39 CO 269/2021-370 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. žalobu do částky [částka] s příslušenstvím zamítl, výrokem III. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, výrokem IV. žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem V. žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že je provozovatelem distribuční soustavy, žalovaný je odběratelem elektřiny na odběrném místě [obec], [ulice a číslo]. Při kontrole [datum] bylo zjištěno, že na elektroměru Nr [číslo] (dále jen elektroměr) chybělo sklíčko před číselníkem, zřejmě bylo vmáčklé a uvnitř elektroměru, následně bylo zjištěno, že elektroměr podměřoval. Žalobkyně proto po žalovaném požadovala náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši [částka] ([číslo] kWh x 5, [číslo] Kč/kWh), dále náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a znalecký posudek v celkové výši [částka]. Fakturu, splatnou [datum], žalovaný nezaplatil. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že elektroměr byl 30 let starý, dvakrát repasovaný, že při přepisu na nového odběratele nebyl kontrolován, že není možné, aby do elektroměru zasáhla osoba, která neví, jak funguje, poukázal na to, že byl na operaci šedého zákalu, že žalobkyně neprokázala neoprávněný odběr, vypadlé sklíčko tomu nenasvědčuje, jiná manipulace nebyla prokázána. Uvedl i to, že za období od [datum] do [datum] již částku [částka] zaplatil a že stav změřené spotřeby odpovídá spotřebě v odběrném místě. 4. Soud prvního stupně po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy, žalovaný je odběratelem elektřiny v daném odběrném místě. Při kontrole [datum] bylo zjištěno pracovníky společnosti [právnická osoba], že na elektroměru Nr [číslo] se stavem VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh na krytu číselníku chybělo sklíčko před číselníkem s tím, že zřejmě bylo vmáčklé dovnitř elektroměru. Jiná poškození nebyla zjištěna. Elektroměr byl na místě zajištěn stříbrnými přelepkami proti možnému zásahu pomocí euro obalu, na místo byla přivolána policie, která vše zdokumentovala. Po ukončení kontroly byl elektroměr demontován s tím, že bude předán do autorizovaného metrologického střediska a na místo byl namontován nový elektroměr. Výsledek kontroly byl oznámen žalovanému. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], policie odložila věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že vmáčkl krycí sklíčko před číselníkem dovnitř těla předmětného elektroměru s tím, že se nepodařilo přečin jakékoliv konkrétní osoby prokázat. Dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo k neoprávněnému odběru a vyzvala ho k zaplacení náhrady škody ve výši [částka]. Dopisem z [datum] mu vysvětlila, v čem spatřuje neoprávněný odběr a jak byla vypočtena výše požadované náhrady. Fakturou z [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala [částka] se splatností [datum]. Elektroměr byl na odběrné místo umístěn [datum]. Na žádost žalobkyně ze dne [datum] bylo společností [právnická osoba], autorizované Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví jako autorizované metrologické středisko pro ověřování stanovených měřidel v oboru elektroměrů přidělenou úřední značkou K15, provedeno ověření elektroměru, rok výroby„ [číslo]“. Dospěla k závěru, že elektroměr nesplňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu. Elektroměr nevyhověl zkoušce přesnosti, měří mimo třídu přesnosti, má poškozený vrchní kryt – vypadlé průhledové sklo a rozhozené bubínky počítadla T2 v řádu desítek kWh a nelze proto provést přesný odečet. Na tarifu T2 byla shledána absolutní chyba – 331,33 %, rozdílová chyba - 333,40 %. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru kriminalistická mechanoskopie, z [datum], který neobsahoval doložku o tom, že si je znalec vědom následků nepravdivého znaleckého posudku, zjistil, že chybí průhledové sklo elektroměru, čímž je umožněn přístup do vnitřního prostoru elektroměru. [příjmení] vypadnutého průhledového skla nebyl elektroměr poškozený. Kryt elektroměru nemohl být sejmut. [příjmení] dolního ze dvou číselníků byly„ rozhozené“. [příjmení] označující desítky kWh byl natočen mezi čísly 7 a 8 a kotouč označující jednotky ukazoval hodnotu 5. Při správném natočení by však kotouč ukazující jednotky musel být v mezipoloze mezi čísly 9 a 0, aby bylo možné natočení kotouče ukazujícího desítky mezipolohy. Plechový kryt číselníků nebyl poškozen a byl uchycen dvěma šrouby. Mikroskopickým zkoumáním těchto šroubků byly zjištěny stopy zhmoždění v drážkách hlav, což svědčí o jejich neopatrném povolování, resp. utahování, možná i nevhodným nástrojem. Po sejmutí krycího plechu číselníků vznikne volný přístup ke strojku s číselníky. Mikroskopickým zkoumáním kotoučů číselníků a plastových ozubených pastorků k pohonu číselníkových kotoučů nebyly zjištěny stopy po jejich násilném přetáčení. Po sejmutí krycího plechu číselníku s popisky však lze snadno přetočit kotouče číselníků prsty rukou, aniž by nutně vznikly stopy po jejich násilném přetáčení. Skrz otvor pro průhledové sklo je přitom možné povolit dva šroubky uchycující plechový kryt číselníku, tento kryt vyjmout, přetočit rukou kotouče číselníků a následně znovu vložit a přišroubovat plechový kryt číselníků s popisky. Znalec dospěl k závěru, že mohlo dojít k neoprávněnému odběru elektřiny. Ve vyjádření ze dne [datum] pan [jméno] [příjmení], elektromontér, uvedl, že ve dnech 20. 6. až [datum] pracoval na rekonstrukci elektroinstalace rodinného domu na odběrném místě, přičemž si chodil vypínat elektrický proud hlavním jističem umístěným v kiosku odběrného zařízení. V té době nezjistil na elektroměru žádnou závadu, pečetě i sklíčko na elektroměru byly v pořádku. Zařízení je blízko komunikace a sklíčko mohlo upadnout otřesy způsobenými provozem těžkých vozidel. Skříň odběrného zařízení nemá žádný speciální zámek, který by bránil přístupu osob, elektroměr je běžně přístupný. Ve své výpovědi [jméno] [příjmení] uvedl, že rekonstrukci elektroinstalace prováděl v období od [datum] do [datum]. Vždy, když přišel do práce, přívod elektřiny vypnul, při odjezdu ho zapnul. Elektroměr byl v rozvodné skříni. Nekontroloval stav elektroměru z hlediska poškození. Krycího sklíčka si na prvního pohled člověk nevšimne. V jakém bylo stavu krycí sklíčko, nevěděl. 5. K výše uvedenému soud prvního stupně uvedl, že z provedených důkazů zjistil, že bylo vypadlé přední průhledové sklo elektroměru, nebylo však prokázáno, že by toto sklo kdokoliv z elektroměru vědomě odstranil nebo že by došlo k jakémukoliv jinému neodbornému zásahu do elektroměru. Elektroměr vykazoval chybu v měření, nebyla však prokázána jakákoliv příčinná souvislost s vnějším poškozením spočívajícím ve vypadnutí průhledového skla. 6. Soud prvního stupně se dále zabýval vývojem fakturované spotřeby elektřiny v odběrném místě. Uvedl, že v období od [datum] do [datum] byla změřena spotřeba 5,636 MWh, od [datum] do [datum] 1,7 MWh, od [datum] do [datum] 3,936 MWh, od [datum] do [datum] 7,531 MWh, od [datum] do [datum] 4,951 MWh, od [datum] do [datum] 2,58 MWh, od [datum] do [datum] 5,537 MWh, od [datum] do [datum] 3,456 MWh, od [datum] do [datum] 1,964 MWh, od [datum] do [datum] 1,964 MWh. 7. Uzavřel, že z uvedených faktur vyplývá, že v období tvrzeného neoprávněného odběru fakturoval žalobce žalovanému vyšší částku, než v následujících letech. [ulice] změřenou měsíční spotřebu elektřiny vykazovalo odběrné místo pouze v měsících, které předcházely období neoprávněného odběru, šlo však výhradně o zimní měsíce. Při srovnání spotřeby v prvních čtvrtletích je zřejmé, že spotřeba v období neoprávněného odběru (2014), je nižší než v roce 2013, 2015, nikoli však markantně, vyšší než v letech 2016, 2017. 8. Soud prvního stupně uvedl, že důkazní řízení doplnil o znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], znalce v oboru energetika, ze dne [datum]. Ten vyšel z toho, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí v odběrném místě od prosince 2012, v roce 2013 byla nemovitost rekonstruována zateplením obálky budovy, byl instalován elektrokotel o příkonu 12 kW, který byl spuštěn [datum]. Do února 2015 byl k vytápění užíván i kotel na tuhá paliva, od března 2015 výhradně elektrokotel. Podle tabulky vypracované [právnická osoba] u sazby vysokého tarifu 1 přepočtená průměrná roční spotřeba v období [datum] a [datum] byla na úrovni 317 kWh/rok, což je zhruba v relaci s předchozí spotřebou od [datum] do [datum] n