58 CO 277/2022-189 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok II.). Rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky původně po obou žalovaných (1. žalovaná [právnická osoba], 2. žalovaný [jméno] [jméno] pozn. odvolacího soudu) s tvrzením, že dne [datum] byla mezi žalovanou společností [právnická osoba] (původně 1. žalovanou pozn. odvolacího soudu) a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] (dále jen„ Společnost“) uzavřena smlouva o zabezpečení realizace reklamních kampaní, na základě které Společnost zabezpečila a provedla pro žalovanou [právnická osoba] reklamní kampaň v rozsahu ujednaném danou smlouvou. Společnost poskytla požadované služby řádně a včas a tyto následně vyúčtovala v souladu se smlouvou daňovými doklady. Ze strany žalované [právnická osoba] nebyla dlužná částka zcela uhrazena, a proto Společnost se žalovanou [právnická osoba] uzavřela dne [datum] písemné Uznání dluhu a ručitelské prohlášení na částku ve výši [částka], kterou se [právnická osoba] zavázala zaplatit v měsíčních splátkách po [částka] od [datum] do zaplacení (dále i jen„ Uznání“). V rámci Uznání připojil žalovaný své ručitelské prohlášení, kterým se zavázal plnit shora popsaný dluh [právnická osoba] žalobkyni v případě, že tak neučiní dlužník, tedy [právnická osoba] Dne [datum] byla shora uvedená pohledávka postoupena ze Společnosti na žalobkyni, a to písemnou smlouvou o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky bylo [právnická osoba] řádně oznámeno formou písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které jí bylo doručeno dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno formou písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Žalobkyně následně vyzvala bezvýsledně společnost [právnická osoba] a žalovaného k úhradě dlužné částky formou předžalobních výzev ze dne [datum], které byly oběma doručeny dne [datum]. 2. Žalovaný (původně 2. žalovaný pozn. odvolacího soudu) navrhl zamítnutí žaloby, namítl, že [právnická osoba] zaplatila za služby, které jí byly poskytnuty. Pokud žalobkyni některé faktury nezaplatila, pak proto, že jí fakturované služby nebyly poskytnuty. Žalovaný dále argumentoval tím, že nedošlo k zaplacení, neboť došlo k zániku pohledávky zápočtem ze dne [datum]. 3. K otázce započtení se vyjádřila žalobkyně, zpochybnila započtení provedené společností [právnická osoba], neboť žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, provedla zápočet dříve v roce 2017. Ze strany společnosti [právnická osoba], byl již [datum] proveden zápočet proti pohledávkám společnosti [právnická osoba] 4. O nároku žalobkyně vůči 1. žalované [právnická osoba] bylo rozhodnuto částečným rozsudkem pro zmeškání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 219/2018-64, který nabyl právní moci dne [datum] (pozn. odvolacího soudu), jímž bylo původně 1. žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její advokátky. 5. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci, za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba], [IČO], uzavřena Smlouva o zabezpečení realizace reklamních kampaní, na základě které Společnost zabezpečila pro [právnická osoba] reklamní kampaň v rozsahu ujednaném danou smlouvou. Tyto služby byly následně vyúčtovány níže uvedenými daňovými doklady: fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]; fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]. Jednotlivé služby, které byly výše uvedenými fakturami vyúčtovány, jsou specifikovány v odst. 7 až odst. 12 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Dobropisem [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] splatným dne [datum] byla částka ve výši [částka] dobropisovaná oproti neuhrazeným částkám dle výše uvedených faktur. Po tomto dobropisování činila dlužná částka celkem [částka] [právnická osoba] se společností [právnická osoba] uzavřela dne [datum] písemné Uznání dluhu a ručitelské prohlášení ohledně částky [částka], kterou se [právnická osoba] zavázala hradit v měsíčních splátkách po [částka] od [datum] do zaplacení. V rámci Uznání připojil žalovaný své ručitelské prohlášení, kterým se zavázal plnit shora popsaný dluh žalobkyni v případě, že tak neučiní [právnická osoba] sama. Podpis žalovaného je na této listině ověřen. Dne [datum] byla shora uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni, a to písemnou smlouvou o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky bylo [právnická osoba] oznámeno formou písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo [právnická osoba] doručeno dne [datum]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno formou písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Žalobkyně vyzvala [právnická osoba] a žalovaného k úhradě dlužné částky formou předžalobních výzev ze dne [datum], které byly oběma doručeny dne [datum]. 6. Z listiny označené jako,,Zápočet vzájemných pohledávek“ ze dne [datum] prvostupňový soud zjistil, že [právnická osoba] započetla na výše uvedené pohledávky žalobkyně své pohledávky vyplývající z faktur: FV 2017 [částka] 015, [částka] za mediální bonus a FV 2017 ve výši [částka] za mediální bonus. O existenci těchto pohledávek nebyl mezi stranami spor. Mezi stranami bylo sporné, kdo provedl zápočet na tyto faktury jako první. Odpovědí na zápočet ze dne [datum] bylo prokázáno, že tento zápočet byl žalobkyni doručen a žalobkyně sdělila, že s tímto zápočtem nesouhlasí, neboť již dříve provedla zápočet ohledně výše uvedených pohledávek za mediální bonus; k jednostrannému započtení mělo dojít již dne [datum]. V této souvislosti soud I. stupně provedl výslech člena statutárního orgánu žalobkyně [jméno] [příjmení], žalovaného a svědka [jméno] [příjmení]. 7. Soud I. stupně po citaci ust. § 1982, § 1987, § 2018 a § 2026 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,o. z.“) neshledal žalobu důvodnou. Zabýval se otázkou, zda a kým byl zápočet proveden a zejména tím, jak byl zápočet provedený žalobkyní v roce 2017 oznámen. Ohledně tvrzení žalobkyně, že došlo k ústnímu započtení, prvostupňový soud uzavřel, že tuto skutečnost nemá za prokázanou. Vzhledem k rozsahu zápočtu zmíněného žalobkyní lze mít pochybnost o tom, že by žalobkyně prováděla takový zápočet ústní formou, byť to zákon výslovně nevylučuje. [příjmení] [jméno] [příjmení] hovořil,,o předání zápočtu“, započtení několika pohledávek by navíc kladlo důraz na určitost takového započtení. Z výpovědí svědků však nevyplynulo, že by k oznámení započtení skutečně došlo. Prvostupňový soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně skutečně účetně zápočet provedla, ale s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1022/2020) je třeba, aby toto započtení bylo i oznámeno, což však z provedených důkazů nevyplývá. Dovozovat započtení pouze z chování žalobkyně je nedostatečné. Skutečnost, že v Uznání dluhu byla již dlužná částka ponížena, neznamená, že by došlo k zániku pohledávek na obou stranách. Uznání dluhu je určité totiž pouze ohledně pohledávek tam uvedených. Skutečnost, že v Uznání dluhu není o zápočtu zmínka tak nikterak nedokládá, že by druhá strana zápočet akceptovala. Prvostupňový soud uzavřel, že žalobkyně neprovedla zápočet řádně. Naopak žalovaná ([právnická osoba] odvolacího soudu) žalobkyni zaslala řádný zápočet vzájemných pohledávek ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen; strany nerozporovaly existenci pohledávek společnosti [právnická osoba], došlo tak k zániku žalované pohledávky vůči společnosti [právnická osoba] a tudíž i vůči žalovanému, proto prvostupňový soud shledal žalobu nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“), kdy neshledal účelně vynaložené náklady za 2 porady, neboť s ohledem na konstantní obran