54 CO 454/2022-20 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a v téže lhůtě zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] za dodané zboží. O věci samé rozhodl soud prvního stupně rozsudkem pro uznání ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech na zaplacení soudního poplatku ve výši [částka] a dále v nákladech na právní zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) po [částka] a ze 3 náhrad hotových výdajů k těmto úkonům po [částka] podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 17/1996 Sb., celkem [částka]. 3. Proti výroku o nákladech řízení podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkala, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí sice správně vyjmenoval všechny úkony právní služby, které zástupce žalobkyně vykonal, jejich součet však nečiní, spolu se soudním poplatkem, částku [částka], nýbrž [částka]. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobkyni přizná na jejich náhradu částku [částka]. 4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 6 o. s. ř., aniž nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 6. Soud prvního stupně správně své rozhodnutí o nákladech řízení opřel o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšné žalobkyni správně přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které i správně vyjmenoval, nesprávně však určil jejich výslednou výši. Odvolací soud opakuje, že náklady řízení žalobkyně před soudem prvního stupně jsou tvořeny zaplaceným soudním ve výši [částka] a dále náklady na právní zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2,5 úkonu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) po [částka] a ze 3 náhrad hotových výdajů k těmto úkonům po [částka] podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., což v souhrnu činí právě částku namítanou žalobkyní, tj. [částka]. 7. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku II. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve výši nákladů řízení tak, jak je ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno, jinak je v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Ve výroku o věci samé nebyl rozsudek odvoláním dotčen (§ 206 odst. 3 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů v částce [částka], sestávající se z odměny advokáta ve výši [částka] za podání odvolání podle § 7, § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. (z tarifní hodnoty [částka], kterou žalobkyně požadovala v odvolacím řízení přiznat) a dále 1 náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.