69 CO 91/2022-177 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III.). 2. Takto rozhodl o žalobě (podané dne [datum]), kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady škody za vynaložené obhajné a částky [částka] jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova] (vždy s příslušenstvím ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení). 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že proti žalobci bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] na základě usnesení příslušného policejního orgánu ze dne [datum] pro zvlášť [anonymizována dvě slova] zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), písm. b) trestního zákoníku, který měl být spáchán ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno pro skutek, který měl spáchat žalobce jako zaměstnanec [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] na pozici vedoucího referátu kontrolního oddělení, když měl vykonávat svou činnost v rozporu se zákonem o správě daní a poplatků a v rozporu s daňovým řádem a měl tímto jednáním způsobit škodu velkého rozsahu přesahující 1 miliardu [anonymizováno]. Žalobce si vzal zvoleného obhájce. Žalobce byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] zamítl odvolání státní zástupkyně. Žalobce byl trestně stíhán od [datum] do [datum] a hrozil mu trest odnětí svobody v trvání 5 až 12 let nebo propadnutí majetku. Žalobce byl dne [datum] zadržen v chatové osadě [anonymizováno], v poutech byl transportován na místo svého trvalého bydliště v [obec] a byla u něho provedena domovní prohlídka. Přitom byl vystaven zvědavosti sousedů. Ze zadržení byl propuštěn následující den navečer (na svobodě tak byl omezen cca 35 hodin). Žalobce již od 15 let trpěl depresivními stavy. U žalobce byla diagnostikována periodická rekurentní depresivní porucha a žalobce je pro depresivní stavy v invalidním důchodu od roku 2012. V roce 2014 žalobce opustila manželka a žil sám na chatě. Manželství žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (rozvodový soud nezkoumal příčiny rozvratu manželství). [anonymizována dvě slova] bylo medializováno, ale v článcích se neobjevilo ani jméno žalobce ani jeho fotografie; bylo informováno pouze o tom, že obvinění čelí pracovnice [anonymizována dvě slova] a její bývalý šéf. 4. Svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobce, uvedla, že v době [anonymizována dvě slova] se od žalobce odklonili jeho přátelé, manželka a nakonec i sousedé v chatařské kolonii. V době [anonymizována dvě slova] žalobce trpěl nespavostí a nočními můrami. Přestal mít zájem o svoji zahradu a psa. Manželství žalobce bylo rozvedeno i proto, že manželka vlastnila nějaké nemovitosti na [anonymizováno] a bála se, aby nepropadly v případě odsouzení žalobce. 5. Žalobce vypověděl, že manželka se od něho naprosto odklonila v době [anonymizována dvě slova]. V době [anonymizována dvě slova] žalobce nadužíval alkohol a byl kvůli tomu i [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] v [část obce]. V době [anonymizována dvě slova] mu finančně pomáhaly děti, které se sice po zahájení [anonymizována dvě slova] od něj na určitou dobu odvrátily, ale v současné době má s nimi dobrý vztah; syn jej pravidelně navštěvuje a chodí mu pomáhat. (dcera žije v [obec]). Ve svém okolí vnímá značné ochlazení vztahů. 6. Žalobce uplatnil své nároky předběžně u žalované dne [datum]. V rámci předběžného projednání nároku přiznala žalovaná žalobci náhradu za náklady obhajoby za celkem 26 úkonů právní služby po [částka] a 1 půl úkon ve výši [částka] a příslušných 27 režijních paušálů po [částka] a příslušnou DPH. Žalovaná nepřiznala žalobci náhradu za úkony právní služby prostudování spisu dne [datum], [datum], [datum] a písemného podání závěrečné řeči ze dne [datum] (kdy žalobce za tento úkon požadoval náhradu odměny ve dvojnásobné výši). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že obhájce žalobce tyto úkony právní služby skutečně vykonal, avšak žalovaná je nepovažovala za účelné. Žalovaná tak na tomto základě zaplatila žalobci částku [částka] dne [datum] jako náhradu škody za vynaložené obhajné. Jinak konstatovala porušení práva žalobce a poskytla žalobci omluvu jako (dostačující) kompenzaci ve věci náhrady nemajetkové újmy. 7. Žalobce vzal následně žalobu částečně zpět co do uhrazené částky a v tomto rozsahu bylo řízení usnesením soudu I. stupně ze dne [datum] zastaveno. 8. Zjištěný skutkový [anonymizováno] posuzoval soud I. stupně podle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). 9. Soud I. stupně dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu. 10. U nároku na náhradu nákladů obhajoby zůstala po zpětvzetí žaloby mezi účastníky spornou částka [částka] požadovaná k náhradě za pět úkonů právní služby (prostudování spisu ve dnech [datum], [datum] a [datum] a závěrečná řeč ve formě písemného podání na soud dne [datum] účtovaná jako 2 úkony, byť odměně za 5 úkonů právní služby po [částka], za 5 režijních paušálů po [částka] a 21 % DPH by odpovídala částka [částka]). Soud I. stupně na rozdíl od žalované dospěl k názoru, že odměnu za uvedené úkony je na místě uznat jako účelně vynaložené náklady právní služby (k tomu odkázal i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 2289/21) s ohledem na obsáhlost spisového materiálu. Také závěrečnou řeč v písemném podání považoval za účelný úkon právní služby v [anonymizováno] řízení učiněný v zájmu obžalovaného žalobce, avšak na rozdíl od žalobce přiznal náhradu jen za 1, nikoliv 2 úkony právní služby, jak požadoval žalobce, neboť k navýšení na dvojnásobek ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], neshledal důvod. Žalované proto uložil zaplatit žalobci z tohoto titulu částku [částka] (4 × [částka] + 4 × [částka] + 21 % DPH ve výši [částka]) s příslušenstvím; důvodným pak neshledal uplatněný nárok v částce [částka] s příslušenstvím. 11. U odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] (ve výši [částka]) vycházel z toho, že žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného [anonymizováno] zneužití pravomoci úřední osoby, žalobci hrozil trest odnětí svobody v trvání 5 až 12 let nepodmíněně, žalobce měl svou [anonymizována dvě slova] způsobit škodu přesahující 1 miliardu korun a dalo se předpokládat uložení nepodmíněného trestu. [anonymizována dvě slova] probíhalo 4 roky a 5 měsíců a žalobce tak byl dlouhou dobu ve [anonymizováno] nejistoty, jak [anonymizována dvě slova] skončí. S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že je namístě poskytnout žalobci za nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích, což odpovídá obecně sdílené představě spravedlnosti a slušnosti (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z hlediska výše náhrady imateriální újmy pak přihlédl k rozhodnutím, na která poukazoval žalobce (rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]). Případy, které ke srovnání navrhl žalobce, se soudu I. stupně jevily jako příhodnější, než případy navržené žalovanou, u nichž soud neshledal, že by zde byly stejné prvky s případem žalobce, když v uvedených případech trvalo [anonymizována dvě slova] kratší dobu a byly v nich prokázány nižší dopady do osobnostní sféry poškozených. Soud I. stupně pak sám poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], kdy nezákonné [anonymizována dvě slova] poškozeného pro [anonymizována dvě slova] porušování povinností při správě cizího majetku značně zasáhlo do osobnostní sféry poškozeného (vliv na rodinný, společenský a profesní život, ztrátovost manažerské funkce, znatelné snížení příjmů a vliv na kariérní růst), poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let, [anonymizována dvě slova] však trvalo (jen) 1 rok a 9 měsíců a bylo značně medializováno. V tomto případě bylo přiznáno zadostiučinění [částka] ([částka] za měsíc) a soud I. stupně považoval tento případ za nejblíže srovnatelný. Dále i poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], kdy se jednal