68 CO 300/2022-232 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím. Tvrdil, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání jeho osoby pro trestný čin zneužití informace v obchodním styku dle § 255 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku, jenž byl usnesením ze dne [datum] překvalifikován na přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 trestního zákoníku. Po podání obžaloby ze dne [datum] Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne [datum] trestní řízení podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu zastavil, ke stížnosti státního zástupce však bylo toto usnesení zrušeno a trestní řízení pokračovalo. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vynesl dne [datum] odsuzující rozsudek, jímž byl žalobce uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 aliena 2 trestního zákoníku a byl mu uložen peněžitý trest [částka] a náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců. K opakovanému odvolání žalobce byly tento a pozdější výrokově shodný odsuzující rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (ze dne [datum]) zrušeny odvolacím soudem a věc byla vrácena prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Potřetí a opět stejně rozhodl Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou o žalobcově vině a trestu dne [datum], avšak i tento rozsudek Krajský soud v Brně dne [datum] zrušil a současně žalobce zprostil obžaloby. Důvodem zproštění bylo to, že i když se skutek stal, není trestným činem. Žalobce tvrdil, že v důsledku nezákonného trestního stíhání mu byla způsobena škoda spočívající ve snížení hodnoty jeho jmění, konkrétně došlo ke snížení hodnoty jeho 100 % obchodního podílu ve [právnická osoba] export-import spol. s r. o. (dále jen„ [právnická osoba]“), v níž je jediným společníkem i jednatelem. Výše škody byla vyčíslena znaleckým posudkem [právnická osoba] [číslo] částkou [částka], a to ke dni [datum]. V této výši ji žalobce uplatnil u soudu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 11/2019. Dne 26. 2. 2020 [právnická osoba] vypracovala Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] jímž stanovila výši škody již k datu ukončení trestního stíhání, resp. k datu [datum], a částkou [částka]. Způsobená škoda je tak ve skutečnosti o [částka] vyšší, než byla ta, které se žalobce již domáhá v jiném soudním řízení. V nyní souzené věci si tak žalobce nárokuje dosud neuplatněnou část škody a tvrdí, že takto (nově) vyčíslený nárok bylo možno exaktně určit až s využitím daňového přiznání [právnická osoba] za rok 2016, které bylo na příslušný finanční úřad podáno dne [datum] (uplatněný nárok na náhradu škody by se proto promlčel nejdříve ke dni [datum]). Žalobce je přesvědčen, že příčinou škody v podobě poklesu hodnoty obchodního podílu nemůže být jiná skutečnost, než právě jeho trestní stíhání. Poukázal na úzkou provázanost mezi ním a [právnická osoba], která je de facto jeho majetkem, přičemž žalobce je jedinou osobou, která po celou dobu zajišťovala obchodní potenciál a obhospodařovala veškerá aktiva této společnosti. Již velmi záhy po zahájení trestního stíhání tak pocítil ochlazení veškerých kontaktů v podnikatelském prostředí, obchodní partneři se mu vyhýbaly, nechtěly s ním uzavírat kontrakty, nebyl zván na veletrhy. Nadměrný stres u něj vyvolal i zdravotní problémy, a to jak psychického rázu, tak zejména v podobě idiopatické kopřivky, které mu znemožňovaly jakoukoliv produktivní činnost. Byl schopen zabezpečit chod společnosti jen do té míry, aby neskončila v konkursu, nemohl se však věnovat normální podnikatelské činnosti tak, jak tomu bylo dříve. To vše se nutně odrazilo na hospodářských výsledcích společnosti a též na hodnotě jeho obchodního podílu. 3. Žalovaná, která potvrdila, že žalobce u ní dne [datum] svůj nárok předběžně uplatnil, navrhla zamítnutí žaloby s tím, že není jisté, že by k poklesu hodnoty [právnická osoba] (a tím i žalobcova obchodního podílu) došlo v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce. Sestupný trend v jejích hospodářských výsledcích totiž započal ještě před zahájením žalobcova trestního stíhání. Dále se bránila námitkou promlčení s tím, že za rozhodný okamžik pro počátek běhu promlčecí lhůty je třeba považovat den nabytí právní moci zprošťujícího rozsudku, tj. den [datum]. Pokud k uplatnění nároku u žalované došlo až dne [datum] (a u soudu dne [datum]), stalo se tak již po uplynutí promlčecí lhůty upravené v § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“). 