68 CO 400/2021-142 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci a) [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu, jíž se žalobce a) domáhal zaplacení [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítl (výrok II), uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok III), žalobu, jíž se žalobkyně b) domáhala zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok [příjmení]), uložil žalobkyni b) povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V), žalobu, jíž se žalobce c) domáhal zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok [příjmení]), uložil žalobci c) povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII), žalobu, jíž se žalobkyně d) domáhala zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok VIII), uložil žalobkyni d) povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IX), žalobu, jíž se žalobkyně e) domáhala zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok X) a uložil žalobkyni e) povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok XI). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali na žalované zaplacení uvedených částek jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku zranění žalobce a), ke kterému došlo dne [datum] při dopravní nehodě osobního vozidla, při níž byl žalobce a) sražen na přechodu pro chodce, přičemž dopravní nehoda byla způsobena řidičem vozidla, jež bylo odpovědnostně pojištěno u žalované. Žalobce a) byl tehdy se svým synem, žalobcem c), na cestě do porodnice, kde se žalobkyně b) chystala k porodu žalobkyň d) a e). Při nehodě žalobce a) utrpěl tržnou ránu na pravém lokti a četná pohmoždění, zejména pravého ramene, lokte a kolene. Porod, který probíhal císařským řezem, stihl žalobce a) na poslední chvíli. V té době měl silné bolesti a trpěl silnou nevolností. Tyto bolesti přetrvávaly, což mělo za následek, že následná péče o manželku a novorozené děti nebyla bezproblémová, veškeré jejich návštěvy (v porodnici – poznámka odvolacího soudu) žalobce a) absolvoval v silných bolestech. Protiprávní jednání (viníka dopravní nehody – poznámka odvolacího soudu) zasáhlo také do sféry osob blízkých žalobci a), a to jeho manželky, žalobkyně b), jeho syna, žalobce c), jenž byl svědkem dopravní nehody, jeho novorozených dcer, žalobkyň d) a e). U těchto osob vznikla újma způsobená zásahem do práva na soukromí a práva na rodinný život. Přes výzvu žalovaná uhradila žalobci a) pouze majetkovou škodu a bolestné, další nemajetkovou újmu jak žalobce a), tak dalších žalobců b) až e) žalovaná odmítla nahradit. 3. Žalovaná učinila nespornými tvrzení stran dopravní nehody, kdy je pojistitelem vozidla, které dne [datum] srazilo na přechodu pro chodce žalobce a), žalobce c), který ho doprovázel, však žádné zranění neutrpěl. Žalobce a) při této dopravní nehodě utrpěl zranění, za které mu žalovaná poskytla na bolestném částku [částka] a zdravotní pojišťovně poskytla náhradu nákladů léčení ve výši [částka]. Žalobcům však žádná další újma nevznikla. Pouze v případě žalobce a) by bylo lze uvažovat, za splnění dalších podmínek, k nimž ale nedošlo, že mohlo dojít ke vzniku další nemajetkové újmy, za niž by odpovídala maximálně částka [částka]. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2635/2018 (rozsudek ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu), podle kterého se další nemajetková újma připouští v případech, kdy poškozený nad rámec běžných obtíží spojených s ublížením na zdraví utrpí újmu v podobě prožívání toho, že se nemohl postarat o blízkou osobu, závislou na jeho péči za předpokladu, že má důvodnou obavu, že se o osobu blízkou nepostará po tuto dobu nikdo jiný, což však u žalobce a) nenastalo. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a vycházeje z nesporných tvrzení účastníků o vzniku dopravní nehody a sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, po citaci ust. § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), ust. § [číslo] a ust. § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dospěl k závěru o částečné oprávněnosti nároku žalobce a) na odčinění další nemajetkové újmy oproti nárokům ostatních žalobců, které důvodnými neshledal. 