35 CO 82/2022-228 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně [anonymizováno] zastavil co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení v rozsahu 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.). Zamítl žaloby na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s 6 % úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] ve výši 7,5 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, od [datum] do [anonymizována dvě slova] [rok] ve výši 9 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, od [datum] do zaplacení v sazbě, která v každém kalendářním pololetí odpovídá repo sazbě [anonymizováno] platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů (výrok II.), jakož na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] (výrok III.) a taktéž na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] (výrok IV.) Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady [anonymizováno] ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku. 2. Konstatoval, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum], kterou v průběhu [anonymizováno] změnila a vzala částečně zpět, domáhala náhrad škod způsobené nezákonným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále jen„ nezákonné rozsudky“), a které byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 3. Škodu žalobkyně představuje: a) částka [částka] s 6 % úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] ve výši 7,5 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, od [datum] do [anonymizována dvě slova] [rok] ve výši 9 % ročně, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, od [datum] do zaplacení v sazbě, která v každém kalendářním pololetí odpovídá repo sazbě [anonymizováno] platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů, které byly žalobkyni přisouzeny po zrušení nezákonných rozsudků v navazujícím [anonymizováno] na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vykonatelného dne [datum rozhodnutí], b) částka [částka] odpovídající přiznané náhradě nákladů [anonymizováno] dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], c) částka [částka] odpovídající náhradě nákladů, které žalobkyně zaplatila na základě nezákonných rozsudků [jméno] [příjmení] (dále jen„ povinná“). 4. Povinná totiž dne [datum] převedla bytovou jednotku [číslo] i s podílem na společných částech budovy umístěnou v budově [adresa] na pozemku parc [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ nemovitost“) na třetí osobu. Tomu původně bránilo vydané předběžné opatření, které však po právní moci nezákonných rozsudků zaniklo. Dne [datum] podala žalobkyně na [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] pro podvod s návrhem na zajištění nemovitosti a navrhla katastrálnímu úřadu, aby o podaném návrhu na vklad nerozhodoval, než bude rozhodnuto o zajištění. Policie, státní zastupitelství i katastr nemovitostí nezasáhli a k převodu došlo. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad pro [část Prahy] rámci exekuce [spisová značka] nezjistil žádný postižitelný majetek povinné a exekuce proti povinné se jeví jako bezvýsledná. 5. Žalovaná se bránila, že není odpovědná za jednání povinné, která převedla nemovitost po zrušení předběžného opatření na třetí osobu, což přetrhává příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou. Dále namítala, že žalobkyně jako věřitel měla účinnou možnost domoci se svých pohledávek po povinné prostřednictvím výhrady nevykonatelné pohledávky prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu, což by jí umožnilo dovolat se neúčinnosti převedení nemovitosti a jejího uspokojení z jediného zpeněžitelného majetku povinné poté, co jí byla přisouzena pohledávka [částka] s příslušenstvím, náhrada nákladů [anonymizováno] v rozsahu [částka] a povinná ji nevrátila bezdůvodné obohacení ve výši [částka] zaplacené na základě nezákonného rozsudku. Poukazovala na to, že žalobkyně k výzvě soudu netvrdí a neprokazuje, v jakém rozsahu by byla reálně uspokojena nebýt jednání povinné. 