68 CO 350/2022-237 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení [anonymizováno] lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a současně i povinnost nahradit mu v téže lhůtě náklady řízení [anonymizováno] výši [částka] k rukám jeho advokátky (výrok II). 2. Žalobce se zaplacení částky [částka] domáhal z titulu náhrady škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím, jímž byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 3. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce se coby žalovaný účastnil řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], v němž mu bylo rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uloženo zaplatit [právnická osoba] ([příjmení]) N 11 S. A., sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“) částku [částka] s příslušenstvím a na nákladech řízení částku [částka]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a žalobce podle něho zaplatil dne [datum] [právnická osoba] na tuzemský účet celkem [částka]. K dovolání žalobce byly oba výše uvedené rozsudky soudů nižších stupňů zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a v dalším řízení pak byla žaloba v plném rozsahu pravomocně zamítnuta (právní moc těchto zamítavých rozhodnutí nastala dne [datum]). Ještě v průběhu tohoto řízení (vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]) žalobce uplatnil vůči [právnická osoba] vzájemným návrhem nárok na zaplacení částky [částka], který byl vyloučen k samostatnému projednání a postoupen Okresnímu soudu [anonymizováno] [obec] jako soudu věcně a místně příslušnému (zde byla věc vedena pod sp. zn. [spisová značka]). Okresní soud [anonymizováno] [obec] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě plně vyhověl a [právnická osoba] uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a současně i povinnost k náhradě nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka]. Žalobce byl totiž v tomto řízení zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a částka přiznaná na nákladech řízení představovala odměnu za čtyři úkony právní služby (přípravu a převzetí zastoupení, vzájemný návrh a účast u jednání soudu [anonymizováno] dnech [datum] a [datum]), čtyři režijní paušály, náhradu za daň z přidané hodnoty a soudní poplatek. Žalobce následně vedl [anonymizováno] vymožení těchto částek exekuci, k jejímuž vedení byl pověřen soudní exekutor [jméno] [jméno] z Exekutorského úřadu Znojmo. V rámci této exekuce (vedené pod sp. zn. [spisová značka]), v níž bylo pátráno po majetku [právnická osoba] nejen v tuzemsku, ale i zahraničí, vyšlo najevo, že [právnická osoba] nemá v [země] žádný postižitelný majetek, že její sídlo zapsané v lucemburském obchodním resjtříku bylo dne [datum] odlášeno, společnost se od [datum] nachází v dobrovolné likvidaci (jmenovaný likvidátor ale v této funkci od [anonymizováno] [rok] nepůsobí), společnost je nekontaktní a ani na území [anonymizována dvě slova] nevlastní žádný majetek, který by bylo lze exekuovat (viz protokoly o šetření a prohlášení [anonymizováno] exekutora [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a [datum]). V řízení byl proveden důkaz rovněž sdělením exekutora [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Znojmo, týkajícím se exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] (v níž žalobce vymáhal po [právnická osoba] plnění dle vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), dle něhož tato exekuce nebyla vedena zcela marně, neboť v ní bylo vymoženo celkem [částka]. Žalobce uplatnil svůj nárok na zaplacení částky [částka] předběžně u žalované dne [datum], ta však jeho žádosti nevyhověla. 4. Na zjištěný skutkový stav věci soud I. stupně aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“), a dospěl k závěru, že rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je nezákonným rozhodnutím [anonymizováno] smyslu § 7 a 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu. Náklady vynaložené v řízení, v němž se žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení domáhala vrácení částky, kterou na základě nezákonného rozhodnutí zaplatila [právnická osoba], jsou zcela jistě škodou, která vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, neboť nebýt nezákonného rozhodnutí, žalobkyně by nebyla nucena tyto náklady vynaložit. Soud I. stupně se dále v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]) zabýval otázkou, zda žalobce má možnost domáhat se vymožení předmětné částky po jiném subjektu než po [anonymizováno], v tomto případě po [právnická osoba], a dospěl k závěru, že nikoliv. Společnost CORSAIR je pouhou„ prázdnou schránkou“ bez dohledatelného majetku jak v [země], tak v zahraničí, a vymožení pohledávky po primárním dlužníku tudíž není možné. Jelikož jsou splněny všechny podmínky odpovědnosti [anonymizováno] za škodu, soud I. stupně žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení (§ 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. [anonymizováno] spojení s [ustanovení pr. předpisu]. 5. O nákladech řízení byl rozhodnuto dle [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), [anonymizováno] spojení s § 146 odst. 1 „písm. c) “ o. s. ř. Předmětem řízení byl totiž původně rovněž požadavek na zaplacení částky [částka], kterou si žalobce předtím nárokoval i v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka]. Zde však byla jeho žaloba„ [anonymizováno] tentokrát“ pravomocně zamítnuta. Po podání žaloby (v nyní souzené věci) bylo toto pravomocné rozhodnutí v dovolacím řízení zrušeno a věc tzv.„ obživla“, na což žalobce zaregoval tím, že svou žalobu (v nyní souzené věci) vzal co do částky [částka], včetně jejího příslušenství, zpět (řízení v této části bylo zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soud I. stupně po zohlednění těchto skutečností dospěl k závěru, že v rozsahu odpovídajícím částce [částka] by neměl mít právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků, v rozsahu odpovídajícím částce [částka] pak byl plně procesně úspěšný žalobce, a proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v tomu odpovídající výši (pokud jde o jejich vyčíslení, lze odkázat na odst. 18 napadeného rozsudku). 6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, které postavila na tom, že soud I. stupně nesprávně posoudil otázku příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. [jméno] v daném případě představují náklady nalézacího řízení vedeného u Okresního soudu [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], v němž ale nedošlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí po nezákonnost. Toto řízení dle žalované nemuselo být vůbec zahajováno, pokud by primární dlužník vydal dobrovolně zpět to, co mu žalobce plnil na základě nezákonného rozhodnutí. Prvotní příčinou žalobcem uplatněného nároku tak není vydání nezákonného rozhodnutí, nýbrž porušení povinnosti primárního dlužníka vydat majetkový prospěch. Tato okolnost je výlučnou příčinou, která samostatně způsobila tvrzenou škodu. Žalovaná nemůže být odpovědná za veškeré závazky, které primárnímu dlužníku vznikly, a hradit mimo jiné i náklady vzniklé v úplně jiném řízení než bylo to, [anonymizováno] kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí. Za nesprávný měla žalovaná i závěr soudu I. stupně promítnutý do výroku o nákladech řízení, který soud I. stupně zdůvodnil odkazem na neexistující § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Žalovaná má za to, že v řízení byla převážně (ohledně částky [částka]) úspěšná, a měla by jí proto být přiznána náhrada nákladů řízení, která by tomu odpovídala. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 7. Žalobce se k odvolání žalované obsáhle vyjádřil v písemném podání ze dne [datum], v němž vyjádřil nesouhlas s její argumenatcí, a naopak podpořil skutkové i právní závěry soudu I. stupně. Své stanovisko podpořil odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], v něm se Nejvyšší soud zabýval podobnou situací, jaká byla posuzována i v tomto řízení, a dovodil, že vztah příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a škodou v podobě nákladů vynaložených v řízení o vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním na základě