53 CO 311/2022-117 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalovaným povinnost vyklidit společně a nerozdílně blíže specifikovanou bytovou jednotku ve lhůtě 15 dnů (výrok I.) a žalovaným dále uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů (výrok II.). Dospěl k závěru, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanými dne [datum] ve znění pozdějších dodatků skončila uplynutím doby nájmu dnem [datum], avšak poté žalovaní předmětnou bytovou jednotku žalobci nepředali. Výrok o nákladech řízení odůvodnil procesním úspěchem žalobce (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení za 7 úkonů právní služby, 7 režijních paušálů včetně DPH z těchto částek a za zaplacený soudní poplatek. 2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné a přípustné odvolání, v němž žádali, aby byl rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce ve vyjádření k odvolání naopak požadoval rozsudek potvrdit jako věcně správný. 3. Podáním ze dne [datum], které bylo odvolacímu soudu doručeno téhož dne v [anonymizováno] [údaj o čase] hodin vzal žalobce žalobu zpět s tím, že dne [datum] byla bytová jednotka žalovanými vyklizena a žalobci předána, čímž došlo k zániku předmětu sporu. K tomuto tvrzení zároveň předložil předávací protokol ze dne [datum], z něhož plyne, že bytová jednotka byla žalovanými předána správci domu dne [datum] v [údaj o čase] hodin. 4. Dne [datum] v 18:3 7:31 hodin doručili žalovaní odvolacímu soudu podání ze dne [datum], kterým vzali zpět odvolání proti rozsudku (výroku I.), přičemž potvrdili, že dne [datum] bytovou jednotku předali žalobci. Uvedli dále, že své odvolání podané ve věci samé považují za důvodné, byt předali pod tlakem existenční situace, sociálních a ekonomických důvodů a tlaku žalobce, což vše je přinutilo k rozhodnutí opustit Prahu se dvěma malými dětmi. Jde-li o náklady řízení, mají za to, že jim nebyla doručena řádná výzva ve smyslu § 142a o.s.ř.; za sporné dále považují náklady za právní zastoupení advokátem za dvě porady s klientem. Podle nich by odvolací soud měl vzít v úvahu při rozhodování o nákladech řízení i to, že v předmětném bytě žili dlouhou dobu, v průběhu které navázaly mnoho sociálních, právních a pracovních vazeb, v bytě se narodily obě jejich děti a žalobce je právnickou osobou podnikající na trhu s nemovitostmi, která navíc porušovala své zákonné povinnosti v souvislosti s vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu a zároveň vůči žalobci mají i další pohledávky. 5. Podle § 222a odst. 1 o.s.ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení. 6. Jelikož v posuzovaném případě došlo odvolacímu soudu zpětvzetí návrhu dříve, než zpětvzetí odvolání, nastaly účinky úkonu učiněného žalobcem dříve, než úkonu učiněného žalovanými; proto odvolací soud ke zpětvzetí odvolání ze strany žalovaných nepřihlížel a rozhodoval o zpětvzetí žaloby žalobcem. Zároveň odvolací soud nevyzýval žalované ke sdělení, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí, neboť to, že ani žalovaní nehodlají dále pokračovat v odvolacím řízení, jednoznačně vyplývá z toho, že vzali své odvolání zpět, a výzva k udělení souhlasu se zpětvzetím žaloby by byla čistě formalistická. 7. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně podle § 222a odst. 1 o.s.ř. zrušil a řízení zastavil. 8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní tím, že byt vyklidili (a tím uspokojili žalobou uplatněný nárok) z procesního hlediska zavinili, že řízení muselo být zastaveno. 9. Odvolací soud nepřisvědčil argumentaci žalovaných, že žalobci nelze přiznat právo na náhradu nákladů řízení proto, že jim nedoručil řádnou výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř. 10. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal. 11. Odvolací soud souhlasí s tím, že ze strany žalobce nedošlo k zaslání výzvy ke splnění povinnosti ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť jak dopis ze dne [datum] (nazvaný jako„ Ukončení nájemní smlouvy k bytu“), tak i z [datum] (nazvaný jako„ Výzva k řádnému předání bytu při skončení nájmu“) předcházejí okamžiku, kdy mělo dojít ke splnění povinnosti vyžadované žalobcem ([datum]). Před tímto datem ještě povinnost žalovaných k vyklizení bytu nenastala a takovou výzvu je nutno označit za předčasnou. I přesto, že uvedené dopisy nepovažuje odvolací soud za výzvy ke splnění povinnosti (tzv. předžalobní výzvy), nevidí důvodu, aby žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Důvodem shora citované právní úpravy byly totiž snahy vyloučit případy, kdy je dlužník„ překvapen“ podáním žaloby, a aby nabyl ještě před zahájením řízení vědomost o tom, že řízení proti němu bude zahájeno. Zavedení„ povinné“ předžalobní výzvy takto reagovalo především na problém náhrady nákladů řízení v tzv. bagatelních věcech, zahajovaných často formulářovou žalobou, které představovaly do jisté míry šikanózní návrhy. Žalovaný, aniž by věděl, že má nějaký dluh, byl bez předchozí výzvy zažalován, čímž došlo k navýšení pohledávky o náklady řízení za poskytnuté právní služby, a rovněž tím docházelo ke zbytečným soudním sporům. Zavedení předžalobní výzvy jako podmínky pro právo na náhradu nákladů řízení úspěšného účastníka tak směřovalo zejména k ochraně většinou spotřebitelů před šikanózními návrhy ze strany věřitelů a umělým navyšováním jejich pohledávek o náklady řízení, jakož i k tomu, aby žalovaný měl povinnost dobrovolně splnit svou povinnost a soudní řízení tak nemuselo být vedeno. Absence předžalobní výzvy by tak neměla být důvodem pro odepření náhrady nákladů řízení v těch případech, kdy je zřejmé, že dlužník nebo ten, který má splnit nějakou povinnost, svou povinnost zjevně splnit nechce a nesplní ji ani po zahájení soudního řízení (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]). I v posuzovaném případě je z obsahu spisu a průběhu řízení patrné, že ani v případě zaslání předžalobní výzvy po datu [datum] by žalovaní zjevně nárok uplatněný žalobcem nesplnili (byt by nevyklidili), když se v průběhu řízení před soudem prvního stupně tomuto nároku bránili. V tomto případě tedy není dán důvod sankcionovat okolnost, že žalobce neodeslal budoucím žalovaným předžalobní výzvu k plnění. Jestliže tedy žalovaní z procesního hlediska zavinili, že řízení bylo zastaveno, jsou i povinni nahradit žalobci náklady řízení vynaložené k účelnému uplatňování jeho práva. Právo na náhradu nákladů řízení nelze žalobci upřít ani prostřednictví § 150 o.s.ř. (jak nejspíš žalovaní, s ohledem na argumentaci v podání ze dne [datum], požadují). Nelze totiž posuzovat, zda odvolání z jejich strany bylo důvodné (zavinění na zastavení řízení je posuzováno z procesního hlediska), ani to, zda sami mají vůči žalobci nějaké nároky (ať již vyplývající ze zaniklého nájemního poměru nebo jiné). Povinnost k vyklizení bytu je pojmově spojena s jistým diskomfortem (hledání jiného bydlení, stěhování apod.) a nemůže tak představovat důvod zvláštního zřetele hodný, který by mohl vést k nepřiznání nákladů řízení žalobci. Ani skutečnost, že žalobce je právnickou osobou podnikající na trhu s nemovitostmi, takový důvod sama o sobě nepředstavuje. 12. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně, koriguje odvolací soud závěry tohoto soudu tak, že v této fázi řízení bylo učiněno celkem 5 úkonů právní služby, jež byly vynaloženy účelně. Takto není žalobci přiznávána odměna za předžalobní výzvu (viz odůvodnění výše) a dále za poradu s klientem dne [datum]. Na rozdíl od porady dne [datum] (za účelem přípravy repliky žalobce k obsáhlému vyjádření k žalobě) nejde u porady dne [datum] o úkon účelný, neboť od předchozí porady nebylo třeba reagovat na žádné podání žalovaných, přičemž„ příprava na ústní jednání konané dne [datum]“ (jak je tento úkon označen) žádné konání takové pořady nevyžadovala (připravenost advokáta na ústní jednání vyplývá již jen ze samotné povahy pr