39 CO 123/2022-70 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 8,25 % úrok z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím, zamítl (výrok II.) a současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] (po částečném zpětvzetí žaloby a s tím souvisejícím zastavení řízení do částky [částka]) představující nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup žalované v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 240/2009. Řízení trvalo podle žalobce 11 let a 4 měsíce a nebylo po skutkové ani právní stránce nijak složité. Průtahy v řízení byly způsobeny výlučně postupem soudu nalézacího a odvolacího. Věc měla pro žalobce zvýšený a podstatný význam, neboť předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náklady řízení, tudíž se nejednalo o částku nikterak nízkou. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť po mimosoudním uplatnění nároku žalobcem dne [datum] dospěla k závěru o nepřiměřené délce podkladového řízení a na přiměřeném zadostiučinění poskytla žalobci částku ve výši [částka]. Žalovaná dospěla k závěru, že řízení trvalo 11 let a 3 měsíce a bylo vedeno na čtyřech stupních soudní soustavy (soud I. a II. stupně rozhodoval ve věci dvakrát, Nejvyšší soud jednou a Ústavní soud také jednou). Věc byla podle názoru žalované složitější po skutkové stránce a do určité míry i po stránce procesní. V řízení se nevyskytly průtahy, vyjma průtahu při vypracování revizního znaleckého posudku. Žalobce se na délce řízení částečně podílel a význam předmětu řízení pro žalobce žalovaná hodnotila jako standardní. Žalovaná vyšla ze základní částky [částka] za rok trvání řízení (za první 2 roky trvání řízení z částky v poloviční výši). Základní částku žalovaná ponížila o 20% z důvodu složitosti projednávané věci, o 15% z důvodu, že věc byla projednávána na všech stupních soudní soustavy a o 20% pro podíl žalobce na délce řízení. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že podkladové řízení vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 240/2009 trvalo celkem 10 let a 1 měsíc a bylo vedeno na čtyřech stupních soudní soustavy – 2x ve věci rozhodoval soud nalézací, 2x soud odvolací, 1x soud dovolací a 1x Ústavní soud. V řízení se nevyskytly průtahy, neboť soudy postupovaly v přiměřených procesních lhůtách. Žalobce se podle názoru soudu I. stupně na délce řízení svým procesním postupem částečně podílel, když požádal o osvobození od soudního poplatku za návrh na zahájení řízení a následně požádal o odklad splátek k jeho úplnému zaplacení, přičemž lhůta k jeho doplacení mu byla k jeho žádosti ještě prodloužena. Také v březnu [rok] požádal o ustanovení tlumočníka, ačkoli před tím jednal a komunikoval v českém jazyce. Soud I. stupně věc shledal jako obtížnou jak po stránce skutkové, tak po stránce procesní a i po stránce právní. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částky [částka] z titulu půjčky, přičemž v řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování, zejména výslechy svědků a byl vypracován znalecký posudek a revizní znalecký posudek. V této souvislosti došlo k obtížím s vypracováním znaleckých posudků, neboť nebyly dostatečné podklady pro jejich vyhotovení. Také první ze znalců požádal o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek a z tohoto důvodu musel být ustanoven znalec nový. Další obtíž podle názoru soudu I. stupně spočívala v tom, že k vypracování revizního znaleckého posudku byl třeba výslech žalovaného, který se však z jednání opakovaně omlouval. V řízení byla vydávána procesní rozhodnutí - rozhodováno o znalečném. Význam předmětu řízení soud I. stupně hodnotil jako standardní. Soud I. stupně také zjistil, že žalobce mimosoudně uplatnil svůj nárok na přiměřené zadostiučinění u žalovaného dne [datum]. Žalovaný po projednání této žádosti shledal, že v podkladovém řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a uvedená délka řízení byla nepřiměřená. Na nemajetkové újmě proto žalobci uhradil částku [částka], což mu sdělil svým stanoviskem ze dne [datum]. 