53 CO 251/2021-140 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nařídil uspokojení pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení prodej zástavy, a to jednotky [číslo] byt v budově [adresa] v části obce Veleslavín na pozemcích parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území Veleslavín, obec Praha, spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] v části obce Veleslavín na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] zapsáno na LV [číslo] katastrální území Veleslavín, obec Praha, spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] zapsáno na LV [číslo] katastrální území Veleslavín, obec Praha, spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na jednotce [číslo] – garáž v budově, [adresa] v části obce Veleslavín, na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území Veleslavín, obec Praha, spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] z příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] v části obce Veleslavín, na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] zapsáno na LV [číslo] katastrální území Veleslavín, obec Praha, spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] z příslušného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] zapsáno na LV [číslo] katastrální území Veleslavín, obec Praha, spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví], katastrální území Veleslavín, obec Praha, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (výrok I.) a dále rozhodl, že zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám zástavního věřitele s tím, že částka bude uspokojena z výtěžku zpeněžení zástavy (výrok II.). 2. Rozhodl tak o návrhu, kterým se zástavní věřitelka domáhala nařízení prodeje zástavy, a to shora uvedených nemovitostí s tím, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), s úvěrovým dlužníkem [jméno] [příjmení] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále také jen„ smlouva“), na jejímž základě byl poskytnut dlužnici úvěr ve výši [částka], s úrokovou sazbou 4,29% pro první období do [datum], která byla v průběhu smluvního vztahu měněna. Současně s uzavřením smlouvy o úvěru uzavřela úvěrová dlužnice dne [datum] zástavní smlouvu (dále jen„ zástavní smlouva“) k zajištění veškerých pohledávek plynoucích ze smlouvy o úvěru, přičemž zástavou učinila shora označené nemovitosti. Tím se stala i zástavní dlužnicí. Původní zástavní věřitelka přípisem ze dne [datum] celý úvěr zesplatnila a vyzvala zástavní dlužnici k zaplacení ve lhůtě do [datum] z důvodu, že úvěr řádně a včas neplnila. Zástavní dlužnice následně uhradila částku [částka]. 3. Soud prvního stupně aplikoval § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění [účinnost], za použití § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzhledem k době uzavření zástavní smlouvy a vzniku zástavního práva. Po citaci § 358 odst. 1 z. ř. s. s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] podrobně objasnil, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Rozhodné skutečnosti se v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné (srov. při obdobné právní úpravě v § 200y až 200za o. s. ř. ve znění [účinnost] např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], nebo již ve vztahu k právní úpravě obsažené v § 353a až § 358 z. ř. s. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Zdůraznil, že to neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán). 4. Soud prvního stupně vyšel z předložených listinnými důkazů, a to ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. [anonymizováno] ze dne [datum], oznámení o čerpání hypotečního úvěru ze dnů [datum] a [datum], výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] – prokazující čerpání úvěru, jeho splácení a aktuální výši dlužné částky, návrhů změn úrokové sazby ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum], oznámením o změně výše slevy ze dne [datum], výzvy k úhradě ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], výzvy k úhradě s termínem zesplatnění ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], oznámení o zesplatnění úvěru a započetí výkonu zástavního práva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a obchodních podmínek, přičemž uzavřel, že zástavení věřitel osvědčil, že má za zástavní dlužnicí předmětnou pohledávku. Rovněž měl za osvědčené, na základě výpisu z katastru nemovitostí a smlouvy o zřízení zástavních práv k nemovitostem ze dne [datum], reg. č. [anonymizováno], že jí svědčí zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví zástavní dlužnice, jejichž prodej navrhuje. Soud prvního stupně tak shledal, že byly splněny všechny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal úspěšné zástavní věřitelce, aniž stanovil lhůtu k plnění. 5. Proti tomuto usnesení podala zástavní dlužnice včasné odvolání. Namítala, že nedošlo k zesplatnění pohledávky ze smlouvy, neboť jí nebyl doručen dopis ze dne [datum], jímž mělo k zesplatnění dojít. Rovněž rozporuje doručení výzvy k úhradě ze dne [datum] i to, zda byla v době jeho odeslání v prodlení, s ohledem na provedenou platbu ve výši [částka] dne [datum]. Má za to, že není možné nařídit soudní prodej zástavy pro nesplatnou pohledávku, a proto měla zástavní věřitelka osvědčit, jaká část její pohledávky je splatná. Jelikož svá tvrzení ani důkazní návrhy nedoplnila, měl soud prvního stupně uzavřít, že se jí osvědčit výši a zejména splatnost pohledávky nepodařilo. Spolu s tím, že neprovedl žalovanou navrhované důkazy, zatížil usnesení vadami podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o. s. ř.; skutková zjištění soudu prvního stupně jsou tedy neúplná. Výrok usnesení je navíc neurčitý, neboť neuvádí titul pohledávky, pro kterou by měl být prodej zástavy nařízen. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Zástavní věřitelka ve vyjádření k odvolání zdůraznila, že námitky zástavní dlužnice nejsou v této fázi řízení relevantní. Za situace, kdy zástavní věřitelka osvědčila všechny předpoklady § 358 odst. 1 z. ř. s., navrhla potvrzení napadeného usnesení a přiznání náhrady nákladů řízení. 7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání zástavní dlužnice není důvodné. 8. Soud prvního stupně zcela správně objasnil, i s ohledem na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu, že v řízení o soudním prodeji zástavy, jakožto první fázi soudního prodeje zástavy, se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel osvědčil (doložil) pohledávku, resp. její příslušenství, zajištěné zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Správně poukázal na to, že rozhodné skutečnosti nemusí být v první fázi řízení prokázány (postaveny najisto), ale pro nařízení soudního prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Řízení o soudním prodeji zástavy je charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v § 358 odst. 1 věta první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). 9. V projednáv