54 CO 267/2022-75 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil [role v řízení] povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II), a [role v řízení] uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok III). 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhal po [role v řízení] zaplacení [role v řízení] částky s tvrzením, že se jedná o provizi, kterou mu žalovaná v souladu s jejich ujednáním měla zaplatit za zprostředkování zakázky zhotovení schodiště v [obec] pro koncového zákazníka [jméno] [příjmení], bytem [adresa], a to po dokončení uvedené zakázky na základě žalobcem vystavené faktury. Dle žalobních tvrzení žalovaná dne [datum] potvrdila žalobci dokončení předmětné zakázky, jakož i její úplné zaplacení koncovým zákazníkem, avšak žalobcem v návaznosti na to dne [datum] fakturovanou výši dohodnuté provize v částce [částka] s určeným termínem splatnosti do [datum] žalobci nezaplatila, a to ani po upomenutí formou příslušné předžalobní výzvy. 3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že žalobce poptal u [role v řízení] nabídku na zhotovení ocelového lomenicového schodiště pro zákazníka [jméno] [příjmení] z [obec]. Jelikož jak specifikace, tak cenová nabídka se ukázaly jako přijatelné, žalobce s uvedeným zákazníkem domluvil zhotovení požadovaného schodiště žalovanou s tím, že v dané souvislosti žalovanou požádal, aby cenovou nabídku pro zákazníka navýšila o částku [částka], kterou žalobce následně, poté, co zákazník zaplatí [role v řízení] konečnou cenu za zhotovení schodiště, vyfakturuje [role v řízení]. S tímto postupem žalovaná souhlasila a cenovou nabídku pro zákazníka popsaným způsobem upravila. Počátkem prosince 2019 žalovaná potvrdila žalobci dokončení předmětné zakázky, jakož i její úplné zaplacení, přičemž deklarovala, že je srozuměna s právem žalobce fakturovat dohodnutou výši provize, pouze požádala o stanovení delší doby její splatnosti. Žalobce proto fakturoval [role v řízení] svůj požadavek na zaplacení předmětné provize ve výši [částka] s uvedeným termínem splatnosti do [datum]. Žalovaná na uvedený požadavek žalobce stran zaplacení uvedené provize reagovala sdělením svého jednatele, že fakturovanou částku uhradí až v lednu 2020. To se však nestalo. Namísto toho žalovaná dne [datum] žádala po žalobci úhradu vícenákladů při zhotovování schodiště. Žalovaná předmětnou provizi žalobci nezaplatila ani poté, co byla k její [anonymizováno] vyzvána předžalobní upomínkou žalobce ze dne [datum]. 4. Na základě takto učiněného závěru o skutkovém stavu věci soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy podle [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), popř. smlouvy svou povahou obdobné, z níž žalobci za zprostředkování zakázky atypického schodiště pro zákazníka [jméno] [příjmení] z [obec] plynul nárok na zaplacení dohodnuté provize (odměny) ve výši [částka], splatné na základě její fakturace poté, co předmětná zakázka bude řádně realizována a [role v řízení] zprostředkovaným zákazníkem uhrazena. Protože uvedené předpoklady pro vznik žalobcem požadované provize byly prokazatelně splněny, soud prvního stupně žalovanou zavázal nejen k [anonymizováno] [role v řízení] jistiny, ale spolu s tím též i k [anonymizováno] žalobcem požadovaného úroku z prodlení, který soud prvního stupně s odkazem na ust. [ustanovení pr. předpisu], ve spojení s [ustanovení pr. předpisu], shledal od uplatněného data [datum] rovněž po právu. V souladu s ust. [ustanovení pr. předpisu] soud prvního stupně přiznal žalobci též jím požadovanou (paušální) náhradu nákladů spojených s uplatněním [role v řízení] pohledávky ve výši [částka]. 5. Žalovanou vznesené námitce promlčení soud prvního stupně nepřisvědčil s poukazem na zjištění, že oproti (dispozitivní) zákonné úpravě splatnosti provize dnem uzavření smlouvy (viz § 2447 o. z.) byla její splatnost svázána až s její fakturací následující po řádném ukončení a zaplacení zakázky. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětná provize se stala splatnou až v prosinci 2019, pak řízení v této věci, zahájené návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], započalo ještě před marným uplynutím v ust. § 629 odst. 1 o. z. stanovené tříleté promlčecí doby. 6. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu] a v řízení zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souhrnné výši [částka]. 7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že by mezi účastníky řízení došlo k dohodě o odložení splatnosti provize až k datu její fakturace po dokončení a zaplacení zakázky. Podle jejího názoru soud prvního stupně ve svém rozhodnutí nesprávně směšuje splatnost pohledávky s jejím vyúčtováním. To, že provize je hrazena ze zisku dodavatele, však ještě neznamená, že tím samým dochází též k odložení splatnosti odměny za zprostředkování. Naopak, nebylo-li v řízení jasně a nepochybně prokázáno, že by souhlasila s ujednáním odchylným od zákonné úpravy splatnosti provize podle § 2447 odst. 1 o. z., popř. že by zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena s odkládací podmínkou, má za to, že se provize stala splatnou již okamžikem uzavření zprostředkovatelské smlouvy v dubnu 2018, a tudíž jí vznesená námitka promlčení měla být posouzena jako důvodná. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Žalobce v reakci na odvolání [role v řízení] uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné a plně se s ním ztotožňuje. Argumentaci [role v řízení] považuje za účelovou, překrucující to, co si účastníci výslovně, a navíc i v souladu s tím, co lze v daném oboru považovat za ujednání obvyklé, dohodli. Ostatně bylo i v zájmu samotné [role v řízení], že splatnost provize byla odložena do té doby, než dílo bude jí zprostředkovaným klientem uhrazeno. Nyní, má-li svůj závazek plnit, se v tom paradoxně snaží nalézt důvod, jak by se uhrazení provize, k níž se zavázala, mohla vyhnout. To, že uvedená zakázka finančně nedopadla podle jejích představ, jí však k takovému konání neopravňuje. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. 9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ [anonymizováno], [ustanovení pr. předpisu], a odvolání [role v řízení] shledal nedůvodným. 10. Soud prvního stupně provedl všechny pro rozhodnutí podstatné důkazy a pro právní posouzení věci samé si tak opatřil veškerá relevantní skutková zjištění, na jejichž základě věc samu zcela správně posoudil a rozhodl. V podrobnostech lze odkázat na již popsané závěry soudu prvního stupně, které odvolací soud považuje za bezvadné, plně se s nimi ztotožňuje a má za to, že v podrobnostech lze na ně bez dalšího odkázat, neboť považuje za nadbytečné je opakovat. Žalovaná ve svém odvolání neuvedla nic, co by bylo způsobilé otřást správností napadeného rozsudku. Polemice [role v řízení] stran skutkových a právních závěrů prvostupňového soudu, nelze přisvědčit již jen z toho důvodu, že vychází ze skutečností, které nekorespondují se zjištěními plynoucími ze soudem prvního stupně provedeného dokazování. 11. Odvolací soud proto napadený vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně o věci samé jako správný potvrdil ([ustanovení pr. předpisu], přičemž správným shledal i oba akcesorické nákladové výrok, neboť ani v tomto směru nebylo lze rozhodnutí soudu prvního stupně co vytknout. 12. O povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 151 odst. 1, ve spojení s § 224 odst. 1 a [ustanovení pr. předpisu], a žalobci, který byl zcela procesně úspěšný i v této fázi řízení, odvolací soud přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci přisouzená náhrada nákladů sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (§ 11 odst. 1 písm. d) – písemné vyjádření k odvolání, g) – účast při jednání odvolacího soudu, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po [částka] (§ 13 odst. 4 AT) a náhrady 21% DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem [částka].