36 CO 313/2022-100 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka], vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a o nákladech řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“). Předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění manželů. Řízení v této věci bylo zahájeno na základě žaloby podané bývalým manželem žalobkyně dne [datum] a bylo skončeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 o schválení smíru ze dne [datum], tedy po více jak 15,5 letech od jeho zahájení. 3. Žalovaná nerozporovala uplatnění nároku žalobkyně u žalované dne [datum] ani její tvrzení o nepřiměřené délce řízení. Již poskytnuté přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] však považovala za dostatečné. 4. Soud prvního stupně svá skutková zjištění podrobně popsal v bodech 3 – [anonymizováno] napadeného rozsudku. Odvolací soud na jeho skutková zjištění pro stručnost odkazuje. 5. Po právní stránce odkázal na § 1 odst. 1, § 2, § 3, § 13 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Celkovou délku posuzovaného shledal nepřiměřenou vzhledem k opakovaným průtahům a zrušení rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem. Při stanovení výše základní částky vycházel soud prvního stupně z délky řízení, která činila patnáct let a šest měsíců. Soud prvního stupně proto stanovil základní částku ve výši [částka] s tím, že za jeden rok trvání řízení náleží žalobkyni vzhledem ke značné délce trvání řízení částka [částka] (za první dva roky částka v poloviční výši). Uvedl, že v daném případě sdílí názor žalované, že je třeba ponížit základní částku o 35% s ohledem na skutkovou a procesní složitost věci. Na druhou stranu je na místě navýšit základní částku o 20 % s ohledem na podíl soudu v posuzovaném řízení na celkové délce řízení (zmíněné průtahy v řízení, dále chybné rozhodnutí soudu prvního stupně). O dalších 5 % je třeba základní částku navýšit pro mírně zvýšený význam předmětu řízení pro žalobkyni. Základní částku ve svém součtu ponížil o 10 % a dospěl tak k závěru, že v daném případě je přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu částka [částka]. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované byla již částka [částka] plněna, přiznal žalované částku [částka]. Kromě částky [částka] přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z této částky v zákonné výši dle [ustanovení pr. předpisu] Žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku, tedy dnem [datum]. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. od [datum] do zaplacení. Žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení rovněž z částky [částka] od [datum] do [datum], když žalovaná tuto částku žalované plnila až dne [datum], a to ve výši [částka]. Ve zbývající části co do částky [částka] s příslušenstvím soud prvního stupně žalobu zamítl. Náhradu nákladů řízení přiznal soud prvního stupně žalobkyni s odkazem na [ustanovení pr. předpisu]“). 6. Proti tomuto rozsudku, a to do výroku I v části týkající se úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, ve kterém namítala chybné vyčíslení tohoto úroku, kdy správně měl být vyčíslen na částku [částka], namísto chybně uvedené částky [částka] a navrhovala v tomto směru změnu napadeného rozsudku. 7. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. a odvolání žalobkyně shledal důvodným. V souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili, případně se k výzvě odvolacího soudu opačně nevyjádřili. 8. Úrok z prodlení ve výroku I napadeného rozsudku skutečně nebyl správně vyčíslen a správná částka činí [částka], jak argumentuje žalovaná ( (218 750 x 0, [číslo]) /366 x 119 = [anonymizována dvě slova]). 9. Odvolací soud tedy výrok I v napadené části změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jen tak, že úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] činí [částka]. 10. Ve zbývající části žalobního nároku napadený rozsudek nebyl odvoláním napaden a nabyl samostatně právní moci. 11. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když žalobkyni žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.