30 CO 209/2022-183 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a současně žalobci uložil zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím z titulu pracovního [anonymizováno], ke kterému mělo dojít dne [datum]. Žalovaná částka je složena z bolestného ve výši [částka], náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] a náhrady za ztrátu na výdělku ve výši [částka]. K pracovnímu [anonymizováno] mělo dojít tak, že žalobce, který u žalované pracoval jako elektromechanik, během kontroly hlavního stykače na tramvaji dne [datum] upadl v montážní jámě pod tramvají. Bezprostředně po pádu došlo u žalobce ke ztrátě vědomí a před tím, než byl odvezen do nemocnice, tak v šatně zvracel. Předmětným pádem žalobce utrpěl těžký otřes mozku a plynutím času se u něj [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova]. V důsledku pracovního [anonymizováno] byl žalobce celkem 557 dní v pracovní neschopnosti. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že k pracovnímu [anonymizováno] žalobce nedošlo. 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici elektromechanika na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. V pátek dne [datum] byl přidělen k práci na kontrolní prohlídce („ KP“) v depu [část obce]; kolem 9. hodiny žalobce práce zanechal a šel za svědkem [příjmení] s tím, že došlo k jeho poranění; svědek [příjmení] žalobci ošetřil tržnou ránu na temeni hlavy a na žádost žalobce jej nechal svědkem [příjmení] odvézt na ošetření do nemocnice. V pondělí [datum] došlo ze strany svědkyně [příjmení] k sepsání záznamu o [anonymizováno] s žalobcem. Po několika dnech za svědkyní [příjmení] přišel svědek [příjmení] s tím, že k [anonymizováno] nedošlo a že žalobce neříká pravdu; na základě této informace svědkyně [příjmení] sepsala se svědkem [příjmení] svědecký protokol. Následně bylo ze strany žalované naplánováno šetření [anonymizováno], k čemuž byla vyžadována součinnost žalobce; žalobce však s žalovanou nekomunikoval, na naplánovanou rekonstrukci se nedostavil a ani jakkoliv jinak součinnost neposkytl. Na základě tohoto pak žalovaná úraz žalobce neuznala jako pracovní a vyrozuměla jej o tomto dopisem ze dne [datum]. 5. Nalézací soud měl po provedeném dokazování, zejména ze [anonymizována dvě slova] svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a svědkyně [příjmení], za prokázané, že žalobce dne [datum] dopoledne nejevil žádné viditelné známky vážnějšího poranění (bezvědomí, zvracení, motání se atd.), vyjma tržné rány na temeni hlavy (cca 1 cm dlouhá, řezného charakteru). Skutečnost, že k [anonymizováno] žalobce nedošlo tak, jak bylo uváděno v žalobě, potvrzuje dle prvostupňového soudu vedle [anonymizována dvě slova] i [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], podle které se žalobce v [údaj o čase] hodin dostavil na ambulantní vyšetření, při němž sám ošetřujícímu lékaři uvedl, že„ nebyl v bezvědomí, neměl amnézii a nezvracel, toliko udával mírné bolesti hlavy a zad“; rovněž pak ani vyšetřením nebyla zjištěna žádná čerstvá poranění, byl zjištěn toliko podkožní hematom a otok. Až následně na ambulantním vyšetření dne [datum] v ranních hodinách žalobce uváděl, že bezprostředně po [anonymizováno] byl v bezvědomí, cítil se zmatený a v práci zvracel; přičemž následným vyšetřením byl u žalobce zjištěn otřes mozku. 6. Prvostupňový soud uzavřel, že skutek tak, jak byl popsán v žalobě, se nestal a k pracovnímu [anonymizováno] způsobem tvrzeným v žalobě nedošlo. V daném případě bylo zjištěno, že žalobci byla způsobena újma na zdraví tím, že utrpěl otřes mozku, avšak nebylo prokázáno, jak k tomu došlo. Nalézací soud akcentoval, že v projednávaném případě nešlo o situaci, kdyby byla žaloba zamítnuta z důvodu neunesení důkazního břemene žalobcem. Naopak se jednalo o situaci, kdy žalobě nešlo vyhovět, neboť bylo jednoznačně prokázáno, že tvrzení žalobce v žalobě byla nepravdivá a žalobcem tvrzený skutek byl v řízení jednoznačně vyvrácen. 7. Obvodní soud tedy žalobu zamítl s tím, že bylo spolehlivě prokázáno, že k [anonymizováno] tak, jak byl žalobcem tvrzen v žalobě, nedošlo a popsaným jednáním pracovní úraz nevznikl. Nárok žalobce na náhradu škody ve smyslu § 269 zákoníku práce proto není dán. O nákladech řízení bylo rozhodnuto s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované. 