62 CO 262/2022-109 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud I. stupně zamítl žalobu na obnovu řízení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o návrhu žalované na obnovu řízení, který odůvodnila tím, že na základě platebního rozkazu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni [částka], [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Odvolání žalované proti usnesení bylo jako opožděné odmítnuto a usnesení nabylo právní moci. V původním řízení nemohla žalovaná použít informace, které by pro ni mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Jako nové informace označila žalovaná rozpory ve fakturách, které doložila žalobkyně k návrhu na vydání [anonymizováno], když dle žalované je zjevné, že faktury vydával subjekt, který v době jejich vystavení ještě neexistoval. Dále žalovaná tvrdila, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, nicméně v důsledku odmítnutí odporu a nabytí právní moci elektronického platebního rozkazu se žalovaná nemohla k věci vyjádřit a nemohla uplatnit důkazy, které chtěla použít k prokázání nedůvodnosti tvrzení žalobkyně v žalobě. Žalovaná dále uvedla, že asi měsíc před podáním návrhu byly ze strany žalované objeveny listiny, které dokládají, že jednatel žalované vypověděl plné moci pro zástupce žalované pana [jméno] [příjmení], který tudíž neměl oprávnění podepsat v původním řízení předložené uznání dluhu. 3. Soud I. stupně dospěl s odkazem na ust. § 228 odst. 1 a 2 o. s. ř. k závěru, že elektronický platební rozkaz lze napadnout žalobou na obnovu řízení, lze-li důvody obnovy vztáhnout na předpoklady, za nichž byl vydán. Návrh žalované na obnovu řízení má dle nalézacího soudu logické rozpory, když žalovaná hovoří o tom, že pro odmítnutí opožděného odporu se nemohla ve věci vyjádřit a prokázat nedůvodnost tvrzení žalobkyně, přičemž svou argumentaci staví na skutečnostech, které byly součástí spisu v době vydání elektronického platebního rozkazu nebo byly veřejně známé a přístupné. Taktéž tvrzení o tom, že odvolání plných mocí bylo objeveno až v posledním měsíci, nepovažoval soud I. stupně za přesvědčivé, když si jich jednatel žalované musel být vědom od jejich sepsání. Tvrzení žalované nejsou dle soudu I. stupně způsobilá přisvědčit návrhu na obnovu řízení. V projednávané věci žalovaná dle nalézacího soudu sama zavinila nesplnění své procesní povinnosti, když proti elektronickému platebnímu rozkazu podala opožděný odpor. Dle nalézacího soudu nelze navíc přehlédnout, že obnova řízení přichází v případě platebního rozkazu v úvahu jen tehdy, kdy platební rozkaz nebylo možné vydat, například pro rozpor s kogentními ustanoveními zákona, anebo v případech, kdy to § 172 odst. 2 o. s. ř. neumožňuje. Dle názoru soudu I. stupně je tak tvrzený důvod obnovy řízení nedůvodný, přičemž kdyby žalovaná postupovala po obdržení elektronického platebního rozkazu s běžnou obezřetností, mohla podat v řádné lhůtě odpor a docílit projednání věci. Za těchto okolností a pochybností o řádné procesní aktivitě žalované v předchozím soudním řízení v této věci je dle soudu I. stupně třeba dát přednost zachování principu právní jistoty. 4. Výrok II. o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšné žalobkyni s tím, že tyto sestávají z nákladů právního zastoupení, které vyčíslil v odůvodnění svého rozhodnutí. 5. Proti usnesení podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Uvedla, že žalovaná nepodala proti elektronickému platebnímu rozkazu ve stanovené lhůtě odpor z důvodů, které jsou popsány v návrhu žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu, který byl zamítnut. Dalším důvodem pro zmeškání lhůty je dle žalované skutečnost, že ke zmeškání lhůty došlo z organizačních důvodů, a to nabytí stoprocentního podílu ve společnosti žalované novým vlastníkem. V žalobě na obnovu řízení žalovaná poukázala na to, že faktury, na kterých byl založen nárok žalobkyně, byly vystavené subjektem, který byl zapsán od [anonymizováno] teprve dne [datum] O soukromé listině dle žalované platí, že soud vždy zkoumá jejich pravost a správnost jejich obsahu. Soud I. stupně při posouzení faktur dle žalované pochybil a založil své rozhodnutí na fakturách neexistujícího subjektu, přičemž stačilo nahlédnout do veřejného rejstříku. Žalovaná dále odkázala na komentářovou literaturu k občanskému soudnímu řádu, zmínila judikaturu Ústavního soudu ČR a odcitovala podle ní relevantní judikatorní závěry. Zmeškaní lhůty pro podání odporu proti [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] nemůže dle žalované eliminovat její ostatní procesní práva. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení v plném rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání. 6. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila s tím, že odvolání žalované je nepřezkoumatelné, když není zřejmé, jaký dovolací důvod je uplatňován a v čem je žalovanou spatřována nesprávnost napadeného usnesení. Tvrzení žalované, že proti elektronickému platebnímu rozkazu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] nepodala včas odpor z důvodů, které jsou popsány v návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu, který byl zamítnut, je dle žalobkyně zcela nepravdivé. Žalovaná dle žalobkyně s opožděně podaným odporem proti elektronickému platebnímu rozkazu žádost o prominutí zmeškání lhůty nepřipojila. Důvody pro zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uplatnila žalovaná dle žalobkyně poprvé až v odvolání proti usnesení soudu I. stupně, kterým byl odpor žalované odmítnut pro jeho opožděnost. Dle žalobkyně pouze v důsledku vlastního pochybení bylo žalované znemožněno, aby se meritorně bránila proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a aby uplatnila v řízení důkazy, kterými chtěla zpochybnit nárok žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že povolením obnovy řízení by bylo nepřiměřeně zasaženo do práv žalobkyně. Žalobkyně se ztotožnila se závěrem soudu I. stupně, že v řešeném případě je nezbytné upřednostnit zachování principu právní jistoty žalobkyně. K argumentaci žalované v meritu věci žalobkyně uvedla, že svůj nárok založila na pohledávkách, které na ni byly řádně postoupeny [právnická osoba] & [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupené pohledávky vznikly dle žalobkyně ze smluv o poskytování právních služeb uzavřených mezi [právnická osoba] & [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] a [datum]. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo dle žalobkyně žalované řádně doručeno, byly postupované pohledávky specifikovány právními tituly, na základě kterých vznikly, a výší. K žalobě byly žalobkyní přiloženy faktury, které obsahovaly v důsledku administrativního pochybení nesprávné IČO nástupnické [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] & [právnická osoba], advokátní kancelář, která právně vznikla až dne [datum]. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. 7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání (§ 206 odst. 3 o. s. ř.), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 5 o. s. ř., přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 8. Podle § 172 odst. 1 o. s. ř. může soud i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal. Ustanovení § 36a odst. 1 písm. a) se nepoužije. 9. Podle § 174a odst. 1 o. s. ř je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném žalobcem a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku [částka], soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz. Tento formulář zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. 10. Podle § 174a odst. 3 o. s. ř. platí ustanovení § 172 až 174 obdobně. 11. Podle § 228 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení napadnout žalobou na obnovu řízení pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. 12. Podle § 228 odst. 2 o. s. ř. může účastník řízení napadnout žalobou na obnovu řízení také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvo