35 CO 4/2022-717 — Městský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně zrušil vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni počínaje dnem [datum] do budoucna (výrok I). Návrh žalovaného na zrušení vyživovací povinnosti za období od [datum] do [datum] zamítl (výrok II). Soud I. stupně dále zvýšil výživné pro žalobkyni stanovené naposledy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 P 558/2001-164, s účinností od [datum] do [datum] z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně (výrok III) a dluh na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] uložil žalovanému zaplatit žalobkyni ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku (výrok [příjmení]). Žalovanému rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V). 2. Takto rozhodl o návrhu zletilé na zvýšení výživného a o vzájemném návrhu otce na zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři s tím, že žalobkyně v průběhu řízení omezila svůj návrh na zvýšení výživného časovým obdobím od [datum] do [datum], tj. kalendářním měsícem, ve kterém se jí narodila dvojčata [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V návaznosti na jednání soudu dne [datum] žalobkyně i za situace, kdy byla přesvědčena o důvodnosti své žaloby, s přihlédnutím k délce řízení a současné rodinné situaci vyslovila v podání ze dne [datum], které upřesnila při jednání dne [datum], souhlas s návrhem žalovaného na zrušení vyživovací povinnosti počínaje dnem [datum] do budoucna, přičemž na zvýšení výživného za období od [datum] do [datum] i nadále trvala, neboť měla za to, že v období roku 2018 i jemu předcházejícímu bylo výživné ve výši [částka] měsíčně neúměrně nízké a neodpovídalo možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného. Omezení nároku zdůvodnila obtížnou rodinnou situací, kdy jí dne [datum] zemřel její nejmladší syn. 3. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a s odkazem na §§ 910, 911, 913 a § 922 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 163 o. s. ř. uzavřel, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], počínaje [datum rozhodnutí] je žalovaný povinen platit na výživu žalobkyně částku [částka] měsíčně. Soud rozhodoval v době, kdy žalobkyně byla nezletilá, byla studentkou 1. ročníku soukromé obchodní akademie se školným [částka] měsíčně, tramvajenkou v částce [částka]. Navštěvovala dramatický kroužek za částku [částka] měsíčně, florbal za částku [částka] za pololetí. O prázdninách jezdila na tábor za částku [částka] a dále s Mořským koníkem, kdy se doplácela částka [částka]. Žalovaný bydlel s matkou, které na bydlení přispíval částkou [částka] měsíčně. Byl v invalidním důchodu, přičemž nepobíral žádné dávky a žil z půjček. Jeho zdravotní stav byl zhoršený, byl v péči kardiologa, plicního lékaře, ortopeda, neurologa, internisty. Za léky zaplatil měsíčně částku ve výši [částka]. Matka žalobkyně byla doma, neboť se starala o nezletilého bratra žalobkyně, který měl IV. stupeň zdravotního postižení. Její celkový příjem činil [částka] měsíčně a zahrnoval příspěvek na péči o blízkou osobu, přídavky na děti, příspěvek na bydlení a částku představující dorovnání do životního minima. Zdravotní stav matky byl rovněž zhoršený. Soud I. stupně dále uzavřel, že v rozhodném období od [datum] do [datum] byly splněny podmínky pro vznik a trvání vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni, neboť mezi žalobkyní a žalovaným existuje rodinně právní vztah, kdy jde o otce a dceru, a dále stav odkázanosti na výživu žalobkyně, resp. její neschopnost sama se živit. V době posledního rozhodování o výživném byla žalobkyně nezletilá a studovala 1. ročník obchodní akademie. V rozhodném období byla žalobkyně studentkou vysoké školy. Po provedeném dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že u žalobkyně šlo o řádné studium a řádnou přípravu na budoucí povolání, nikoli o samoúčelné studium, kterým by si chtěla pouze prodlužovat mládí. Její studium neslo znaky cílevědomosti a soustavnosti. Žalobkyně v lednu [rok] studium úspěšně dokončila a má zájem pokračovat v navazujícím studiu. Pokud jde o studium na vysoké škole Cardiff and [příjmení] [jméno], zde se školné nehradilo. Další náklady související se studiem byly pokryty ze zrušeného stavebního spoření žalobkyně u [právnická osoba] stavební spořitelny, tj. z úspor žalobkyně, jež jí poskytly její matka a její babička, které na tento finanční produkt žalobkyně pravidelně přispívaly. Školné na [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo hrazeno ze studijní půjčky, která se začala splácet až po ukončení studia. V současné době se žalobkyně snaží splátku [částka] liber hradit sama. Školné na Prague College hradila matka žalobkyně, která si za tímto účelem vzala i půjčku. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně disponovala pravidelným příjmem, ze kterého by byla schopna uspokojovat veškeré své potřeby hmotné, kulturní, bytové a zdravotní. Na úhradě nákladů žalobkyně se podílela zejména její matka, která plnila výživné vůči žalobkyni jednak v naturální podobě tím, že jí poskytovala bydlení, stravu, jednak jí podporovala finančně, kdy hradila školné v České republice, hradila zvýšené náklady spojené se zdravotním stavem po úrazu žalobkyně v roce 2015. Žalobkyně nevlastnila žádný nemovitý majetek ani hodnotný movitý majetek, ze kterého by jí plynul příjem. Ani u soudem I. stupně oslovených společností, které žalobkyně uváděla na svém profilu na sociálních sítích, nebylo zjištěno, že by u nich žalobkyně vykonávala více než bezplatnou praxi. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně v rozhodném období výživné nepotřebovala. V této souvislosti nelze mít za to, že pokud plní vyživovací povinnost pouze jeden z rodičů i za zvýšeného úsilí, jako v tomto případě, kdy matka žalobkyně je v invalidním důchodu, ale přivydělává si hlídáním nezletilého syna a péčí o domácnost partnerů - paní [příjmení] a pana [jméno] [jméno], nadto si bere půjčky, druhý z rodičů je od plnění vyživovací povinnosti osvobozen. Na výživném se žalovaný vyjma částky [částka] měsíčně nikterak nepodílel. I výživné v této výši hradil nepravidelně a muselo být vymáháno v rámci exekučních řízení. O platební morálce žalovaného ostatně hovoří i řada trestních oznámení, které na něj žalobkyně i její matka z důvodu neplacení výživného žalobkyni a jejímu bratrovi podávaly. 4. Soud I. stupně rovněž uzavřel, že k tíži žalobkyně nemůže jít okolnost, že její matka nevyvinula žádnou procesní aktivitu za účelem zvýšení výživného ještě v době nezletilosti žalobkyně. Rovněž k tíži žalobkyně nemůže jít okolnost, že se rozhodla studovat na vysoké škole, neboť rodiče jsou odpovědni za všestranný rozvoj svých dětí, a z toho plyne, že jsou povinni dbát o to, aby dítě našlo zdroj obživy, kdy lze obecně říct, že prohlubování vzdělávání vede k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své potřeby prací. Podle názoru soudu I. stupně žalobkyně dostatečně vysvětlila, z jakého důvodu jí nebylo poskytnuto finanční plnění v důsledku úrazu, který utrpěla v roce 2015. Uvedla, že neměla potřebné úrazové pojištění, a proto neměla nárok na pojistné plnění. Uvedla i ospravedlnitelné důvody, pro které se nedomáhala dalšího plnění soudní cestou přímo po viníkovi nehody. Rovněž tato okolnost by jí neměla být kladena k tíži a rozhodně z ní neplyne automaticky a bez dalšího závěr o příznivé ekonomické situaci žalobkyně, která tak nepotřebuje žádné výživné. Žalobkyně ostatně ani po žalovaném nepožaduje, aby jí hradil zvýšené náklady se zdravotním stavem, zvýšené náklady se studiem v zahraničí, ale pouze, aby v rámci svých možností plnil vyživovací povinnost, kterou do té doby plnila pouze její matka. Soud I. stupně odmítl námitku žalovaného, že za první 4 měsíce nelze žalovaný nárok přiznat z důvodu vad žaloby, neboť z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 21 Cdo 1440/2001 plyne, že pokud účastník neúplnost nebo nesprávnost žaloby odstraní z podnětu soudu nebo z vlastní iniciativy, popřípadě alespoň odstraní ty vady, které brání dalšímu pokračování v řízení, je možné žalobu v řízení projednat a rozhodnout o ní. V takovém případě platí (nastává fikce), že žaloba byla bez vad již od počátku. 5. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování následně dospěl k závěru, že byť finanční situace žalovaného nebyla v rozhodném období zcela příznivá, nelze ho zcela označit za nemajetného bezdomovce. Žalovaný byl příjemcem invalidního důchodu, do září [rok] pobíral i příspěvek na mobilitu a do března [rok] mu byl na účet vyplácen příspěvek na péči, jehož žadatelem byla matka žalovaného, jak bylo soudem ověřeno u příslušného úřadu práce dne [datum]. Jeho průměrný příjem za prosinec [rok] činil částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka]. Byť jeho pracovní schopnost klesla až o 70 %, nelze ho označit za nezaměstnatelného, o čemž svědčí i to, že v průběhu let [ro