68 CO 4/2022-379 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ze dne [datum] doplněným rozsudkem ze dne [datum] opraveným usnesením ze dne [datum] soud I. stupně zastavil řízení co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,02 % denně od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II), uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), řízení dále zastavil co do úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok [příjmení]), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok V), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok [příjmení]) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci doplňujícího rozsudku (výrok VII). 2. V rozsudku ze dne [datum] soud I. stupně uvedl, že žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované úhrady částky [částka] spolu s úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo (dále jen„ smlouva o dílo“) na provedení stavebního díla, obchodního centra [obec], cena za dílo byla stanovena ve smlouvě o dílo na částku [částka] bez daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), dílo bylo rozděleno do dvou etap, první etapa zněla na částku [částka] bez DPH, druhá etapa na částku [částka] bez DPH, první etapa se realizovala a byla postupně fakturována fakturami vystavenými na základě zjišťovacích protokolů a dne [datum] byla protokolárně předána, žalovaná však neumožnila žalobkyni provést druhou etapu díla, přičemž se mezi účastnicemi začalo vyjednávat o tom, jak bude celá situace řešena, výsledkem byl návrh žalované na uzavření dodatku smlouvy o dílo s tím, že se zvýšila cena za první etapu díla a druhá etapa díla žalobkyní prováděna nebude. Mezi účastnicemi tak byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] (dále jen„ dodatek“), jímž se změnil rozsah díla a změnila se i cena díla, a to na celkovou částku [částka] bez DPH za první etapu s tím, že druhá etapa se provádět nebude. Na základě uvedeného dodatku žalobkyně dofakturovala cenu díla fakturou ze dne [datum] znějící na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou však žalovaná žalobkyni přes její výzvy neuhradila. Žalobkyně se rovněž domáhala úroku z prodlení ve výši 0,02 % denně z dlužné částky, který byl ve smlouvě o dílo sjednán, a to od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když sice shodně se žalobkyní popsala uzavření smlouvy o dílo, v ní sjednanou cenu díla, rozdělení díla na dvě etapy a realizaci první etapy díla žalobkyní, nesouhlasila však s tvrzeními žalobkyně stran uzavření dodatku ve smyslu navýšení ceny díla za první etapu. V této souvislosti žalovaná uvedla, že u druhé etapy díla investor díla, InterCora, spol. s r. o., snížil původně avizovaný rozsah druhé etapy, která byla původně plánována v rozsahu 1907 m² zastavěné plochy, nový rozsah etapy činil jen 987 m² zastavěné plochy. Na základě omezení rozsahu druhé etapy žalobkyně a žalovaná zahájily jednání, kdy žalovaná navrhovala žalobkyni, aby zhotovila druhou etapu díla ve zmenšeném rozsahu s odpovídajícím vlivem na cenu za druhou etapu díla. Žalovaná dne [datum] zaslala žalobkyni návrh dodatku, který počítal s omezeným rozsahem druhé etapy díla a upravoval cenu za druhou etapu díla na částku [částka], žalobkyně však návrh na uzavření dodatku na změněný rozsah druhé etapy neakceptovala. Je nepravdivé tvrzení žalobkyně o tom, že výsledkem jednání mezi účastnicemi byl návrh dodatku, který měl zvýšit cenu za první etapu díla. Žalobkyně a žalovaná sice v období podzimu 2013 jednaly o dalším postupu při zhotovování díla, nicméně jejich komunikace byla vždy vedena o tom, za jakou cenu žalobkyně druhou etapu díla provede, a to s ohledem na výrazné snížení rozsahu druhé etapy díla ze strany investora. S ohledem na to, že žalobkyně neakceptovala dodatek s cenou za druhou etapu ve výši [částka], se žalovaná rozhodla, že s žalobkyní uzavře dodatek, který omezí dílo pouze na rozsah první etapy a cenu za dílo omezí také na cenu za první etapu, tj. na částku [částka]. K tomu, že v návrhu dodatku, který byl zaslán žalobkyni, byla uvedena cena za dílo v rozsahu první etapy jako částka [částka], došlo pouze na základě omylu při vyhotovování dodatku, a žalovaná nikdy neměla v úmyslu změnit cenu díla. K omylu došlo chybou v psaní, kterou se následně žalovaná snažila zhojit. Žalovaná uplatnila pro případ, že by měl soud za to, že podle dodatku má žalovaná plnit, jakožto procesní obranu nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za pozdě provedené dílo a námitku částečné nesplatnosti pohledávky v částce [částka] odpovídající zádržnému. 