69 CO 60/2022-101 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud rozhodl výrokem I., že z exekuce nařízená exekučním příkazem soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] proti povinnému [jméno] [příjmení] [příjmení], narozeném [datum], bytem [adresa], jsou vyloučeny následující nemovité věci, představované jednotkou [číslo] způsobem využití byt, vymezené podle občanského zákoníku na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] bytový dům, které jsou částí pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Dejvice, obec Praha, kdy součástí jednotky je podíl žalobkyně o velikosti [číslo] na společných částech pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Dejvice a dále spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální [číslo] k jednotce č. [spisová značka], způsobem využití garáž, vymezené podle občanského zákoníku na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] bytový dům, která je součástí pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Dejvice, obec Praha, kdy součástí jednotky je podíl žalobkyně o velikosti [číslo] na společných částech pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Dejvice (dále též„ předmětné nemovitosti“ nebo„ nemovitosti“ (poznámka odvolacího soudu), a výrokem II. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka]. 2. Takto nalézací soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala proti žalovanému, jakožto oprávněnému v exekučním řízení, jímž byly postiženy předmětné nemovitosti, vyloučení těchto nemovitostí z exekuce. Nalézací soud vyšel ze zjištění, že kupní smlouvou ze dne [datum] bylo na žalobkyni ve smyslu § 2079 občanského zákoníku převedeno vlastnické právo k předmětným nemovitostem za sjednanou kupní cenu, kterou žalobkyně uhradila. Na straně prodávajícího vystupovala [jméno] [příjmení], která byla zapsána jako jediný vlastník v katastru nemovitostí, a to jak ke dni uzavření kupní smlouvy, tak ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. V době uzavření kupní smlouvy byla [jméno] [příjmení] vdaná za pana [příjmení], nemovitost nabyla za trvání manželství a v rámci dohody o vypořádání společného jmění manželé prohlásili, že nemovitost je součástí společného jmění s tím, že se dohodli, že paní [příjmení] v rámci vypořádání připadne podíl o velikosti ¾ a panu [příjmení] podíl o velikosti ¼. Účinnosti smlouva nabyla až právní moci rozsudku o rozvodu manželství, která nastala až po uzavření kupní smlouvy se žalobkyní, když nalézací soud konstatoval, že ohledně nemovitosti nenabyla účinnosti vůbec, neboť nedošlo k zápisu dohody do katastru nemovitostí (s odkazem na ust. § 738 odst. 1 občanského zákoníku). Proti panu [příjmení] bylo již dne [datum] zahájeno [anonymizováno] řízení, o čemž byl povinný vyrozuměn dne [datum], [anonymizována dvě slova] k provedení exekuce prodejem nemovitosti byl manželce povinného doručen dne [datum] a žalobkyni dne [datum]. 3. Zjištěný skutkový stav nalézací soud posoudil podle ust. § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a [anonymizováno] činnosti (dále též [anonymizováno] řád), v návaznosti na ust. § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 2079, § 708, § 709 odst. 1, § 984 odst. 1 a § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť účinky dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy nenastaly. Zdůraznil, že soudní exekutor byl pověřen vedením exekuce dne [datum], vyrozumění o zahájení exekuce vydal dne [datum] a toto v rozporu s § 44 odst. 1 exekučního řádu nedoručil příslušnému katastru nemovitostí, tj. neoznámil katastrálnímu úřadu omezení vlastnického práva k nemovitému majetku plynoucí z nařízené exekuce. Lze předpokládat, že pokud by omezení vlastnického práva bylo v době uzavření kupní smlouvy v katastru nemovitostí vyznačeno, k uzavření kupní smlouvy by nedošlo, když při uzavírání smluv, jejichž předmětem je nemovitý majetek, jedná každá osoba se zvýšenou opatrností. Pokud by exekutor doručil usnesení o zahájení exekuce katastrálnímu úřadu bez zbytečného odkladu, v době uzavření kupní smlouvy by bylo v katastru nemovitostí zapsáno omezení vlastnického práva a žalobkyně by k uzavření kupní smlouvy nepřistoupila. Dovolání se neplatnosti kupní smlouvy ze strany soudního exekutora tedy nemohlo vyvolat zákonem předvídané účinky (neplatnost kupní smlouvy). Nadto není zřejmé, na základě jakých skutečností exekutor nemovitost do výkonu rozhodnutí zahrnul, když nemovitost nabyla do vlastnictví pouze manželka (byť za trvání manželství), pouze manželka byla zapsána jako vlastník nemovitosti a smlouva o vypořádání společného jmění nenabyla dosud účinnosti. Pokud si manželé v této smlouvě vymezili, že nemovitost je součástí společného jmění, pak to neprokazuje, že tomu tak skutečně bylo, neboť v dohodě o vypořádání společného jmění mají manželé plnou smluvní volnost a mohou své majetkové poměry uspořádat libovolně, nadto tato dohoda dosud nenabyla ve vztahu k nemovitosti účinnosti, neboť nebyl proveden zápis do katastru nemovitostí (§ 738 o. z.). 