29 CO 378/2021-64 — Městský soud v Praze

1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně v řízení o ochraně osobnosti a náhradě nemajetkové újmy výrokem I. zastavil řízení ohledně nároků zdržet se zásahu do práva žalobkyně, zejména nepublikovat další články a zprávy s nepravdivými informacemi o žalobkyni, odstranit následek zásahu do práv žalobkyně úpravou článku tak, aby odpovídal skutečnosti, a zveřejnit omluvu na stránce [webová adresa] za nesprávně uvedenou informaci o žalobkyni, a to bezprostředně pod nadpis článku v tomto znění:„ [příjmení] [příjmení] [jméno] se tímto omlouvá paní [jméno] [příjmení] za nepravdivou informaci zveřejněnou v tomto článku. [příjmení] [jméno] [příjmení] se na místě útoku nikdy nenacházela, a nemohla se tak dopustit jakéhokoliv nevhodného nebo znevažujícího chování“, s tím, aby omluva byla velikosti písma nikoliv menším, než velikost písma v perexu článku, a ponechala článek s omluvou dostupný na původní webové stránce minimálně jeden měsíc od zveřejnění článku s omluvou. Výrokem II. soud I. stupně zamítl žalobu s žalobním návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok II.). Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Ve skutkové rovině na základě výsledků provedeného dokazování soud I. stupně vyšel z následujícího skutkového stavu: Žalovaná uveřejnila na svých internetových stránkách článek, který byl předmětem zájmu i jiných sdělovacích prostředků, o taxikáři, který v letních měsících na zahrádce v restauraci v [obec] usmrtil jiného muže. Článek zachycuje dění v jednací síni, kdy svědkyně vypověděla, že jí také překvapil hlučný chechot jeho přítelkyně, s níž byl v lokále.„ Smála se tam jak hloupá.“ Dále je uvedeno, že přítelkyně u soudu [jméno] podporovala a k článku je připojeno video, na kterém je mimo jiné vidět v lavicích pro veřejnost i žalobkyni. Žalobkyně však incidentu přítomna nebyla. Z monitoringu čtenosti článků soud zjistil, že článek v době, kdy vyšel, přečetlo 3 784 uživatelů. Dne [datum] žalovaná, která je mimo jiné provozovatelem internetových stránek [webová adresa], vytiskla omluvu: Redakce [webová adresa] se omlouvá paní [jméno] [příjmení] za nepravdivou informaci původně zveřejněnou v tomto článku, z nichž mohlo vyplývat, že se nacházela na místě trestného činu. [příjmení] [jméno] [příjmení] se na místě útoku nikdy nenacházela, a nemohla se tak dopustit jakéhokoliv nevhodného chování nebo znevažujícího chování. 3. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a příslušných ustanovení zákona [číslo] Sb., občanský zákoník, dále jen o. z. (§ 81, § 82 odst. 1, § 89, § [číslo] odst. 2, § [číslo] a § [číslo]). 4. Soud I. stupně uzavřel, že zjištěné souvislosti mohly vzbuzovat ve čtenáři dojem, že žalobkyně, která je vidět na videu, byla onou přítelkyní, která byla přítomna incidentu v restauraci a smála se tomu. Tímto spojením dvou osob došlo k neoprávněnému zásahu na ochranu osobnosti žalobkyně. 5. Při úvaze o přiměřenosti požadovaného zadostiučinění za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti soud I. stupně vyšel z ustálené soudní praxe (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 4685/2018). Zdůraznil, že je třeba vycházet z celkové povahy i z jednotlivých okolností konkrétního případu, když je nutno přihlédnout např. k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři ohlasu a k vlivu vzniklé nemajetkové újmy na postavení a uplatnění postižené fyzické osoby ve společnosti. O snížení důstojnosti fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře jde, pokud újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzická osoba vzhledem k povaze, intenzitě, opakování trvání a šíře okruhu působení nepříznivého následku pociťuje a prožívá jako závažnou. Tento závěr nelze chápat tak, že rozhodující je subjektivní vnímání újmy poškozených. O snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby. 6. Pokud bylo k článku připojeno video, na kterém je zachycen i obrazový záznam žalobkyně, jednalo se o zákonnou licenci pro zpravodajství, kde bylo referováno o skutečnosti, která se stala předmětem zájmu společnosti, na němž byl zachycen především obžalovaný. Žalovaná po obdržení předžalobní výzvy učinila opatření, aby se v dalších