35 CO 46/2022-105 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s tím, že žalovaná je povinna zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Konstatoval, že žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem za prodlení od [datum] do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalované dne [datum] poskytl jako fyzická osoba bezhotovostním převodem na její účet č. [bankovní účet] zápůjčku ve výši [částka] účelově určenou na úhradu jistoty v souvislosti s elektronickou dražbou nemovitosti v kat. území [část obce], konanou soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod č. j. [spisová značka] a související poplatky. Tato dražba však byla zrušena. Výzvou ze dne [datum], doručenou žalované do datové schránky [datum], vyzval žalobce žalovanou k vrácení zápůjčky, což se nestalo. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovanou částku vrátila žalobci již [datum]. Uvedla, že společníkem a jednatelem žalované je od roku 2015 [jméno] [příjmení], která žila s žalobcem několik let v nesezdaném partnerství, z něhož se narodil dne [datum] syn [jméno] [příjmení] a které se v [anonymizováno] roku [rok] rozpadlo. Za dobu trvání partnerství vstoupil jak žalobce, tak i [jméno] [příjmení] do řady majetkoprávních vztahů, a to jak v souvislosti se společnými podnikatelskými aktivitami, tak i mimo toto podnikání, zejména v souvislosti se správou vlastního majetku. Po ukončení partnerství se oba opakovaně pokoušeli vypořádat vzájemné majetkoprávní a podnikatelské vztahy, nicméně některé z těchto vztahů se ukázaly být sporné a v současné době probíhá řada civilních, insolvenčních i trestních řízení mezi nimi či společnostmi ovládanými jednou nebo druhou osobou. I toto řízení je dalším dílem ze série a dokládá pokračující nevraživost a vyhrocenost vzájemných vztahů. Žalobce je ovládající osobou několika desítek obchodních korporací, v nich přímo on či nepřímo prostřednictvím jiné své korporace uplatňoval a uplatňuje rozhodující vliv jako konečný vlastník či statutární orgán. Žalobce tak vytváří konkrétní vůli těchto korporací, fakticky i právně je ovládá, v některých je zastupuje navenek i jako statutární orgán, v některých případech prostřednictvím účelově instalované fyzické osoby, tzv.„ bílého koně“, což je příklad právě i [jméno] [příjmení]. V jejich vztahu dominovalo psychické i fyzické násilí ze strany žalobce a faktická závislost a podřízenost [jméno] [příjmení] vůči žalobci se mj. negativně projevovala i tím, že poslouchala a uskutečňovala žalobcovy pokyny v podnikání a podle jeho přání řešila i vše s tím spojené. Z jeho přání byla v korporacích instalována jako jednatel či společník, což je i tento případ. Žalobce hodlal vydražit sousední nemovitost sousedící s nemovitostí, kde fakticky bydlí, a to prostřednictvím žalované. V tomto směru [jméno] [příjmení] instruoval, aby obstarala vše potřebné, což zahrnovalo mj. i úhradu částky [částka] na účet exekutora. Protože k dražbě nedošlo, exekutor jistotu vrátil zpět, žalobce instruoval [jméno] [příjmení], aby peníze z účtu žalované vybrala v hotovosti, a takto mu je vrátila, neboť se obával toho, že v souvislosti s ekonomickými opatřeními v době pandemie dojde ke krachu bank a bude znemožněn přístup k penězům, a proto chtěl mít peníze zpět v hotovosti. Na základě tohoto pokynu pak dne [datum] vyzvedla částku [částka] v hotovosti v bance a při návštěvě žalobce v jejím bydlišti v [příjmení] [anonymizováno] v [obec a číslo] dne [datum] si tuto částku žalobce osobně převzal a odnesl. Navíc nejsou tvrzení žalobce o uzavření zápůjčky podpořeny žádným důkazem, žalobce zde tedy neunesl břemeno tvrzení, žalovaná popírá, že by se tak stalo, navíc není ani tvrzeno ani prokázáno, jaké byly další dohodnuté podmínky zápůjčky, včetně splatnosti. 