4. Soud I. stupně, po provedeném dokazování, které se vedle listin opíralo rovněž o znalecké posudky předložené žalobcem a jeho účastnickou výpověď, dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odst. 3 až 11 napadeného rozsudku (a shrnul v odst. 12), na něž odvolací soud v podrobnostech odkazuje. V prvé řadě vzal za prokázaný v zásadě nesporný skutkový stav, pokud jde o průběh trestního stíhání (tak, jak byl stručně vylíčen shora a podrobněji pak zjištěn i z trestního spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. [spisová značka]), jakož i to, že žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne [datum]. Dále vzal za prokázané, že žalobce je (a v době trestního stíhání) byl jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba]. Ten, slyšen jako účastník řízení, vypověděl, že poté, co mu bylo sděleno obvinění, se mu zhroutil celý svět a přestal normálně fungovat. Objevily se zdravotní obtíže, chodil na psychoterapii a byla mu diagnostikována idiopatická kopřivka. Trpěl strachem, nespavostí, podrážděností a nebyl schopen se koncentrovat na práci. Té se věnoval jen tak, aby společnost udržel v chodu a vyhnul se konkurzu, jinak nic nového nevytvářel, přitom byl jedinou výkonnou osobou, která ve společnosti působila. Hodnota žalobcova 100 % obchodního podílu k datu [datum] byla znalecky stanovena částkou [částka], ke dni [datum] to bylo [částka] a ke dni [datum] již jen [částka]. K poklesu tržeb [právnická osoba] bylo zjištěno, že tento proces byl nastartován již před zahájením trestního stíhání žalobce, a to v roce [rok]. V květnu [rok] totiž [právnická osoba] ukončila obchodní spolupráci se [právnická osoba] s. r. o., jejíž obchodní aktiva představovala 30 % až 40 % tržeb [právnická osoba], a v důsledku toho výrazně změnila svou obchodní činnost. 5. Na zjištěný skutkový stav věci soud I. stupně aplikoval zákon o odpovědnosti za škodu a prvně se zabýval důvodností námitky promlčení, kterou vznesla žalovaná. Tuto námitku posuzoval dle § 32 zákona o odpovědnosti za škodu (a vycházel též ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1029/2008) a přisvědčil žalobci, že se o škodě, jejíž náhrady se v tomto řízení domáhá, dozvěděl až dne [datum], kdy bylo podáno daňové přiznání [právnická osoba] za zdaňovací období roku [rok] a [rok], a tudíž se jeho nárok promlčí nejdříve dnem [datum]. Žaloba však byla podána dne [datum], a tedy včas. Taktéž dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 5 písm. a), § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu. Co se však týče dalšího z předpokladů odpovědnosti na straně státu, spočívajícího v tom, že tvrzená škoda musí vzniknout v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem, ten již naplněn není. Nelze totiž mít za prokázané, že by trestní stíhání žalobce bylo hlavní a jedinou příčinou, bez níž by škodný následek nenastal. Souběžně s trestním stíháním zde působila další skutečnost, podílející se na vzniku škody, a sice již zmíněné ukončení podnikatelské spolupráce se [právnická osoba] s. r. o. v květnu [rok]. Znalecký posudek, který žalobce předložil k výši škody, se příčinami dalšího hospodářského vývoje a poklesu hodnoty [právnická osoba] blíže nezabývá a vychází rovnou z předpokladu, že jimi bylo právě žalobcovo trestní stíhání (žádná konkrétní data, na jejichž základě by bylo možno analyzovat činnost společnosti po ukončení spolupráce s [právnická osoba], znalci ani neměli k dispozici). Jelikož tedy případných příčin poklesu tržeb [právnická osoba] bylo více a poměr jejich vlivu nelze ze zjištěného základu pro rozhodnutí objektivně určit, nemůže žaloba, již jen co do základu, obstát. 6. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a žalované coby nezastoupené účastnici byla přiznána jejich náhrada za 6 úkonů ve výši určené vyhl. č. 254/2015 Sb. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítal, že soud I. stupně učinil nesprávné závěry stran nedostatku příčinné souvislosti