36 CO 269/2022-92 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se [role v řízení] domáhala zaplacení částky [částka], odškodnění nemajetkové újmy poskytnutím peněžitého zadostiučinění v částce [částka] a konstatování porušení práva [role v řízení] na ochranu vlastnictví (výrok I), žalobkyni dále uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se [role v řízení] domáhala po žalované zaplacení výše uvedených částek a konstatování výše uvedeného porušení práva v důsledku nesprávného úředního postupu správce daně ([anonymizována dvě slova] pro [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec]), v jehož důsledku byla žalobkyni způsobena škoda ve výši [částka] a dále bylo postupem správce daně porušeno právo [role v řízení] na ochranu vlastnictví. Postupem správce daně došlo k porušení zákonem stanoveného procesního postupu v daňovém řízení, když v rozporu s [ustanovení pr. předpisu] [číslo] Sb.“) byl postižen toliko majetek třetí osoby ([role v řízení]) namísto majetku daňového subjektu, Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] (manžela [role v řízení]). [role v řízení] přitom nebyla účastníkem daňového řízení. Nezákonnost postupu správce daně spočívá v tom, že se nejednalo o přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňového dlužníka na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrových družstev nebo jiné pohledávky. Správce daně v souvislosti s řízením vedeným s daňovým subjektem provedl daňovou exekuci vůči majetku [role v řízení], aniž by k takovémuto postupu existovalo zákonné oprávnění. [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] byl postižen účet vedený u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet], z tohoto účtu byla dne [datum] odepsána částka [částka]. Postiženy byly prostředky ve výlučném vlastnictví [role v řízení], tedy nejednalo se o postih prostředků daňového subjektu. Exekuční příkaz, [číslo jednací], ani následné vyrozumění o právní moci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nebyly žalobkyni ani daňovému subjektu ke dni podání žaloby doručeny, a to v rozporu s [ustanovení pr. předpisu] Daňový subjekt proto nemohl podat proti exekučnímu příkazu námitky. Pokud jde o nemajetkovou újmu, [role v řízení] tvrdila, že v důsledku nesprávného úředního postupu správce daně jí vznikla i nemajetková újma spočívající v poškození dobrého jména a dobré pověsti [role v řízení]. K poškození dobrého jména a dobré pověsti [role v řízení] došlo provedením exekuce na základě exekučního příkazu, neboť je všeobecně známo, že v důsledku takové skutečnosti zpravidla dochází k zápisu do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], případně také do dalších registrů [anonymizováno], z nichž čerpají informace banky či další finanční subjekty při zjišťování bonity svých smluvních partnerů, a tato skutečnost může být důvodem pro neposkytnutí úvěru či poskytnutí úvěru za méně výhodných podmínek až po dobu deseti let. Je také na místě, aby žalovaná konstatovala, že v důsledku nesprávného úředního postupu správce daně, zejména vydáním exekučního příkazu č. j [číslo], bylo porušeno právo [role v řízení] na ochranu vlastnictví. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť neshledala naplnění základních předpokladů své odpovědnosti, především nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí a příčinné souvislosti. Také vznesla námitku promlčení. 4. Soud prvního stupně činil skutková zjištění v bodech 8 až 15 napadeného rozsudku, odvolací soud na obsah těchto zjištění pro stručnost odkazuje. Tato skutková zjištění shrnul soud prvního stupně v bodě 17 napadeného rozsudku tak, že manželu [role v řízení] vznikl daňový nedoplatek, který správce daně v roce [rok] (zřejmě správně v roce 2003) odepsal pro tehdejší nedobytnost. V roce 2005 správce daně evidoval ve vztahu k manželovi [role v řízení] nulový nedoplatek na dani. Správce daně v [anonymizováno] roku [rok] získal informaci o tom, že [právnická osoba], vede ve prospěch manžela [role v řízení] tři bankovní účty, přičemž na jednom z nich je disponibilní zůstatek. V návaznosti na toto sdělení správce daně u daňového dlužníka (manžela [role v řízení]) částečně uvolnil předtím odepsaný nedoplatek na dani, aby mohla být provedena exekuce. Poté správce daně vydal exekuční příkaz