62 CO 359/2022-188 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto o tom, že 1. žalovaný a 2. žalovaný jsou povinni ve lhůtě 15 dnů vyklidit a vyklizený předat žalobcům byt nacházející se v 5. patře (6. nadzemní podlaží) [číslo] o celkové výměře včetně venkovní terasy 31,84 m2, bytového domu na adrese [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] [územní celek], [anonymizováno] [část obce], zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, dále jen„ předmětný byt“ (výrok I/) a dále o tom, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců (výrok II/). 2. Předmětem řízení byla žaloba s tvrzením, že žalobci jsou spoluvlastníky předmětného bytu s tvrzením, že 1. žalovanému zanikl nájem bytu dnem [datum], a to uplynutím výpovědní doby s tím že 1. žalovaný byt nevyklidil ani k dodatečné výzvě žalobců. 2. žalovaný předmětný byt užívá bez právního důvodu, bez souhlasu žalobců ajeho bydlení v předmětném bytě je problematické, když svým chováním ruší ostatní obyvatele domů, shromažďuje ve společných prostorách věci, poškozuje stěny chodby. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou spoluvlastníky domu (SJM), dále, že mezi žalobci a 1. žalovaným byla sjednána nájemní smlouva na dobu neurčitou, kdy od vzniku nájmu až do doby, kdy byl nájem ze strany žalobců vypovězen, byl v předmětném bytě hlášen pouze jeden příslušník domácnosti. Stejně bylo nesporné, že předmětný byt se souhlasem 1. žalovaného užívá 2. žalovaný. Dále bylo nesporné, že 1. žalovanému byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne [datum], kterou asi dne [datum] osobně převzal. 4. Prvostupňový soud na základě provedeného dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že 1. žalovaný vstoupil dne [datum] do manželství se svědkyní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], kdy nebylo prokázáno, že by změnu osobního stavu on či jmenovaná pronajímatelům bez odkladně oznámili. 1. žalovaný pobírá pravidelně podporu na bydlení v souvislosti s užíváním předmětného bytu a zatím účelem žádá žalobce pravidelně čtvrtletně o vydání potvrzení o výši nájemného. Z tohoto důvodu 1. žalovaný a svědkyně [příjmení] svůj sňatek neuváděli, neboť každý z nich je hlášen k trvalému pobytu na jiné adrese. Manželé [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nikdy v předmětném bytě společně nebydleli. 1. žalovaný se stal jediným nájemcem bytu v roce 2005, kdy uzavřel s žalobci nájemní smlouvu na dobu neurčitou s tím, že spolužijící osoby nahlásí do 10 dnů a podnájem bytu či jeho části provede pouze se souhlasem pronajímatelů. 1. žalovaný nepopíral, že o bydlení 2. žalovaného v předmětném bytě žalobce neinformoval a nežádal jejich souhlas, což odůvodnil přesvědčením, že takovou povinnost nemá v případě, že se jedná o rodinného příslušníka. K tomu prvostupňový soud uvedl, že v řízení nebylo prokázáno, že by 2. žalovaný byl kdykoliv před opuštěním bytu 1. žalovaným příslušníkem jeho domácnosti. Před nastěhováním do předmětného bytu nebydlel 2. žalovaný ani u svědkyně [příjmení], nýbrž u své přítelkyně a matky jeho dcery v [obec] [část obce]. Dále bylo prvostupňovým soudem zjištěno, že v souvislosti se společným bydlením 1. žalovaného u manželky paní [jméno] [příjmení] si tento z předmětného bytu vystěhoval veškeré osobní věci, tj. kromě oblečení též běžné soukromé věci, jako například rodinné fotografie a byt 2. žalovanému zanechal prostý svých věcí, pouze opatřený zařízením – nábytkem a běžným vybavením kuchyně. 2. žalovaný předmětný byt vyklízel, likvidoval i nábytek po 1. žalovaném, konkrétně bylo prokázáno stěhování postele, křesla, když tyto věci byly nevhodně odloženy na společných částech domu, konkrétně před bytem v mezipatře. 2. žalovaný předmětný byt užívá za úplatu, kterou s 1. žalovaným dohodli ve výši [částka] měsíčně, jež platí pravidelně, občas se zpozdí. V řízení bylo i v jeho průběhu zjištěno, že 2. žalovaný se chová v domě zcela nevhodně. 5. Dále prvostupňový soud zjistil, že žalobci nájem předmětného bytu vypověděli písemnou formou - dopisem ze dne [datum], který 1. žalovaný osobně převzal dne [datum]. Listina obsahuje sdělení o zjištění pronajímatelů ze dne [datum], tj. že 1. žalovaný v předmětném bytě nebydlí a že byt byl přenechán k užívání jiné osobě - 2. žalovanému bez souhlasů pronajímatelů. Dále je 1. žalovanému vytýkáno, že porušuje svůj závazek neobtěžovat ostatní obyvatele v domě, neboť na chodbě se nachází nábytek, který byl dříve umístěn v předmětném bytě; dále že z předmětného bytu se v pozdních nočních hodinách v době nočního klidu ozývá hlasitá hudba a dále, že ve společných prostorách domu zůstávají pohozené elektrokoloběžky. Uvedené výtky byly hodnoceny žalobci jako hrubé porušení povinností nájemce s odkazem na § 2288 odst. 1 písm. o. z., pročež byl nájem vypovězen. 1. žalovaný byl poučen o počátku běhu výpovědní doby, o možnosti vznést námitky a konečně o možnosti požádat ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi o přezkum oprávněnosti výpovědi. V řízení nebylo zjištěno, že by 1. žalovaný podal žalobu pro nesouhlas s oprávněností výpovědi z nájmů, dopis ze dne [datum] nelze pro vyjádření pocitů a důvodů jiných osob, než 1. žalovaného§ shledal prvostupňový soud irelevantním. Písemné výzvě žalobců ze dne [datum] k vyklizení bytu 1. žalovaného a 2. žalovaného vyhověno nebylo. 6. Po právní stránce byla věc prvostupňovým soudem hodnocena tak, že písemná výpověď nájmu bytu ze dne [datum] doručená 1. žalovanému dne [datum] splňuje náležitosti dané ustanovením § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, 2 a § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., výpovědní lhůta uplynula dnem [datum]. Nájem předmětného bytu 1. žalovanému skončil dne [datum], přičemž mu vznikla povinnost plynoucí z § 2225 odst. 1 o. z., tedy byt vyklidit a žalobcům předat. Tuto povinnost však 1. žalovaný přes výzvu žalobců nesplnil, a proto se důvodně domáhají ochrany svého práva u soudu. Soud I. stupně k tomu dodal, že naplnění uplatněných výpovědních důvodů není předmětem daného řízení, proto provedené důkazy v tomto směru již nehodnotil. 7. Dále se soud I. stupně zabýval otázkou vzniku společného nájemního práva bytu manželi. Konstatoval, že i přes uzavření manželství 1. žalovaného se svědkyní [jméno] [příjmení] k předmětnému bytu právo společného nájemního práva manželů nevzniklo. Citoval ustanovení § 743 odst. 1, § 690, § 687 odst. 2 a § 745 odst. 1 o. z. s tím, že vůle 1. žalovaného a svědkyně [jméno] [příjmení] založit své obydlí v předmětném bytě nebyla žádným důkazem prokázána. Oba sice tuto skutečnost tvrdili, ovšem z hodnocení ostatních provedených důkazů takový závěr učinit nelze, když je naopak evidentní, že oba manželé se rozhodli vést rodinou domácnost v bytě svědkyně [příjmení], kdy do této domácnosti si 1. žalovaný odstěhoval všechny své osobní věci. Uzavřel, že 1. žalovaný a svědkyně [příjmení] založili rodinnou domácnost v bytě, který až do uzavření manželství užívala svědkyně [příjmení] a tento byt je tak jejich společným obydlím ve smyslu § 743 odst. 1 o. z., pro které platí zásady stanovené v § 690 a § 687 odst. 2 o. z. Dodal, že 1. žalovaný uzavření manželství bezodkladně neohlásil, v předmětném bytě nenahlásil změnu počtu příslušníků domácnosti a bez souhlasu žalobců umožnil bydlení třetí osobě. Poukazuje-li nyní na to, že k bytu vzniklo manželům společné právo nájmu, jedná se dle názorů prvostupňového soudu o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.). 8. Pokud jde o 2. žalovaného, v průběhu řízení nebyl zjištěn žádný právní titul, který by jej po skončení nájmu 1. žalovaného opravňoval předmětný byt užívat. Nechal-li 1. žalovaný předmětný byt k užívání 2. žalovanému na základě vzájemné dohody, končí sjednaná lhůta nejpozději ukončením nájmu bytu, tedy dnem [datum] (§ 2215 odst. 3 o. z.). 9. Ze všech shora uvedených důvodů prvostupňový soud dovodil, že oba žalovaní byt užívají bez právního důvodu a žalobci se tak domáhají důvodně jeho vyklizení, přičemž žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) dle úspěchu ve věci, žalobcům přiznal náhradu jim vzniklých nákladů, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje. 11. Rozsudek napadl 1. žalovaný a manželka 1. žalovaného – [jméno] [příjmení] (dále jen manželka 1. žalovaného). 12. V odvolání uvedli, že 2. žalovaný nemá s kauzou nic společného, je to pouze syn manželky 1. žalovaného, který v bytě dočasně bydlí místo 1. žalovaného – ne tedy žádný podnájemník, přispívá toliko na náklady, souhlas žalobců je nutný jen k podnájmu. Je tedy nepochopitelné, proč by se měl finančně podílet na nákladech řízení. 1. žalovaný uvádí, že v dopise ze dne [datum] uvedl, že pokládá výpověď ze dne [datum] za neplatnou, na podání k soudu peníze nemají. Jediné provinění 2. žalovaného shledává v prasklé hadičce od pr