4. Soud I. stupně učinil jednotlivá skutková zjištění, jak podrobně popsáno v odstavcích 3 až 14 odůvodnění napadeného rozsudku. Na jejich zákldě vzal za prokázané, že mezi účastníky byla ústně sjednána smlouva o zápůjčce, poskytnutí zápůjčky je dostatečně prokázané, a to jak výpisy z účtu žalobce, tak i žalované společnosti, konečně převzetí finanční částky na účet společnosti nepopírá ani její jednatelka. Tvrzení jednatelky žalované, že se jednalo o samotný podnikatelský záměr a akci žalobce, který chtěl touto cestou získat v dražbě nemovitost, podklad v provedených důkazech nemá. Dále je nesporné, že dražba se nekonala, dražební jistota byla exekutorem dne [datum] vrácena na účet žalované společnosti a jednatelka žalované částku [částka] vybrala v hotovosti v bance dne [datum]. Pokud jde o vrácení zápůjčky, soud I. stupně tvrzením žalobce neuvěřil. Nevytvářejí ve svém kontextu věrohodný skutkový základ, ze kterého by měl soud vycházet. Žalobce vystupoval jako osoba, která neměla žádný zájem na předmětné dražbě, nicméně z SMS komunikace předložené žalovanou je zřejmé, že dražba byla jeho zájmem a celý postup ohledně úhrady jistiny a přípravy k dražbě měl promyšlený a v tomto směru také jednatelku žalované jako dražebníka instruoval. Bez významu není ani skutečnost, že jeho bydliště je na adrese [adresa], [IČO], jíž je žalovaný jednatelem. Konečně veškerá poměrně rozsáhlá komunikace vedená ohledně této dražby a zájmu žalobce o tuto nemovitost jednoznačně jeho výrazný zájem prokazuje, a soud tak neuvěřil jeho tvrzení, že se jednalo o naprosto marginální záležitost v rámci jeho podnikání, se kterou neměl nic společného, a že se jednalo o podnikatelský záměr žalované společnosti, resp. její jednatelky, který ani blíže nezkoumal. O tom svědčí i plná moc společnosti [právnická osoba] žalobci ze dne [datum], aby společnost v dražbě v plném rozsahu zastupoval. Tvrzení žalobce jsou v souvislosti s těmito poznatky soudu nevěrohodná, žalobce ani nepředložil zvukový záznam, který si pořídil při návštěvě [datum], když se v bytě jednatelky žalované s touto setkal. Byť žalobce tvrdí, že si bral jen některé své osobní věci (ošacení), jednatelka žalované tvrdí, že na jeho pokyn mu tohoto dne peníze i přepočítávala, bral si i některé finanční částky v Eurech, mohl tak jednoznačně prokázat pravdivost svých a nepravdivost a účelovost tvrzení jednatelky žalované. Zvukový záznam odmítl předložit a tento jeho přístup k dokazování vlastních tvrzení podpořil verzi jednatelky žalované a znevěrohodnil výrazným způsobem žalobní tvrzení. 5. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce tak, jak ji upravuje ustanovení § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Pevné datum vrácení zápůjčky nebylo sjednáno už jen proto, že žalobce považoval koupi nemovitosti v dražbě za investici pro svou osobu, respektive zprostředkovaně přes některou ze svých firem, které ovládal ať už přímo nebo prostřednictvím jednatelky [jméno] [příjmení]. V souvislosti s tím nebylo mezi účastníky řešeno vrácení zápůjčky a ani způsob doplatku případně vydražené ceny. Jestliže žalovaná společnost neměla dostatek finančních prostředků ani pro složení jistoty, bylo zřejmé (a komunikace žalobce a jednatelky jednoznačně zájem žalobce prokazuje), že nějakým způsobem by musela být řešena i dražba samotná a přihazování v ceně. Kdyby žalovaná společnost žádala bez dalších požadavků jen zápůjčku na jistotu, není vůbec zřejmé, jak by byla řešena dražba samotná po finanční stránce. Žalobce bezpochyby měl přehled o svých finančních záležitostech a rozhodně by jen tak částku, prezentovanou jím jako„ zcela marginální“ neodepsal (konečně, soudí se o ni). Předžalobní upomínka zaslaná žalobcem žalované a doručená dne [datum] v sobě obsahuje i vypovězení smlouvy nejpozději tímto dnem. Je nelogické, aby bylo žádáno o vrácení zápůjčky bez vypovězení smlouvy, tato výzva tedy v sobě bez dalšího vypovězení smlouvy logicky obsahuje. Protože zápůjčka byla jednatelkou žalované dne [datum] žalobci vrácena, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 6. Proti tomuto rozsudku žalobce podal v zákonné lhůtě odvolání. Namítl, že soud svůj závěr učinil na úvaze, že ohledně nevrácení částky [částka] neuvěřil tvrzením žalobce, a naopak uvěřil tvrzením jednatelky žalované, že částka [částka] byla žalobci vrácena dne [datum]. V uvedeném závěru soudu lze shledat zcela nepodložený a neodůvodněný názorový obrat, jenž nekoresponduje se závěrem, který soud vyjádřil v téže věci v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V bodě 8 odůvodnění usnesení o vydání předběžného opatření soud mimo jiné uvedl:„ Tyto listiny, včetně obsahu spisu pak podle názoru soudu dostatečně prokazují důvodnost podaného návrhu, lze tedy na skutková tvrzení žalobce odkázat v plném rozsahu“. Od vydání