36 CO 48/2022-127 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně konstatoval, že v [anonymizováno] o žádosti žalobce o informace ze dne [datum], které bylo vedeno u [anonymizována čtyři slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok], a poté pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], dále před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [spisová značka] došlo nesprávným úředním postupem k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I). Dále žalované uložil povinnost omluvit se písemně žalobci doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem za porušení práva žalobce, kdy v [anonymizováno] o žádosti žalobce o informace ze dne [datum], které bylo vedeno u [anonymizována čtyři slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok], a poté pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [spisová značka] došlo nesprávným úředním postupem k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok II). Požadavek žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím soud prvního stupně zamítl (výrok III) a žalované uložil povinnost zaplati žalobci náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] (výrok [příjmení]). 2. Takto rozhodl o nároku žalobce na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout průtahy a nepřiměřenou délkou správního [anonymizováno] včetně přezkumu rozhodnutí správního úřadu (dále též„ povinné osoby“) ve správním soudnictví, přičemž příslušné sp. zn. správních [anonymizováno] a [anonymizováno] před správními soudy jsou specifikovány v předchozím odstavci (celé [anonymizováno] dále též jako„ posuzované [anonymizováno]“). 3. Soud prvního stupně činil podrobná skutková zjištění v bodech 4. až 12. napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje a jen rekapituluje, že žalobce dne [datum] doručil [anonymizováno] inspekci [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [příjmení]“) žádost o poskytnutí informací, která byla vedena pod [číslo jednací] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] poskytla žalobci částečně informace a zároveň bylo rozhodnuto o částečném odmítnutí žádosti. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, které následně doplnil. [příjmení] [příjmení] odvolání dne [datum] zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu u správního soudu a rozsudkem ze dne [datum] Městský soud v Praze rozhodnutím, č. j. [číslo jednací], zrušil rozhodnutí ředitele [příjmení] ze dne [datum] o odvolání a věc vrátil [příjmení] k dalšímu [anonymizováno]. Proti tomuto rozhodnutí byla podána kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud dne [datum] zamítl. Dne [datum] ředitel [příjmení] zrušil v celém rozsahu rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a dne [datum] byla žalobci poskytnuta částečně další požadovaná informace. Dne [datum] rozhodnutím [anonymizováno] ředitele [příjmení] byla žádost o poskytnutí informace částečně odmítnuta. Dne [datum] se žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolal, odvolání následně doplňoval a [datum] žalobce podal stížnost na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti. Dne [datum] [příjmení] získala souhlas s poskytnutím osobních údajů od dotčené osoby a bylo rozhodnuto o vyhovění odvolání žalobce, [příjmení] autoremedurou zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne [datum] a požadované informace byly žalobci poskytnuty. Poslední část sporné informace byla žalobci poskytnuta přípisem ze dne [datum], který obsahuje jméno, příjmení a datum narození předmětné osoby, které požadoval žalobce. Tato informace byla zaslána žalobci poštou, doporučenou zásilkou. Ze spisu není patrno, kdy byla zásilka odeslána, na poště byla připravena k vyzvednutí [datum] a žalobce ji vyzvedl [datum]. Celé [anonymizováno] o žádosti žalobce o poskytnutí informací tak probíhalo ode dne podání žádosti [datum] do dne, kdy se poslední část požadované informace dostala do dispoziční sféry žalobce uložením na poště [datum], celkem [anonymizováno] dnů. 4. V rámci přezkumu ve správním soudnictví před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla řešena i procesní otázka odmítnutí správní žaloby pro její opožděné doplnění, kdy Nejvyšší správní soud neshledal podmínky pro odmítnutí žaloby, neboť v důsledku žádosti o osvobození od soudních poplatků lhůta k doplnění žaloby žalobci neuplynula. Takto Nejvyšší správní soud rozhodl dne [datum] s právní mocí rozhodnutí dne [datum] a přezkoumával tak usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], kterým tento soud správní žalobu odmítl. Městský soud v Praze následně rozhodl dne [datum] usnesením o zamítnutí žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku a neshledal předpoklady pro předložení věci Ústavnímu soudu ke zrušení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích z toho důvodu, že by toto rozhodnutí bylo diskriminační či protiústavní. Kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí byla Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], zamítnuta. 