68 CO 344/2022-90 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II) a žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, jejichž výši určil částkou [částka], splatnou k rukám advokáta žalobkyně ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Takto rozhodl o nároku žalobkyně na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 30 C 105/2004. Žalobkyně se z uvedeného důvodu domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím od [datum] do zaplacení, a jelikož žalovaná jí po zahájení řízení na tento nárok částečně plnila, vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu zpět co do částky [částka]. Soud I. stupně proto řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 37 C 22/2021 - 51. 3. Z nesporných tvrzení účastnic vzal soud I. stupně za prokázané, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne [datum]. Další zjištění pak učinil ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 30 C 105/2004 a podrobně je popsal v odstavci 21 napadeného rozsudku, na nějž odvolací soud na tomto místě pro stručnost odkazuje. V krátkosti lze shrnout, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a že jeho předmětem byla náhrada škody na zdraví, které se žalobkyně domáhala vůči Úrazové nemocnici v [obec], státní příspěvkové organizaci, a České republice - Ministerstvu zdravotnictví Městský soud v Brně poprvé o věci rozhodl dne [datum] a žalobu zamítl, k odvolání žalobkyně byl jeho rozsudek Krajským soudem v Brně dne [datum] změněn tak, že základ nároku je dán. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Brně dne [datum] zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Ten dne [datum] vyhlásil rozsudek, jímž zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne [datum] a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud v Brně rozhodl dne [datum] mezitímním rozsudkem, jenž byl k odvolání žalované částečně zrušen a částečně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum]. Dovolání, které proti tomuto rozsudku podala žalovaná, Nejvyšší soud dne [datum] odmítl. Městský soud v Brně pak rozhodl rozsudkem ze dne [datum], který byl k odvolání žalokyně potvrzen Krajským soudem v Brně dne [datum] a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V řízení bylo opakovaně prováděno dokazování znaleckými posudky (a to i v odvolacím řízení), v rámci něhož bylo vyžádáno celkem 5 znaleckých posudků, včetně revizních. 4. Na zjištěný skutkový stav věci soud I. stupně aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“, a zhodnotil, že posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo 17 let a 9 měsíců. když tato doba byla počítána od [datum], kdy byla podána žaloba, až do [datum], kdy došlo k pravomocnému ukončení věci. Dále vzal v úvahu, že řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž ve věci rozhodoval třikrát soud prvního stupně, čtyřikrát odvolací soud a dvakrát dovolací soud. Po skutkové, hmotněprávní i procesněprávní stránce se jednalo o obtížnou věc, což bylo dáno jak samotným předmětem řízení (je notorietou, že řízení ve věcech náhrady újmy na zdraví patří mezi vůbec nejsložitější spory projednávané civilními soudy), tak množstvím prováděných důkazů, zejména znaleckých posudků, které byly zadávány opakovaně. [jméno] žalobkyně se na délce řízení nijak nepodílela a význam řízení pro její osobu je třeba hodnotit jako velmi vysoký. Zvýšený význam řízení je dán nejen tím, že se jednalo o náhradu nemajetkové újmy na zdraví (srov. