54 CO 266/2022-75 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II), a žalované uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok III). 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky s tvrzením, že se jedná o provizi, kterou mu žalovaná v souladu s jejich ujednáním měla zaplatit za zprostředkování zakázky zhotovení schodiště v [obec] pro koncového zákazníka [jméno] [příjmení], bytem [adresa], a to po dokončení uvedené zakázky na základě žalobcem vystavené faktury. Dle žalobních tvrzení žalovaná dne [datum] potvrdila žalobci dokončení předmětné zakázky, jakož i její úplné zaplacení koncovým zákazníkem, avšak žalobcem v návaznosti na to dne [datum] fakturovanou výši dohodnuté provize v částce [částka] s určeným termínem splatnosti do [datum] žalobci nezaplatila, a to ani po upomenutí formou příslušné předžalobní výzvy. 3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že žalobce poptal u žalované nabídku na zhotovení ocelového lomenicového schodiště pro zákazníka [jméno] [příjmení] z [obec]. Jelikož jak specifikace, tak cenová nabídka se ukázaly jako přijatelné, žalobce s uvedeným zákazníkem domluvil zhotovení požadovaného schodiště žalovanou s tím, že v dané souvislosti žalovanou požádal, aby cenovou nabídku pro zákazníka navýšila o částku [částka], kterou žalobce následně, poté, co zákazník zaplatí žalované konečnou cenu za zhotovení schodiště, vyfakturuje žalované. S tímto postupem žalovaná souhlasila a cenovou nabídku pro zákazníka popsaným způsobem upravila. Počátkem [anonymizováno] [rok] žalovaná potvrdila žalobci dokončení předmětné zakázky, jakož i její úplné zaplacení, přičemž deklarovala, že je srozuměna s právem žalobce fakturovat dohodnutou výši provize, pouze požádala o stanovení delší doby její splatnosti. Žalobce proto fakturoval žalované svůj požadavek na zaplacení předmětné provize ve výši [částka] s uvedeným termínem splatnosti do [datum]. Žalovaná na uvedený požadavek žalobce stran zaplacení uvedené provize reagovala sdělením svého jednatele, že fakturovanou částku uhradí až v [anonymizováno] [rok]. To se však nestalo. Namísto toho žalovaná dne [datum] žádala po žalobci úhradu vícenákladů při zhotovování schodiště. Žalovaná předmětnou provizi žalobci nezaplatila ani poté, co byla k její úhradě vyzvána předžalobní upomínkou žalobce ze dne [datum]. 4. Na základě takto učiněného závěru o skutkovém stavu věci soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy podle [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), popř. smlouvy svou povahou obdobné, z níž žalobci za zprostředkování zakázky atypického schodiště pro zákazníka [jméno] [příjmení] z [obec] plynul nárok na zaplacení dohodnuté provize (odměny) ve výši [částka], splatné na základě její fakturace poté, co předmětná zakázka bude řádně realizována a žalované zprostředkovaným zákazníkem uhrazena. Protože uvedené předpoklady pro vznik žalobcem požadované provize byly prokazatelně splněny, soud prvního stupně žalovanou zavázal nejen k úhradě žalované jistiny, ale spolu s tím též i k úhradě žalobcem požadovaného úroku z prodlení, který soud prvního stupně s odkazem na ust. § 1970 o. z., ve spojení s [ustanovení pr. předpisu], shledal od uplatněného data [datum] rovněž po právu. V souladu s ust. [ustanovení pr. předpisu] soud prvního stupně přiznal žalobci též jím požadovanou (paušální) náhradu nákladů spojených s uplatněním žalované pohledávky ve výši [částka]. 5. Žalovanou vznesené námitce promlčení soud prvního stupně nepřisvědčil s poukazem na zjištění, že oproti (dispozitivní) zákonné úpravě splatnosti provize dnem uzavření smlouvy (viz § 2447 o. z.) byla její splatnost svázána až s její fakturací následující po řádném ukončení a zaplacení zakázky. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětná provize se stala splatnou až v prosinci [rok], pak řízení v této věci, zahájené návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], započalo ještě před marným uplynutím v ust. [ustanovení pr. předpisu] stanovené tříleté promlčecí doby. 6. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu] a v řízení zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souhrnné výši [částka]. 7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že by mezi účastníky řízení došlo k dohodě o odložení splatnosti provize až k datu její fakturace po dokončení a zaplacení zakázky. Podle jejího názoru soud prvního stupně ve svém rozhodnutí nesprávně směšuje splatnost pohledávky s jejím vyúčtováním. To, že provize je hrazena ze zisku dodavatele, však ještě neznamená, že tím samým dochází též k odložení splatnosti odměny za zprostředkování. Naopak, nebylo-li v řízení jasně a nepochybně prokázáno, že by souhlasila s ujednáním odchylným od zákonné úpravy splatnosti provize podle § 2447 odst. 1 o. z., popř. že by zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou, má za to, že se provize stala splatnou již okamžikem uzavření zprostředkovatelské smlouvy v [anonymizováno] [rok], a tudíž jí vznesená námitka promlčení měla být posouzena jako důvodná. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobce v reakci na odvolání žalované uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné a plně se s ním ztotožňuje. Argumentaci žalované považuje za účelovou, překrucující to, co si účastníci výslovně, a navíc i v souladu s tím, co lze v daném oboru považovat za ujednání obvyklé, dohodli. Ostatně bylo i v zájmu samotné žalované, že splatnost provize byla odložena do té doby, než dílo bude jí zprostředkovaným klientem uhrazeno. Nyní, má-li svůj závazek plnit, se v tom paradoxně snaží nalézt důvod, jak by se uhrazení provize, k níž se zavázala, mohla vyhnout. To, že uvedená zakázka finančně nedopadla podle jejích představ, jí však k takovému konání neopravňuje. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a odvolání žalované shledal nedůvodným. 10. Soud prvního stupně provedl všechny pro rozhodnutí podstatné důkazy a pro právní posouzení věci samé si tak opatřil veškerá relevantní skutková zjištění, na jejichž základě věc samu zcela správně posoudil a rozhodl. V podrobnostech lze odkázat na již popsané závěry soudu prvního stupně, které odvolací soud považuje za bezvadné, plně se s nimi ztotožňuje a má za to, že v podrobnostech lze na ně bez dalšího odkázat, neboť považuje za nadbytečné je opakovat. Žalovaná ve svém odvolání neuvedla nic, co by bylo způsobilé otřást správností napadeného rozsudku. Polemice žalované stran skutkových a právních závěrů prvostupňového soudu, nelze přisvědčit již jen z toho důvodu, že vychází ze skutečností, které nekorespondují se zjištěními plynoucími ze soudem prvního stupně provedeného dokazování. 11. Odvolací soud proto napadený vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně o věci samé jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), přičemž správným shledal i oba akcesorické nákladové výrok, neboť ani v tomto směru nebylo lze rozhodnutí soudu prvního stupně co vytknout. 12. O povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 151 odst. 1, ve spojení s § 224 odst. 1 a [ustanovení pr. předpisu], a žalobci, který byl zcela procesně úspěšný i v této fázi řízení, odvolací soud přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci přisouzená náhrada nákladů sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (§ 11 odst. 1 písm. d) – písemné vyjádření k odvolání, g) – účast při jednání odvolacího soudu, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po [částka] (§ 13 odst. 4 AT) a náhrady 21% DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem [částka].