článcích sporný text nevyskytoval. Pokud žalobkyně tvrdila, že její bratr zaslal synovi žalobkyně odkaz na článek, který vyšel na webových stránkách idnes.cz, s tím, že onou ženou je žalobkyně, o níž věděl, že je přítelkyní pachatele, soud uvedl, že žalobkyně a její bratr žili každý vlastním životem a před vyjitím článku nebyli v přílišném kontaktu. Žalobkyně netvrdila a ani neprokázala, že by v souvislosti s článkem měla nějaké problémy s rodiči a čeho se týkaly (jak uvedl její syn). Pokud žalobkyně tvrdila, že musela zákazníkům v zaměstnání vysvětlovat, že není onou přítelkyní, která se incidentu smála, sama uvedla, že se většinou jednalo o cizince, a je tak sporné, jak se k těmto informacím dostali a zda jí rozuměli, když sporný článek vyšel na webových stránkách žalované v regionální rubrice [obec], kde se žalobkyně nezdržuje a není známa. Soud zohlednil i to, že žalovaná nejednala v úmyslu žalobkyni poškodit, když její jméno nebylo nikde citováno, a pouze popisovala průběh soudního jednání. 7. S ohledem na uvedené, soud I. stupně dospěl k závěru, že odčinění újmy způsobené žalobkyni ve formě morální satisfakce, tj. písemné omluvy učiněné žalovanou dopisem zaslaným žalobkyni ve spojení s veřejnou omluvou učiněnou na webových stránkách žalované, je postačující formou odčinění. Z tohoto důvodu požadavek na peněžitou satisfakci zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení obvodní soud odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně uplatnila čtyři samostatné nároky (zdržovací nárok, odstraňovací nárok, omluvu a zadostiučinění v penězích). Pokud jde o zdržovací nárok, žalobkyně ani neuváděla, že by žalovaná publikovala o žalobkyni další články, a procesní zavinění zastavení řízení proto soud shledal na straně žalobkyně. Pokud žalovaná sporný text článku odstranila až po podání žaloby, došlo k zastavení žaloby pro zpětvzetí z procesního zavinění na straně žalované. Pokud se jedná o omluvu, žalovaná zveřejnila omluvu na svých stránkách až po podání žaloby, a k zastavení žaloby tak došlo z procesního zavinění žalované. Pokud jde o zamítnutí žaloby o zaplacení peněžitého zadostiučinění, je zde dán neúspěch ve věci v rozsahu jedné čtvrtiny k celku. Žalobkyně byla úspěšná z jedné poloviny a z jedné poloviny neúspěšná. 9. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání směřující proti výrokům II. a III. Uvedla, že soud učinil správná skutková zjištění (když není pochyb o tom, že došlo ke smíšení dvou různých osob) a správně uzavřel, že jednáním žalované došlo k zásahu do osobnostních práv žalobkyně (což žalovaná sama nepřímo uznala tím, že se žalobkyni písemně i veřejně omluvila). Soud však nesprávně právně posoudil důsledky zásahu do osobnostních práv žalobkyně a jeho právní závěr, že zjištěný zásah je odčinitelný toliko poskytnutou omluvou, správný není. Žalobkyně má za to, že osočení z výsměchu těžce zraněnému člověku, který svým zraněním podlehl, a neposkytnutí jakékoli pomoci, je obvinění, které by subjektivně i objektivně (v souladu se soudem I. stupně citovanou judikaturou) prakticky každá osoba považovala za zcela dehonestující. Žalobkyně odkázala na (nepravomocně) přiznanou náhradu nemajetkoé újmy v případě zdravotní sestry [jméno] [příjmení] s tím, že intenzita zásahu v jejím případě nemůže být odčiněna, v kontextu srovnání obou případů, pouhou omluvou. Pokud se jedná o náhradu nákladů řízení, odvolatelka uvedla, že žalovaná po podání žaloby změnila své chování a částečně požadavky žalobkyně splnila. Zpětvzetí žaloby co do zdržení se publikování dalších článků je tak postaveno na stejných důvodech, jako zpětvzetí žaloby co do zveřejnění omluvy. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl v odvoláním napadeném rozsahu změněn tak, že žalobkyni bude přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka] a plná náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řizení odvolacího. 10. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že již v řízení před soudem I. stupně vysvětlila okolnosti vzniku článku, kdy záměrem autora bylo popsat to, co zaznělo v rámci soudního jednání, přičemž zcela anonymizoval osoby, kterých se věc měla týkat. Spojitost žalobkyně s obsahem článku mohla vzniknout jen