5. Tyto skutkové okolnosti soud I. stupně zjistil ze spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 C 240/2009 a dalších listinných důkazů, přičemž průběh posuzovaného řízení soud I. stupně podrobně popsal v odstavci 5 až 10 svého rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. 6. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1, § 13 odst. 1, § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon), že v řízení došlo k nesprávnému úřední postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona, neboť délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená. Soud I. stupně svůj závěr odůvodnil tím, řízení trvalo od doby podání žaloby, tj. od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, přičemž předmětem řízení byla žaloba na plnění částky [částka] z titulu mezi účastníky uzavřené ústní smlouvy o půjčce. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Délka řízení byla zapříčiněna vyšší náročností jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Nalézací soud v posuzované věci musel nechat vypracovat dva znalecké posudky a jeden doplněk, přičemž vyhotovení posudků komplikoval nedostatek podkladů. Také první ze jmenovaných znalců s odkazem na tuto skutečnost požádal o zproštění povinnosti vyhotovit znalecký posudek a věc musela být předána jinému znalci. Revizní znalecký posudek závisel i na výslechu tehdejšího žalovaného, který se však z účasti na jednání opakovaně omlouval. Oba znalecké posudky proto byly vyhotovovány téměř tři roky. V mezidobí však nalézací soud ve věci jednal a snažil se zajistit podklady pro vyhotovení obou posudků. Soud I. stupně dále uzavřel, že skutková obtížnost spočívala také v nutnosti výslechu většího množství svědků, což působilo obtíže, neboť někteří ze svědků se k jednání opakovaně nedostavovali a podkladový soud proto musel jednání odročit. V řízení byl opakovaně ustanovován tlumočník a zároveň s tím podkladový soud rozhodoval o tlumočném, znalečném i svědečném. Věc byla rozhodována na více stupních soudní soustavy, a to konkrétně soudem nalézacím a odvolacím, jak stran meritorního rozhodnutí (2x), tak stran rozhodnutí procesní povahy. V této souvislosti soud I. stupně osvětlil, že využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, avšak nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což navyšuje celkovou délku řízení. Tuto skutečnost však soud I. stupně nehodnotil k tíži žalované. 7. Soud I. stupně dovodil, že žalobce se na délce řízení částečně podílel, když se nejprve podkladový soud musel vypořádat s jeho žádostí o osvobození od soudních poplatků, přičemž dne [datum] žalobce požádal o odklad splátek k zaplacení soudního poplatku. Lhůta k jeho doplacení mu byla předsedou soudu na jeho žádost prodloužena až do [datum]. Žalobce také až v březnu 2016 požádal o ustanovení tlumočníka, ačkoliv do té doby při jednání komunikoval srozumitelně v českém jazyce, dokonce na prvním jednání v roce 2012 uvedl, že rozumí dobře česky a tlumočníka nežádá. Žalobce většinou podával blanketní odvolání, které doplňoval až po několika dnech. Význam předmětu řízení pro žalobce shledal soud I. stupně s ohledem na jeho předmět (peněžní plnění) jako standardní, přičemž zvýšený význam neshledal ani z hlediska věku žalobce (57 let). Soud I. stupně při stanovení výše zadostiučinění odkázal na § 31a odst. 3 zákona a stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 a vyšel z částky vyšší než je [částka] za rok trvání řízení, neboť řízení trvalo více jak 10 let, za první dva roky trvání řízení vyšel z částky v poloviční výši. Soud I. stupně tak dospěl k základní částce [částka]. Od této částky odečetl 30% z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dále odečetl 15% z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela, a nakonec ponížil základní částku o 10% pro chování žalobce v průběhu řízení. Celkem proto soud I. stupně základní částku ponížil o 55% (tzn. o [částka]) a dospěl tak k závěru, že žalobci by na přiměřeném zadostiučinění měla náležet částka ve výši [částka]. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci uhradil částku ve výši [částka], hradil tak částku vyšší a soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou výrokem II. ro