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, dále jen„ Stanovisko“), ale i tím, že žalobkyně se řízení účastnila jako osoba těžce nemocná, a právě zdravotní stav účastníka řízení patří mezi další typová hlediska rozhodná pro posouzení tohoto kritéria (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2292/2012). Pokud jde o postup soudů, lze zaznamenat několik období nečinnosti. První období nečinnosti spadá do doby od [datum], kdy Městský soud v Brně vyzval stranu žalovanou k vyjádření ve věci, až do [datum], kdy bylo nařízeno první jednání. Další nečinnost lze vysledovat v období od [datum], kdy byl spis předložen k rozhodnutí o dovolání Nejvyššímu soudu, až do [datum], kdy bylo o dovolání rozhodnuto. Poslední prodleva, kterou je třeba přičíst žalované, nastala v době od [datum], kdy uplynula soudem určená lhůta k předložení doplňku ke znaleckému posudku, až do [datum], kdy byl tento doplněk soudu předložen (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3759/2009). Postup soudu lze označit místy i za nekoncentrovaný, což se projevilo dne [datum], kdy byl spis vrácen odvolacím soudem bez věcného vyřízení, neboť soud I. stupně opomněl rozhodnout o nákladech státu. Po zvážení všech těchto okolností dospěl soud I. stupně k závěru, že délku posuzovaného řízení je třeba mít za nepřiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu a že újmu, která tím žalobkyni vznikla (a která se presumuje), je namístě odškodnit v penězích. Při stanovení peněžitého zadostiučinění vyšel ze základní částky [částka] za rok řízení (za první dva roky snížené na polovinu), takže výsledná základní částka za 17 let a 9 měsíců činí [částka]. Základní částka byla dále modifikována v závislosti na působení jednotlivých kritérií dle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu. Z důvodu složitosti věci byla snížena o 60 % (30 % z důvodu instančnosti a 30 % z důvodu složitosti původního řízení) a naopak navýšena o 50 % s ohledem na význam řízení pro žalobkyni. Tímto výpočtem byla stanovena částka [částka], od níž bylo dále odečteno plnění, které žalovaná žalobkyni poskytla po zahájení řízení. Rozdíl těchto částek ([částka] - [částka]) ve výši [částka] soud I. stupně žalobkyni přiznal vyhovujícím výrokem rozsudku (ad I), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení počítaným ode dne následujícího po dni, kdy uplynula šestiměsíční lhůta dle § 15 odst. 2 zákona o odpodvěnosti za škodu, tj. od [datum] do zaplacení. Přiznán byl i úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] až do [datum], kdy byla tato částka ze strany žalované uhrazena (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbylém rozsahu uplatněného nároku (ohledně částky [částka] s příslušenstvím) byla žaloba coby nedůvodná zamítnuta (výrok II). O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada, která sestává ze soudního poplatku a odměny a náhrad jejího advokáta, určených dle vyhl. č. 177/1996 Sb. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, jímž napadla zamítavý výrok rozsudku soudu I. stupně (II), a to pouze v té jeho části, ve které byl zamítnut požadavek na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (proti zamítnutí žaloby co do částky [částka] s příslušenstvím žalobkyně odvoláním nebrojila). Soudu I. stupně vytýkala nesprávné uplatnění koeficientů pro snížení a zvýšení základní částky odškodnění. Byť žalobkyně nezpochybňuje, že posuzované řízení bylo relativně složité, neboť rozhodnutí záviselo na posouzení odborných skutečností, jednalo se v podstatě o vyřešení otázky jediné, a to co způsobilo útlak míchy a následnou paraplegii žalobkyně, zatímco všechny ostatní záležitosti, jimiž se soudy všech stupňů zabývaly, byly v zásadě marginální a pro věc samu neměly téměř žádný význam. Žalobkyně je ochotna přijmout snížení základní částky z důvodu složitosti věci, ovšem toliko o 10 %. Rozhodně pak nesouhlasí s tím, aby základní částka byla snižována i z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy, a pokud ano, pak rovněž maximálně o 10 %, neboť tato okolnost (tzv.„ soudní ping pong“) by měl být naopak vykládán k tíži soudů (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1303/21). Jediné hodnocení, s nímž se žalobkyně ztotožňuje, je zvýšení základní částky o 50 % z důvodu velmi vysokého významu řízení. Soudu I. stupně však vytýká, že se nezabýval její argumentací v tom smyslu, že od doby stanovení základních principů pro výpočet přiměřeného zadostiučinění Nejvyšším soudem již uplynula doba více než deseti let, během nichž došlo k zásadním změnám v ekonomice, životní úrovni obyvatel i v ostatních sférách lidského života. Žalobkyně si je sice vědoma