35 CO 251/2022-146 — Městský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci zadostiučinění ve formě omluvy doručené žalobci ve znění:„ [stát. instituce], jednající za [anonymizována dvě slova] jakožto orgán spravující centrální registr [anonymizováno], se tímto omlouvá Mgr. [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na [anonymizováno] soukromí, již došlo tím, že [anonymizováno] plošně zveřejněna [anonymizováno], která Mgr. [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů“ (výrok I) a na uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci zadostiučinění ve výši [částka] (výrok II). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši [částka] a poskytnutí omluvy jakožto zadostiučinění za skutečnost, že na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který byl následně v rozporu s [anonymizováno] novelizován [ustanovení pr. předpisu], a [ustanovení pr. předpisu], byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány jeho údaje o majetku, příjmech a závazcích z důvodu jeho působení jako ne uvolněného starosty obce Chlum v Plzeňském kraji, tudíž jakožto veřejného funkcionáře, čímž docházelo k setrvalému porušování práv na [anonymizováno] jeho soukromí. Protiústavnost novely stvrdil Ústavní soud v nálezu z [datum], sp. zn. [ústavní nález] (dále jen„ nález“). Pochybení žalované spatřuje v aplikaci protiústavního předpisu, jenž umožnil anonymní přístup komukoli k shora vyjmenovaným údajům žalobce, čímž docházelo k nepřiměřenému zásahu do jeho práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod. Žalobce dále ve své žalobě odkázal na [anonymizováno] soukromí zakotvenou na zákonné úrovni (§ 81 odst. 2 a § 90 o. z.). Ke vzniku újmy docházelo u žalobce od září [rok] do [anonymizováno] [rok] zveřejněním [anonymizováno] o majetku za roky [rok], [rok] a [rok]. 3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že u ní žalobce dne [datum], respektive dne [datum] uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], respektive [částka]. K projednání nároku žalobce došlo dne [datum]. Konstatovala, že je správcem [anonymizována tři slova] a nepříslušelo jí posuzovat souladnost zákona s [anonymizováno] České republiky a [anonymizováno] případ protiústavnosti tento předpis neaplikovat. Sporná ustanovení zákona [anonymizováno] nálezem zrušena až uplynutím dne [datum], tzn. že ani po vyhlášení nálezu dne [datum] nelze v publikaci [anonymizováno] veřejných funkcionářů v [anonymizována dvě slova] spatřovat protiprávnost jednání žalované, když vykonatelnost nálezu [anonymizováno] právě z důvodu dostatečného časového prostoru [anonymizováno] přijetí nové právní úpravy odložena na konec roku [rok]. V tomto směru odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS – st. [číslo], které dovodilo, že orgány veřejné správy jsou povinny aplikovat právní úpravu po dobu odkladu vykonatelnosti nálezu jako ústavně souladnou. Vznik újmy je pak nutno dávat do souvislosti s přijetím protiústavní úpravy nikoli s postupem žalované, kdy legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup. Omezení zveřejňování [anonymizováno] od [datum] neznamená, že by se žalovaná dopouštěla nesprávného úředního postupu v předchozí době. 4. Soud I. stupně v posuzované věci rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které v zájmu stručnosti není třeba opakovat. 5. Rozsudek soudu I. stupně napadl žalobce včasným odvoláním a s odkazem na důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. b), d), e), a g) o. s. ř. namítal, že není přijatelné, aby pod záminkou různých interpretací tzv. norem jednoduchého práva [anonymizováno] ústavně zaručená práva žalobce, jichž se žalobou dovolává, oslabena nebo dokonce vypnuta. Připomněl, že do září [rok] [anonymizováno] úprava zákona o střetu zájmu odlišná, kdy teprve novela zák. [číslo] [rok] umožnila přístup v [anonymizováno] k podaným oznámením, který mimo jiné představoval bezpečnostní riziko [anonymizováno] osoby, které informace o svém soukromí poskytovaly. Proti novele se zdvihl masivní odpor představitelů menších měst a obcí. Žalobce poukázal na odchod funkcionářů z komunální politiky i úbytek zájmu o veřejnou funkci. Akcentoval s odkazem na předmětný nález vyšší míru intenzity zásahu do soukromí s ohledem na skutečnost, že [anonymizováno] je podáváno s vědomím, že se majetkové poměry oznamovatele stanou bez dalšího věcí veřejnou a neexistenci možných záruk souvisejících s nakládáním s dalšími údaji na základě poskytnuté žádosti. Uzavřel, že žalovaná nedostála požadavku, aby nakládala s podanými oznámeními v [anonymizováno] při respektu k jeho ústavnímu právu na [anonymizováno] soukromí a [anonymizováno] (mnohdy citlivých) [anonymizováno]. 