6. [příjmení] mezi účastníky bylo předběžné uplatnění nároků dne [datum] u žalované. Sporné bylo mezi účastníky, zda je zde příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a nezákonnými rozsudky či naopak, zda jednání povinné příčinnou souvislost přerušuje. Dále bylo sporu o tom, zda žalobkyně mohla předejít své škodě vlastním jednáním a mohla se bránit zkracujícímu jednání povinné, mezi účastníky bylo sporné, zda byla a je povinná nemajetná, a zda žalobkyni svědčí odpovědnostní titul s ohledem na zrušení předběžného opatření, které však po právní moci nezákonných rozsudků zaniklo. 7. Soud I. stupně vzal ve stručnosti za prokázané, že absentuje příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a nezákonnými rozsudky, které byly zrušeny Nejvyšším soudem, protože do příčinného děje zasáhla žalobkyně tím, že nevyužila účinného prostředku výhrady nevykonatelné pohledávky s dovoláním se relativní neúčinnosti převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Pokud by tak žalobkyně jako věřitel učinila, mohla se domoci uspokojení pohledávek z nemovitosti povinné a nemusela se obracet s náhradou škody na stát jako posledního dlužníka. Nemovitost představovala jediný zpeněžitelný majetek povinné, která je jinak nemajetná. Žalobkyni jinak svědčí odpovědností titul, kterým jsou nezákonné rozsudky nikoli vydané předběžné opatření, které zaniklo v důsledku nezákonných rozsudků. 8. Soud I. stupně vzal za prokázaná další skutková zjištění jak v odstavcích 8 až 18 odůvodnění napadeného rozsudku podrobně popsáno. 9. Soud I. stupně hodnotil provedené důkazy tak, že pro uspokojení žalobkyně jako věřitele bylo klíčové, aby účinně napadla převod nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum], neboť nemovitost povinné byla její jediný zpeněžitelný majetek a uspokojení z jiného majetku povinné nebylo reálné. Žalobkyně neprovedla výhradu vůči převodu a nedovolala se relativní neúčinnosti, a proto žaloba na náhradu škody vůči státu nemůže být úspěšná, neboť stát je až posledním dlužníkem. Uspokojení od povinné si tak žalobkyně zmařila svou nečinností. To vše při vědomí, že žalobkyně byla po celou dobu posuzovaného [anonymizováno] právně zastoupena advokátem. Jedná se proto natolik podstatnou okolnost, která vstupuje do příčinné souvislosti, že vylučuje vztah příčiny (nezákonné rozsudky) a následku (zmaření uspokojení v rozsahu [částka] odpovídající hodnotě nemovitosti). Ve zbývajícím rozsahu je žaloba nedůvodná také proto, že povinná neměla dalšího zpeněžitelného majetku než nemovitosti. 10. Na základě výše uvedeného lze učinit skutkový závěr, že ačkoliv žalobkyni svědčí odpovědnostní titul v důsledku nezákonných rozsudků, díky kterým žalobkyně přišla o možnost uspokojení v rozsahu [částka] odpovídající ceně nemovitosti převedené na třetí osoby, nelze přehlédnout absenci příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem, a škodou. Žalobkyně mohla jako věřitel své škodě zabránit, pokud by se rozhodla využít výhrady a dovolání se relativní neúčinnosti vůči převodu nemovitosti dle kupní smlouvy ze dne [datum], čímž by se uspokojila z nemovitosti povinné, která byla jinak nemajetná. 11. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle § 1 odst. 1, § 5 a § 8 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), kdy stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, s tím, že nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit ([spisová značka]). 12. K výzvě soudu I. stupně žalobkyně doplnila, že nemovitost byla jediným zpeněžitelným majetkem povinné, z kterého by se žalobkyně jako věřitel mohla uspokojit. Ke dni provedení vkladu dne [datum] nebyla nemovitost zatížena dalšími dluhy, které by převodu bránily. První vyrozumění o zahájení exekuce proti povinné bylo dne [datum]. Od roku 2017 nemůže žalobkyně dosáhnout uspokojení po povinné stejně jako ostatní věřitelé, kteří na povinnou vedou bezvýsledné exekuce. Proti zkracujícímu jednání povinné v podobě převedení jednotky bránila pouze výzvou katastru a návrhem na zajištění jednotky v [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o rozsah uspokojení žalobkyně z předmětné bytové jednotky, žalobkyně uvádí, že by byla stoprocentně uspokojena v rámci žalobního žádání, což tedy dovozuje u z toho, že bytová jednotka byla v roce [rok] ohodnocena na částku [částka] v [anonymizována dvě slova] vedeným u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová znač