4. Dále soud vyložil, že i v případě, že by dovolání se neplatnosti soudním exekutorem právem předvídané účinky vyvolalo, existenci a trvání vlastnického práva žalobkyně by bylo nutno přisvědčit, a to s ohledem na princip materiální publicity zakotvený v § 984 odst. 1 o. z. V posuzovaném případě žalobkyně nabyla kupní smlouvou a za úplatu vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, který je podle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, veřejným seznamem, a to v dobré víře a od osoby, která podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí k tomu byla oprávněna. Podle § 7 o. z. o dobré víře žalobkyně svědčí vyvratitelná domněnka, přičemž z provedeného dokazování nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vypovídaly o opaku nebo tuto domněnku vyvracely. Žalobkyně nadto prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat, aby si ověřila oprávnění paní [příjmení] nakládat s nemovitostí. K tomu si před uzavřením smlouvy i před podáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí opatřila aktuální výpis z katastru nemovitostí a nabývací titul paní [příjmení], tj. kupní smlouvu z roku 2018. Z žádné z těchto listin nevyplývá, že by paní [příjmení] byla vdaná, a že by nemovitost patřila do společného jmění manželů, když původní kupní smlouvu uzavřela pouze paní [příjmení], v jednom z článků kupní smlouvy výslovně prohlásila, že není vdaná, v katastru nemovitostí byla zapsána jako jediný vlastník, ze stavu zápisu v katastru nemovitostí nevyplývalo ani jiné omezení oprávnění paní [příjmení] s nemovitostí volně disponovat. 5. Námitku žalovaného, že žalobkyně mohla předvídat, že paní [příjmení] je vdaná a nemovitost je ve společné jmění, hodnotil soud jako lichou. Žalobkyně v posuzovaném případě neměla objektivní možnost zjistit existenci rozporu zapsaného stavu a na jeho vzniku neměla žádný podíl, naopak prokázala, že si předem ověřila jak stav zápisu v katastru nemovitostí, tak nabývací titul paní [příjmení], z výpisu z katastru nemovitostí, z kupní smlouvy, ani jiných okolností žádné omezení paní [příjmení] nevyplývalo, nebylo zapsáno ani jiné omezení nemovitosti. Pokud žalobkyně jednala v důvěře ve stav zápisu v katastru nemovitostí, z něhož žádné omezení paní [příjmení] v dispozici s předmětnou nemovitostí nevyplývalo, požívá právní ochrany podle § 984 o. z. 6. Z uvedeného důvodu žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle úspěchu účastníků ve sporu. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl, že postavil své rozhodnutí na chybném závěru, že účinky dovolání se relativní neplatnosti soudním exekutorem prostřednictvím exekučního příkazu nenastaly, přičemž tento závěr odůvodňuje zejména skutečností, že soudní exekutor v rozporu s ustanovením § 44 odst. 1 exekučního řádu nedoručil příslušnému katastrálnímu úřadu vyrozumění o zahájení exekuce, tedy neoznámil příslušnému katastrálnímu úřadu omezení vlastnického práva k Nemovitostem plynoucí z nařízené exekuce. Kdyby tak učinil, tak v době uzavírání kupní smlouvy by bylo omezení vlastnického práva vyznačeno v katastru nemovitostí a dle soudu lze předpokládat, že žalobkyně by k uzavření kupní smlouvy nepřistoupila, proto dovolání se neplatnosti exekutorem nemohlo mít za následek neplatnost kupní smlouvy. Oponoval tomuto závěru s argumentací, že uvedený závěr postrádá jakýkoli právní základ a navíc je i nelogický. Poukázal na znění ustanovení § 44 odst. 1 exekučního řádu a argumentoval, že je běžnou praxí a zároveň nezbytným předpokladem úspěšného naplnění účelu exekučního řízení, že soudní exekutor majetek povinného zjišťuje nejen na počátku exekučního řízení ale zároveň v celém jeho průběhu, jakmile se o něm dozví. Tomuto předpokladu pak odpovídá skutečnost, že ustanovení § 44 odst. 1 exekuční