5. V rámci přezkumu ve správním soudnictví tedy Městský soud v Praze jako správní soud v prvním stupni rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Z tohoto rozsudku soud prvního stupně zjistil, že jím bylo zrušeno rozhodnutí ředitele [příjmení] ze dne [datum] o částečném odmítnutí žádosti žalobce o informace ze dne [datum]. Správní soud se neztotožnil s argumentací [příjmení] ohledně důvodů, pro které bylo žalobci odepřeno poskytnutí informací ohledně jména, příjmení, služební hodnosti a služebního zařazení příslušného pracovníka [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce], ve věci, která byla předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu. Samotné jméno úřední osoby, případně údaje o jeho hodnosti a služebním zařazení, nelze bez dalšího podřadit pod výjimku § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“), tato norma se vztahuje k činnosti orgánů činných v trestním [anonymizováno] a bez bližších podrobností nelze konstatovat, že mezi tyto informace patří i údaj o totožnosti osob, které pro takový orgán v rámci vyšetřování trestné činnosti pracují. Nutno je zohlednit skutečnost, že v konkrétním případě šetření policejního zásahu proti vyhošťovanému občanovi [anonymizováno] byla známa identita a totožnost osoby, která prováděla za [příjmení] šetření a která vydala usnesení o odložení věci, a to celé řadě osob, přinejmenším oznamovateli a jeho právnímu zástupci. To již samo o sobě zpochybňuje závěr o tom, že by jméno právě této osoby mělo zůstat v důležitém zájmu dle § 11 odst. 6 InfZ utajeno. Jakkoliv protokoly o provádění úkonů trestního [anonymizováno], případně samotné rozhodnutí o odložení věci, nejsou veřejným dokumentem, který by měl být poskytnut komukoliv, přesto se k jeho obsahu může dostat větší počet blíže nespecifikovaných osob, protože minimálně jej musí dostat do rukou oznamovatel, resp. jeho právní zástupce, a ten není vázán žádnou povinností jej utajovat a informace z něj nesdělovat třetím osobám. Nevěrohodný a dalšího vysvětlení postrádající je i argument [příjmení], že vzhledem k určitému omezenému počtu pracovníků [příjmení] dochází k tomu, že určitá úřední osoba v jedné věci při prošetřování funguje v tzv. otevřeném režimu, tj. vyhotovuje rozhodnutí směřující navenek, a následně v jiné věci by měla figurovat jako orgán vykonávající operativní [anonymizováno] s využitím operativně pátracích prostředků a působící v jakémsi utajení. Správní soud tedy věc uzavřel tak, že ve chvíli, kdy je totožnost osoby a její příslušnost ke [příjmení] již jednou zveřejněna, lze si obtížně představit, že by v nějaké jiné věci tato osoba mohla působit pod stejným jménem v utajení, a že by z tohoto důvodu bylo nutno její jméno, příjmení a služební zařazení nadále utajovat a nezveřejňovat. Je třeba mít na paměti princip prostupující InfZ, tedy že všechny výjimky z tohoto zákona směřující k tomu, že určitá informace nebude poskytnuta, je třeba vykládat restriktivně. Smyslem a účelem zákona je umožnit přístup k informacím bez omezení s tím, že výjimky lze použít pouze tam, kde je to skutečně nezbytně nutné a kde to odpovídá smyslu a účelu ustanovení, v nichž jsou výjimky koncipovány. Co se týče požadované informace ohledně obce pobytu této osoby, je třeba dle názoru soudu provést test proporcionality, tedy poměřit, zda je na jedné straně dán dostatečně silný zájem na sdělení takové informace ve veřejném zájmu, aniž by na druhé straně nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobní sféry konkrétní osoby. 6. Proti tomuto rozsudku podala [příjmení] kasační stížnost, která byla zamítnuta rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], se závěrem, že [příjmení] povinnosti přistupovat ke každému případu individuálně nedostála. V posuzované věci požadoval žalobce informaci ohledně kon