4. Soud I. stupně poté, co zrekapituloval další argumentaci učiněnou účastnicemi v jejich dalších podáních a přednesenou při jednání konaném před soudem I. stupně a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo s tím, že dílo bylo rozděleno na dvě etapy, za každou z nich byla sjednána cena díla zvlášť, z toho za I. etapu v částce [částka] bez DPH. Zatímco termín realizace první etapy byl ve smlouvě o dílo sjednán, termín realizace druhé etapy byl závislý na sjednání dodatku ke smlouvě o dílo. Účastnice podepsaly dodatek ke smlouvě o dílo, který nahrazoval text příslušného článku smlouvy o dílo jiným textem. Mezi účastnicemi bylo sporné, zda částka sjednané ceny díla, nově [částka], byla v dodatku uvedena omylem (jak tvrdila žalovaná), nebo na základě skutečné dohody stran, kdy dodatečné zvýšení ceny za již realizovanou první etapu mělo představovat kompenzaci za to, že žalobkyně nebude provádět druhou etapu díla (jak tvrdila žalobkyně). Pokud jde o samotný text podepsaného dodatku, v něm se výslovně neuvádí, že by mělo dojít k dodatečnému zvýšení ceny díla. Účastnice v něm výslovně uvedly, že se dohodly na zúžení předmětu smlouvy a na tom, že druhá etapa nebude žalobkyní prováděna. Z porovnání původního textu těch ujednání smlouvy o dílo, která byla dodatkem měněna, a textu dodatku je zřejmé, že úprava textu smlouvy dodatkem spočívala ve vypuštění všech zmínek o druhé etapě ve dvou měněných ujednáních. Dále došlo k drobné úpravě textu v tom smyslu, že místo původního rozsahu plochy první etapy díla 3 250 m2 bylo dodatkem uvedeno 3 262 m2 a byly uvedeny výměry týkající se jednotlivých obchodních jednotek nájemců. Soud I. stupně dále uvedl, že vzhledem k minimálnímu rozdílu výměr (zastavěných ploch – poznámka odvolacího soudu) tato změna byla pouhým dodatečným upřesněním podle skutečného stavu provedeného díla, nešlo o faktické rozšíření rozsahu díla, když z textu dodatku neplynulo žádné rozšíření rozsahu díla, dodatečné práce, dodatečně zjištěné vícepráce, které by odůvodňovaly zvýšení ceny. V době uzavírání dodatku bylo již dílo v rozsahu první etapy zcela dokončeno, předáno a užíváno. Z žádného důkazu nevyplynulo, že by účastnice jednaly o kompenzaci pro žalobkyni za to, že dílo nebude v rozsahu druhé etapy provádět, probíhala přitom mezi nimi komunikace o podmínkách, za nichž by žalobkyně byla ochotna zhotovit druhou etapu díla v podstatně zmenšeném rozsahu, přičemž nedošlo ke shodě o ceně druhé etapy. Z žádného důkazu dále nevyplynulo, že by žalobkyně v rámci obchodních jednání s žalovanou argumentovala tím, že již bylo závazně sjednáno provedení druhé etapy díla, a že má tudíž právo dílo realizovat v původním rozsahu a žalovaná má povinnost za něj zaplatit původní cenu. Rovněž z textu smlouvy o dílo plyne, že žalobkyně neměla žádnou jistotu, že bude druhou etapu díla jako zhotovitel realizovat, neboť smlouva o dílo podmiňovala i jen zahájení realizace druhé etapy sjednáním dodatku účastnicemi. Veškerá konkretizace časového harmonogramu realizace díla a platebního kalendáře obsažená ve smlouvě o dílo se vztahovala pouze k první etapě. Žalobkyni bylo známo, že dílo není prováděno pro žalovanou jako konečného uživatele, nýbrž že ta se zavázala je dodat investorovi a bylo či muselo jí být známo, že realizace druhé etapy bude závislá na jeho vůli. Soud I. stupně zdůraznil, že je třeba vzít v úvahu i výši žalobkyní tvrzené kompenzace v částce [částka], když neshoda o ceně za realizaci druhé etapy díla žalobkyní byla v tom, že žalovaná nabízela její realizaci za [částka], zatímco žalobkyně požadovala minimálně [částka], rozdíl v požadavcích účastnic tak činil cca 1,5 milionu Kč. V této souvislosti soud I. stupně zhodnotil, že nespatřuje žádnou ekonomickou logiku v tom, že než aby žalovaná zaplatila žalobkyni za realizaci druhé etapy o cca [částka] více, než byla ochotna, radě