6. Následně žalobce v odvolání citoval z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] s tím, že stát je odpovědný za to, že jeho ústavně zaručené právo na [anonymizováno] soukromí bylo státem porušeno. Klade si otázku, proč žalovaná neučinila opatření k zabránění přístupu k podaným oznámením bez zbytečného prodlení po zveřejnění nálezu, např. v březnu či dubnu [rok]. Je přesvědčena, že v čl. 7 a čl. 10 odst. 3 [anonymizováno] jsou zakotvena práva, která jsou přímo aplikovatelná bez potřeby zákonné úpravy. 7. Žalobce považuje za zcela nepřípustné, že na webovém portálu žalované byly v ohromujícím rozsahu zveřejňovány po dobu několika let, než tuto praxi zrušil Ústavní soud, ale dokonce i po vydání nálezu citlivé osobní údaje žalobce, které si mohl kdokoli anonymně prohlížet, stáhnout, že tyto údaje následně volně pluly internetem, což dokládá také praxe serveru [anonymizována dvě slova] a dalších serverů, které si pravidelně stahovaly informace z [anonymizováno] a dále je zveřejňovaly. Tuto praxi ukončil až zásah Úřadu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Volně dostupné informace o majetkových poměrech, které žalovaná o žalobci zveřejňovala, opět komukoli anonymně, a nezajišťovala ani jejich elementární [anonymizováno] (např. technickým zabezpečením, tzv. digitální stopou apod.) pokládá žalobce za přímou pozvánku k neoprávněnému nakládání s takovými údaji. 8. Žalobce z gramatického výkladu pojmu„ nesprávného úředního postupu“ dovodil, že tento pojem by měl rovněž zahrnovat případy, které v době vzniku újmy mohou být v souladu s pravidly, avšak protože tento postup zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně za nesprávný, což ostatně vyplývá i z komentářové literatury. Žalobce zdůraznil, že odpovědnost [anonymizováno] [číslo] Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je objektivní odpovědností bez možnosti liberace, stát se jí tudíž nemůže nikterak zprostit. 9. Žalobce dále na základě příměru o hypotetické legalizaci mučení ve vazebních věznicích či v [anonymizována tři slova], které by byly následně z hlediska své legalizace shledány protiústavními, dovodil ve své věci stejnou míru nepřípustnosti. Neztotožnil se se závěrem o důsledcích odložené vykonatelnosti nálezu, kterým je vysílán vzkaz:„ ještě musíte strpět porušování vašich ústavně zaručených práv“. Odložená vykonatelnost [anonymizováno] vzkazem [anonymizována dvě slova], nikoliv žalované. Ostatně sama žalovaná k [datum] plošné a přímé zveřejňování podaných [anonymizováno] ukončila. Navíc lhůta poskytnutá Ústavním soudem k nápravě, nebyla přijetím nové zákonné úpravy naplněna, podaná [anonymizováno] jsou poskytována na základě [ustanovení pr. předpisu], což se rovněž jeví problematické. 10. Parlament lhůtu určenou Ústavním soudem nedodržel, a úpravu, která [anonymizováno] nálezem sp. zn. [ústavní nález] ze zákona o střetu zájmů vyškrtnuta, nenahradil. Žalovaná se proto uchýlila k praxi, že podaná [anonymizováno] zveřejňuje k individuálním žádostem podle [ustanovení pr. předpisu] Takový postup pokládá žalobce za pochybný, nesouhlasí s ním ani [anonymizováno 5 slov], jak vyplývá z dopisu předsedy [anonymizováno] adresovaného ministryni spravedlnosti ze dne [datum], který svědčí o libovůli žalované a jejím soustavném protiprávním postupu. Žalovaná poskytuje citlivé údaje žalobce na základě [ustanovení pr. předpisu] aniž by respektovala interpretační závěry, které vyslovila judikatura Ústavního soudu a nezohledňuje požadavky kladené zejm. tzv. platovým nálezem (podle kterého určité údaje majetkového charakteru nelze bez dalšího podle [ustanovení pr. předpisu] poskytovat) nebo nálezem sp. zn [ústavní nález], který např. vyžaduje řádnou identifikaci žadatele, zohlednění existence informace o třetích osobách atd. Nastíněná praxe žalované není ústavně konformní a utvrzuje