší podotknout, že není žádný rozumný důvod pro odepření náhrady odměny (ve správné výši) za úkony sepis vyjádření ze dne [datum] a sepis doplnění odvolání ze dne [datum]. Uvedené úkony byly zástupcem žalobkyně v souvislosti se soudním řízením uskutečněny, jak plyne z obsahu spisu a není žádný důvod k jejich hodnocení jako úkonů neúčelných. Obsahem vyjádření ze dne [datum] a doplnění odvolání ze dne [datum] nebylo jen a pouze opakování argumentace již obsažené v podáních předešlých, naopak se v nich objevila