5. Stran nároku žalobce a) soud I. stupně uvedl, že se v důsledku zranění utrpěného při předmětné nehodě nemohl plnohodnotně podílet po dobu cca tří týdnů na péči o své právě narozené dcery, neboť měl v důsledku nehody omezenou hybnost a trpěl bolestmi a nevolností. Přitom narození dětí a navazování prvních kontaktů s nimi je v životě většiny rodin považováno za výjimečné období, které se už nedá opakovat. Pro žalobce bylo pokojné a radostné seznamování se a sžívání se s dcerami v období bezprostředně po porodu nenávratně ztraceno. To vše za situace, že se jednalo o předčasně narozená dvojčata, kdy péče o ně byla výrazně ztížena nejen požadavky na specifické zacházení, ale i tím, že děti byly dvě. Je přitom obvyklé, že alespoň zpočátku se zapojí do péče v maximální možné míře oba rodiče, což ale z důvodu žalobcových zranění nebylo možné. Žalobce negativně vnímal, že nemohl být v tomto náročném období své manželce takovou oporou a pomocí, jak by si představoval. Soud I. stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2635/2018 (rozsudek ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu) a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 (usnesení ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu) dále uvedl, že lze-li za další nemajetkovou újmu považovat nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, či nemožnost strávit s blízkými Vánoce, pak srovnatelnou nemajetkovou újmou může být situace, kdy se otec v důsledku zranění utrpěného při nehodě nemohl po dobu cca tří týdnů plnohodnotně podílet na péči o právě narozené děti, byť péči o ně v té době zajišťovala jejich matka a zdravotní personál. Soud I. stupně však zároveň uvedl, že toto omezení trvalo poměrně krátkou dobu a žalobce a) byl schopen po celou dobu hospitalizace dcer je navštěvovat a to i vícekrát za den, pročež požadavek na odškodnění ve výši [částka] je nepřiměřený uvedené újmě. Soud I. stupně při úvaze o přiměřené částce peněžního zadostiučinění přihlédl též k tomu, že žalobce a) na poslední chvíli narození dcer stihl, a nebyl tak zcela připraven o tento pro něj vzácný okamžik, byť se necítil právě dobře. Skutečnost (žalobci zdůrazňovanou – poznámka odvolacího soudu), že rodina disponuje jen jednou fotografií novorozených dcer, soud I. stupně neshledal za natolik závažnou, mající vliv na výši odškodnění, neboť význam fotografií jako nezbytné památky se přeceňuje, při narození dětí je důležitý právě prožitek otce, který je přítomen příchodu dětí na svět, a nikoliv zdokumentování této události. Stran žalobci a) a b) zmiňovaného diskomfortu po dobu hospitalizace a s tím souvisejících jejich stesků soud I. stupně uvedl, že jejich podstatná část neměla jakoukoliv příčinnou souvislost s předmětnou nehodou, když tyto byly zapříčiněny momentální obsazeností předmětné nemocnice. Soud I. stupně k nároku žalobce a) uzavřel, že za adekvátní a spravedlivou považuje částku [částka]. K požadovanému úroku z prodlení z přisouzené částky soud I. stupně uvedl, že nárok na něj vyplývá z ust. § 1970 o. z. a jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích – poznámka odvolacího soudu). K počátku prodlení žalované soud I. stupně uvedl, že žalobce a) ji vyzval k náhradě další nemajetkové újmy dopisem ze dne [datum], přičemž žalovaná měla dle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve lhůtě tří měsíců ode dne uplatnění ukončit šetření škodné události a sdělit výši pojistného plnění. Žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, pročež se počínaje následujícím dnem po uplynutí tříměsíční lhůty ocitla v prodlení. Žalobce a) se tak oprávněně domáhal zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ode dne [datum]. 6. Stran nároků žalobců b) až e) soud I. stupně uvedl, že je shledal nedůvodné, neboť po žalované jako odpovědnostním pojistiteli škůdce se lze domáhat jen nároků taxativně vymezených v ust. § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., přič