8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém namítal, že nalézací soud neprovedl důkazy, které v řízení navrhoval, čímž mu znemožnil uspět s jeho žalobním návrhem; zejména soudu vytýkal neprovedení znaleckého posudku Ing. [příjmení], neumožnění provedení rekonstrukce úrazového děje v prostorách podobných provozovně žalované, která již v současné době neexistuje, nevyžádání dokumentace u žalované pro vytvoření 3D modelu provozovny a nezadání znaleckého posudku z oboru biomechaniky. Nalézací soud dle žalobce také nesprávně hodnotil svědecké výpovědi, když rozpory v těchto výpovědích ohledně podstatných skutečností (čas [anonymizováno], zda mohl svědek [příjmení] vidět na žalobce v době [anonymizováno]) hodnotil jako nepodstatné; dále nezohlednil, že většina svědků je dosud zaměstnána u žalované a jako zaměstnanci jsou tito svědci nepochybně vázáni loajalitou vůči svému zaměstnavateli; a také nepřihlédl k tomu, že všichni svědci, kteří byli ohledně pracovního [anonymizováno] vyslýcháni, mimo [role v řízení] [příjmení], tento úraz neviděli. V případě [role v řízení] [příjmení] pak žalobce namítal, že jeho svědecká výpověď je v rozporu s ostatními důkazy a informacemi, které byly získány bezprostředně po [anonymizováno], a současně poukázal na to, že přestože se svědek [příjmení] o nahlášení [anonymizováno] žalobcem dozvěděl již v den [anonymizováno], začal namítat, že se úraz nestal, až téměř týden poté. Podle žalobce také není pravdou, že by s žalovanou ohledně šetření [anonymizováno] nespolupracoval. Pouze skutečnost, že se nedostavil na prošetření pracovního [anonymizováno], nemůže být přičítána k jeho tíži, když důvodem nedostavení se byl jeho špatný [anonymizováno] stav způsobený právě pracovním úrazem. Dále žalobce uvedl, že rozpory ohledně jeho [anonymizováno] bezprostředně po [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] ze dne 4. a [datum] jsou mimo jiné způsobeny protokolací těchto zpráv, kdy jednotliví lékaři dle žalobce interpretovali jeho popis [anonymizována dvě slova] s drobnými odchylkami. Žalobce byl navíc po těžkém otřesu mozku dezorientovaný, trpěl bolestmi a je tedy pochopitelné, že mohlo dojít ke zmatenosti a mírně odporujícím si výpovědím. Pokud svědci vypověděli, že u žalobce nezaznamenali rozsáhlejší zranění, pak žalobce zdůraznil, že otřes mozku není zraněním na první pohled viditelným. Navíc pokud by nedošlo k žádnému pracovnímu [anonymizováno], nebyl by podle žalobce důvod posílat jej do nemocnice na ošetření, případně provádět test na alkohol. Žalobce trvá na tom, že k pracovnímu [anonymizováno] došlo tak, jak je popsáno v žalobě, současně je dána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a následnou neschopností žalobce dále vykonávat jeho zaměstnání (vznik invalidity) a je tedy namístě, aby žalovaná žalobci vyplatila požadované nároky. Žalobce s ohledem na uvedené odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 9. Žalovaná se v písemném vyjádření k odvolání s napadeným rozsudkem zcela ztotožnila a odvolání žalobce považovala za nedůvodné. Zaměstnanecký poměr svědků k žalované nemá na věrohodnost jejich [anonymizováno] žádný vliv, navíc žalobce se snaží zpochybnit věrohodnost svědků, které sám k důkazu navrhl. Pokud si svědkové odporují v určení doby, kdy mělo k pracovnímu [anonymizováno] dojít, pak žalovaná zdůraznila, že od tvrzeného [anonymizováno] uběhlo již více než 6 let. Ohledně skutečnosti, zda svědek [příjmení] mohl vidět pád žalobce, si svědci neodporují, když všichni potvrdili, že svědek [příjmení] z místa jeho práce žalobce vidět mohl. Pokud žalobce prohlašuje, že výpověď [role v řízení] [příjmení] je v rozporu s jinými důkazy či informacemi, pak žalovaná s tímto tvrzením nesouhlasí a uvádí, že tato svědecká výpověď byla v rozporu pouze s tvrzením žalobce; z tohoto důvodu také žalovaná žalobce vyzvala, aby se dostavil k rekonstrukci pracovního [anonymizováno], žalobce však nedorazil. K tvrzení žalobce ohledně rozporů v [anonymizována dvě slova] žalovaná sdělila, že žalobce se tímto způsobem pouze snaží zakrývat rozpory ve svých výpovědích u lékaře; podle žalované není myslitelné, aby lékař do [anonymizována dvě slova] uváděl něco, co mu [anonymizována dvě slova], není možné, aby si lékař dovozoval fakta. Skutečnost, že v mnoha [anonymizována dvě slova] je uvedeno, že potíže žalobce jsou následkem otřesu m