54 CO 310/2022-92 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení poskytnutého úvěru. 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které měla žalobkyně žalované poskytnout částku [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet v pravidelných 34 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná úvěr nesplácela a žalobkyně se nyní domáhá vrácení neuhrazené jistiny [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], neuhrazených úroků [částka] a pojistného ve výši [částka]. 3. Na základě provedených důkazů soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila svůj závazek poskytnout žalované úvěr, neboť z žádného důkazu nevyplývá, že účet číslo [bankovní účet], na který jménem žalobkyně byla dne [datum] provedena odchozí platba [částka], byl účtem, k němuž má dispoziční oprávnění žalovaná a že finanční prostředky obdržela. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že by nebylo prokázáno, že žalované poskytla předmětnou částku, jako částku úvěru. Soudu předložila spolu se žalobou listinu, která obsahuje identifikaci žalované, a to jménem, příjmením žalované, dalším údajem je číslo účtu [bankovní účet]. Zároveň byl soudem prvního stupně proveden důkaz o provedené platbě na tento účet dne [datum] ve výši [částka] to prokazuje výpis z účtu žalované vedený [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] Odvolacímu soudu žalobkyně navrhla, aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví. 5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. 6. Odvolací soud na podkladě podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a poté, co z důkazů provedených soudem prvního stupně (odvolací soud není nucen opakovat dokazování listinnými důkazy, jimiž provedl dokazování již soud prvního stupně – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod [číslo] str. 3, in [anonymizována tři slova]) zjistil jiný skutkový stav, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 7. Soud prvního stupně založil svůj zamítavý výrok na závěru, že žalobkyně neprokázala existenci své pohledávky, když v řízení nebylo prokázáno, že by se uvedené peněžní prostředky dostaly do dispozice žalované. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožnil. 8. Z důkazů, které provedl soud prvního stupně lze mít za prokázané, že žalovaná k žádosti o poskytnutí úvěru předložila žalobkyni kopii svého občanského průkazu a rovněž výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum]. Tento účet vedený [právnická osoba] je veden na jméno [příjmení] [jméno]. Žalobkyně prokázala, že na tento účet zaslala dne [datum] částku [částka] a do zprávy pro příjemce uvedla: [anonymizováno]: půjčka pro [jméno] [příjmení]. Komunikace mezi žalobkyní a žalovanou probíhala elektronicky, přičemž k uzavření úvěrové smlouvy došlo pomocí potvrzovacího kódu [číslo] který žalovaná obdržela na své telefonní číslo a je uveden i na smlouvě. Odvolací soud na základě těchto důkazů dospěl k závěru, že došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy a žalované byla částka [částka] zaslána na její účet. 9. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v 34 měsíčních splátkách po [částka], měsíční pojistné činilo [částka], celková splátka byla [částka], sjednaná výše úroků činila 19,99 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činil [částka] a byl rozpočítán do prvních splátek úvěru. Celkové náklady úvěru (RPSN) činily 23,78 %. Žalovaná neuhradila žádnou splátku. 10. Po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru a poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], a žalovaná tak byla povinna poskytnutý úvěr splácet ve sjednaných splátkách po [částka]. 11. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, v souladu se smlouvou žalobkyně zaslala žalované dne [anonymizována dvě slova] [rok] dopis, který obsahoval zesplatnění úvěru a vyzval žalovanou k úhradě částky [částka]. Tato částka se skládá z nesplacené jistiny [částka], smluvních pokut ve výši [částka], tj. 4 x [částka] (bod 5. smlouvy – smluvní pokuta [částka] za každou jednotlivou opožděnou platbu – neuhrazené splátky [datum], [datum], [datum] a [datum]), neuhrazeného pojistného [částka], tj. 3 x [částka] (bod 5. smlouvy) a neuhrazených smluvních úroků ke dni zesplatnění, celkem [částka]. Ujednání o úroku z úvěru, pojistném i smluvních pokutách, včetně úroku z prodlení považuje odvolací soud za platně sjednané, když jsou sjednána ve Smlouvě, kterou žalovaná akceptovala. Žalovaná ničím neprokázala, že by žalobkyni na její pohledávku plnila. Zároveň žalobkyně prokázala, že před uzavřením Smlouvy zjišťovala ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet, když doložila své majetkové poměry potvrzením o příjmu i své výdaje, a to výpisem z účtu, přičemž žalobkyně si ověřila v registrech další údaje o žalované, čímž dle odvolacího soudu dostála požadavku na vynaložení odborné péče při ověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. 12. Z vyložených důvodů odvolací soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, a změnil proto rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 220 odst. 1 o. s. ř.). 13. O náhradě nákladů řízení vedeného před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Výše nákladů dosáhla [částka] a tvoří ji soudní poplatek za žalobu ve výši [částka], soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], mimosmluvní odměna advokáta za 4 úkony právní služby po [částka] za převzetí a přípravu věci, sepis žaloby, sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu), 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] připadajících na tyto úkony (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a náhrad, tj. [částka], kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Odvolací soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon právní služby - podání ze dne [datum] – doplnění tvrzení a omluva z nařízeného jednání, neboť obsah podání (vyjma omluvy z jednání) již měl být obsahem žaloby, zejména pokud jde o prokázání úvěruschopnosti žalované. Soud proto tento úkon nepovažuje za účelný. 14. Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení je třídenní a běží od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).