58 CO 146/2022-244 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem stavby [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II.). 2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal určení vlastnického práva ke stavbě [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo], v [katastrální uzemí], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Stavba“) s tvrzením, že dnem [datum] uplynula lhůta [anonymizováno] let trvání práva stavby zřízeného na základě Smlouvy o stavebním právu ze dne [datum], uzavřené mezi [příjmení] správním výborem pro [obec] v [obec] a [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“). Předmětem Smlouvy o stavebním právu (dále jen,, Smlouvy“) bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. k. [číslo] v [část obce] za účelem stavby budov s byty pro bytové potřeby členů družstva. Žalobce je vlastníkem pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] (původně součásti č. k. [číslo]), k. ú. [část obce] (dále jen„ předmětné pozemky“), a to na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku [země] do vlastnictví obcí. Stavba se stala dnem [datum] součástí předmětného pozemku [parcelní číslo]. Jako vlastník Stavby je však dosud zapsána žalovaná, neboť jí a jejím právním předchůdcům svědčilo právo stavby. Žalovaná je tak v rozporu se skutečným stavem v katastru nemovitostí evidována jako vlastník a Stavbu od [datum] (právo stavby zaniklo po uplynutí [anonymizováno] let) užívá bez právního důvodu. Žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez rozhodnutí soudu katastrální úřad nezapíše žalobce jako vlastníka Stavby. Žalobce k aktivní legitimaci doplnil, že je právním nástupcem [příjmení] správního [anonymizováno]. Z listu vlastnictví [číslo] plyne, že vlastníkem předmětných pozemků byl před žalobcem„ [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]“. Právo hospodaření ke dni [datum] náleželo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec a číslo], jenž byl podřízen [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Obvodní [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] právo hospodaření vykonával. K datu účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. k [datum], právo hospodaření vykonával žalobce. Právo hospodaření bylo po celou dobu vykonáváno v rozsahu zřízeného stavebního práva. Žalobce tudíž nakládal s předmětnými pozemky způsobem naplňujícím právo hospodaření, když se jednalo o hospodaření především ve smyslu právním, zahrnujícím byť jen svěření do dočasného užívání. Právo stavby zaniklo uplynutím [anonymizováno] leté lhůty, žalobce tak mohl začít předmětné pozemky fakticky užívat až od [datum]. Právo stavby nemůže být vydrženo, když po jeho zániku se Stavba převádí za náhradu vlastníkovi pozemku. Žalovaná též nevydržela vlastnické právo. Žalovaná postrádala dobrou víru, neboť o právu stavby věděla. Nečinnost žalobce nemůže sama o sobě založit poctivou držbu žalované. Námitka promlčení je též nedůvodná, vlastnické právo je totiž právo nepromlčitelné. Podpůrně argumentoval tím, že vlastnické právo k předmětným pozemkům vydržel. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, vlastnické právo ke Stavbě nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřela s panem [jméno] [příjmení], [datum narození]. Právní předchůdce žalované nabyl Stavbu na základě rozhodnutí Státního notářství pro [část Prahy] dne [datum], kterým bylo potvrzeno, že dědictví po [jméno] [příjmení] nabývá právní předchůdce žalované, jako bratr zůstavitele (k vydržení vlastnického práva ke Stavbě došlo v roce [rok]). [jméno] [příjmení] [jméno] nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od dědiců paní [příjmení]. Žalovaná počínaje dnem [datum] je v dobré víře o existenci jejího vlastnického práva Stavby, čemuž slouží i zápis tohoto vlastnického práva po dobu delší než [anonymizováno] let v katastru nemovitostí. Žalobce zahájil vkladové řízení u [stát. instituce] dne [datum]. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení práva na určení vlastnictví a práva na převod stavby, konečně namítla, že vlastnické právo vydržela. 4. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci. [příjmení] správní [anonymizováno] na základě dohody označené jako Smlouva o stavebním právu, která byla uzavřena dne [datum], zřídil Družstvu [anonymizováno] právo na části pozemku zemského statku č. k. [číslo] v [část obce], zapsaného ve vložce čís. [číslo] desek zemských, za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek Smlouvy o stavebním právu. [ulice] právo bylo zřízeno na [anonymizováno] let s tím, že tato doba počíná dnem, kdy dojde příslušnému soudu žádost za vklad stavebního práva. Strany si dále sjednaly povinnost Družstva čtvrtletně platit [příjmení] správnímu [anonymizováno] pachtovné (činži [anonymizováno]) v částce [částka] počínaje dnem [datum]. [příjmení] správní [anonymizováno] si vyhradil právo počínaje [datum] zvyšovat [anonymizováno] činži o 10 % každých [anonymizováno] let. Strany si dále sjednaly, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby do vlastnictví zemského fondu. Předmětné [anonymizováno] právo mělo uplynout dnem [datum]. 5. Pozemek č. k. 649 byl rozdělen, když nebylo prokázáno, že do jeho původní výměry podle nového číslování v minulosti náležel pozemek parc. [číslo] s domem [adresa] a zahrada parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaná je zapsána jako vlastník Stavby. Žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. V katastru nemovitostí je u listu vlastnictví účastnice řízení ([list vlastnictví] a [list vlastnictví]) v části B zapsáno předmětné právo stavby, a to na období [datum] do [datum]. Předmětné pozemky se vyskytují na [list vlastnictví] [anonymizováno] státu – [anonymizována tři slova] [obec] z neznámého data s tím, že z tohoto listu byly vyškrtnuty, a to neznámého data. 6. Na základě Smlouvy [anonymizováno] právo nabyly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum]. Posléze bylo [anonymizováno] právo zcela převedeno na [jméno] [příjmení], když [jméno] [příjmení] zemřela, a to ke dni [datum]. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Posléze bylo [anonymizováno] právo majetkem [anonymizována dvě slova]. [příjmení], která jej prodala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] manželům [příjmení]. [jméno] [příjmení] se stává výhradním vlastníkem stavebního práva po smrti manžela dne [datum]. Po její smrti dědí právo stavby [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jej prodávají [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Po smrti [jméno] [příjmení] právo stavby zdědil [jméno] [příjmení], který kupní smlouvou ze dne [datum] Stavbu prodal žalované, přičemž ji upozornil na zaniklé právo stavby. 7. Žalobce vyzval dne [datum] žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaná nesouhlasila, namítla nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce s tím, že žalovaná předmětnou Stavbu vydržela. Žalobce podal návrh na vklad vlastnického práva ke Stavbě dne [datum]. Katastrální úřad [anonymizováno] [obec] návrh žalobce na vklad zamítl dne [datum], neboť uspořádání vzájemných vztahů a zánik práva stavby lze osvědčit pouze dvoustranným právním jednáním, příp. rozhodnutím soudu. 8. Soud I. stupně se nejprve zabýval otázkou věcné aktivní legitimace žalobce. Uzavřel, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován. Pro přechod některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí musely být splněny kumulativně všechny zákonem stanovené podmínky (ust. § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb.). Bylo tak nutno prokázat, že ke stanovenému dni měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce a s tímto majetkem tento předchůdce také hospodařil; že obec s těmito pozemky též hospodařila ke dni účinnosti cit. zákona (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. IV. [číslo]). K otázce výkladu pojmu„ hospodaření“ ve smyslu § 1 zákona č. 172/1991 Sb. prvostupňový soud odkázal na ustálenou rozhodovací praxi (viz odst. 35 odůvodnění), dle které je ust. § 1 zák. č. 172/1991 Sb. setrvale interpretováno tak, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce (k tomu srov. § 68 odst. 1 zákona o obcích), ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také reálně hospodařily. Otázku faktického výkonu práva hospodaření bylo nutné posoudit ve vazbě na exi