na přikázání pohledávky manžela [role v řízení] z účtu či účtů, které pro něj vedla [právnická osoba], Ta daňovou exekuci zrealizovala, z bankovního účtu u ní vedeného pod [číslo] (správně č. [bankovní účet] – poznámka odvolacího soudu) odepsala prostředky v částce [částka], a to poté, co byla správcem daně vyrozuměna o zpravomocnění exekučního příkazu. Na dotčeném bankovním účtu byly prováděny v [anonymizováno] a na začátku února roku [rok] transakce prostřednictvím platební karty (debetní), přičemž [role v řízení] tuto kartu bance vrátila v polovině února roku [rok]. Realizace platební transakce (odepsání prostředků z bankovního účtu v březnu roku [rok]) byla zachycena ve výpisu z bankovního účtu vydaného bankou za dotčené období (leden až březen roku [rok]), který v řízení předložila [role v řízení]. Z popisu platby se dalo usuzovat na to, že se jednalo o realizaci daňové exekuce. V řízení nebylo zjištěno, že by daňová exekuce byla zastavena, že by realizovaný exekuční příkaz byl formálně či fakticky odklizen, že by proti daňové exekuci manžel [role v řízení] jakkoliv brojil. V řízení nebylo zjištěno ani to, že by se [role v řízení] domáhala svých tvrzených práv ve vztahu k [právnická osoba], s níž (dle tvrzení [role v řízení]) žalobkyni pojil závazek ze smlouvy o účtu. V březnu roku 2020 [role v řízení] uplatnila vůči příslušné organizační složce státu nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, žalovaná nároky [role v řízení] odmítla uspokojit. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1 odst. 1, § 5 písm. a) a b), § 7 odst. 1 a 2 a § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. 6. Soud prvního stupně konstatoval, že úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to 1) existenci nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, 2) vzniku majetkové či nemajetkové újmy a 3) existenci vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce. 7. Uvedl dále, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že správce daně přistoupil k daňové exekuci, tedy že daňovou exekucí hodlal postihnout majetek daňového subjektu (manžela [role v řízení]), nikoliv nedlužící [role v řízení]. [příjmení] byl veden o to, zda postupem správce daně, daňovou exekucí, mohla vzniknout žalobkyni újma (majetková i nemajetková). [role v řízení] se v řízení nejprve soustředila na zpochybňování postupu správce daně co do vydání exekučního příkazu, v průběhu řízení začala zpochybňovat i výkaz nedoplatků, tedy podklad pro provedení daňové exekuce (exekuční titul). Řízení, v němž manžel [role v řízení] správní žalobou brojí proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ředitelství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž bylo změněno rozhodnutí o přeplatku ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vydané [anonymizována dvě slova] pro [územní celek], je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], nebylo dosud skončeno. [role v řízení] v tomto řízení opakovaně uváděla, že součástí žalobních námitek jejího manžela je požadavek na přezkum věcné správnosti výkazu nedoplatků. Je tak zřejmé, že věcná správnost výkazu nedoplatků nebyla pravomocným soudním rozhodnutím zpochybněna. Soudu rozhodujícímu o žalobě [role v řízení] na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy nepřísluší autoritativně přezkoumávat věcnou správnost výkazu nedoplatků, neboť není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení, je zrušujícím nebo měnícím rozhodnutím vázán ve smyslu § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nemůže zákonnost posuzovat ani jako otázku předběžnou. Zde soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]). 8. Dále konstatoval, že [role v řízení] při své argumentaci nerozlišovala nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí, resp. vydání exekučního příkazu [role v řízení] evidentně chápe jako nesprávný úřední postup, když na uvedené lze usuzovat zejména z formulace žalobního petitu, jak se podává z žaloby. Stát však v případě jedné příčiny nemůže odpovídat zároveň z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu. K tomu dodal, že odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládají vady řízení, jestliže měly za následek nesprávné rozhodnutí a zde odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V