70 CO 320/2022-207 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] (výrok I.), určil, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [anonymizována čtyři slova] [část Prahy], jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2), přičemž každý má spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny (výrok II.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalované 1) ve výši [částka] (výrok III.) a žalovanému 2) ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala určení jejího vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek] (dále také jen nemovitosti nebo pozemky). Žaloba vycházela z tvrzení, že žalovaná 1) je zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí [anonymizováno] katastru nemovitostí, avšak její vlastnické právo bylo zapsáno neoprávněně na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum]. Dle žalobkyně nedošlo k platnému zajišťovacímu převodu práva, neboť závazek (půjčka), který by měl být zajišťovacím převodem zajištěn, nikdy nevznikl, a jelikož zajišťovací převod vlastnického práva je vztahem akcesorickým, pak nevznikla-li pohledávka, [anonymizováno] kterou měl být zajišťovací převod práva zřízen, nemohlo žalované 1) vzniknout vlastnické právo k nemovitostem dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva. 3. Žalovaná 1) [anonymizováno] průběhu řízení učinila nesporným, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne [datum] je neplatná. S požadovaným určením vlastnictví žalobkyně k nemovitostem však nadále nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně své vlastnické právo k nemovitostem odvozuje od smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], kterou ještě za trvání manželství uzavřeli žalobkyně a žalovaný 2), a na jejímž základě byl veškerý majetek (aktiva) manželů převeden na žalobkyni. Důvodem uzavření dohody o zúžení společného jmění manželů dle žalované 1) bylo zkrátit uspokojení jejích pohledávek vůči žalovanému 2) [anonymizováno] [příjmení]. Dle žalované 1) tak nemohlo dojít k převodu nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně a nemovitosti zůstaly součástí společného jmění manželů. Poté, co bylo manželství žalovaného 2) [anonymizováno] [příjmení] a žalobkyně rozvedeno (rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne [datum]) a [anonymizováno] zákonné tříleté lhůtě nedošlo k vypořádání společného jmění, staly se nemovitosti podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) vznesla vzájemný návrh, kterým se domáhala určení toho, že nemovitosti jsou podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], současně navrhla vstup [anonymizováno] [příjmení] do řízení jako žalovaného 2). Naléhavý právní zájem spatřovala žalovaná 1) [anonymizováno] tom, že [anonymizováno] případě, že bude určeno, že nemovitosti jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví, může z tohoto majetku dojít k vymožení jejích pohledávek vůči [anonymizováno] [příjmení]. 4. Soud prvního stupně řízení nejprve přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] němž se žalovaná 1) [anonymizováno] pozici žalobce domáhala na žalobkyni [anonymizováno] pozici žalované neúčinnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], která byla uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení] (tehdy [příjmení]) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud žalobě vyhověl a smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne [datum] prohlásil vůči [právnická osoba], za právně neúčinnou. Dovodil, že jsou dány podmínky § 42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, [účinnost], když uvedené ustanovení úmysl dlužníka ke zkrácení věřitelů i vědomost blízké osoby o existenci takového úmyslu předpokládá a Ing. [jméno] [příjmení] neprokázala, že o úmyslu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zkrátit věřitele nevěděla, a ani ho nemohla při náležité pečlivosti poznat. Poté, co Městský soud v Praze prvostupňový rozsudek potvrdil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pokračoval soud prvního stupně [anonymizováno] přerušeném řízení a vyhověl návrhu žalované 1), aby [anonymizováno] souvislosti s jejím vzájemným návrhem vstoupil do řízení jako žalovaný 2) [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 5. Po provedeném dokazování vyšel soud prvního stupně z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla absolutně neplatným úkonem. Nicméně i přes tento dílčí závěr shledal, že žalobě na určení vlastnictví žalobkyně k nemovitostem není možné vyhovět. Soud prvního stupně totiž dospěl k závěru, že smlouva o zúžení zákonem stanovaného rozsahu společného jmění manželů ze dne [datum], od níž žalobkyně dovozovala své vlastnické právo k nemovitostem, je rovněž absolutně neplatným úkonem. Shledal, že strany této dohody žalobkyně a žalovaný 2) při jejím uzavření jednaly in fraudem legis s cílem obejít zákonná ustanovení týkající se plnění závazků vůči věřitelům, jakož i contra legem, tedy [anonymizováno] rozporu se zákonem. Soud prvního stupně shledal porušení § 150 občanského zákoníku [účinnost], který [anonymizováno] odst. 2 stanovil, že práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena, a § 39 občanského zákoníku [účinnost], dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy shledal soud prvního stupně [anonymizováno] samém důvodu uzavření a [anonymizováno] zamýšleném následku, kterým bylo vyhnout se plnění závazkům vůči věřitelům. Dále soud prvního stupně shledal, že dohoda o zúžení společného jmění manželů postrádá i určitost, potřebnou [anonymizováno] právní úkony, když žalobkyně na jejím základě nabyla celý majetek včetně bytu, podílu ve společnosti, pozemků, vybavení bytu, zatímco ve vztahu k druhému z manželů [anonymizováno] ní nebyla upravena žádná protihodnota, což má dle soudu prvního stupně za následek rovněž její absolutní neplatnost. Námitku žalobkyně, že soud [anonymizováno] řízení o odpůrčí žalobě nevyslovil neplatnost dohody o zúžení společného jmění manželů, ale jen její právní neúčinnost, neshledal soud prvního stupně důvodnou, když neplatnost nebyla předmětem daného sporu a žalovaný 2) ani nebyl účastníkem řízení o odpůrčí žalobě. Vzhledem k závěru o neplatnosti dohody o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum], soud prvního stupně dovodil, že předmětné pozemky zůstaly po rozvodu žalobkyně a žalovaného 2) součástí jejich nevypořádaného společného jmění, rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum], tudíž se po uplynutí tří let uplatnila zákonná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2). Shledal tak důvodným vzájemný návrh žalované 1) a určil, že předmětné pozemky jsou [anonymizováno] podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2). 6. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Za správný označila závěr soudu prvního stupně, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne [datum] byla absolutně neplatná. Soud prvního stupně dle jejího názoru správně interpretoval i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla prohlášena za neúčinnou smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok]. Vyslovila ovšem přesvědčení, že žalovaný 1) se nemůže domáhat ohledně jedné a téže smlouvy odporovatelnosti a zároveň tvrdit neplatnost takové smlouvy, kterou před tím úspěšně (co do základu) odporoval. Odkázala na odbornou literaturu, kde byl vysloven názor, že neplatnému právnímu úkonu (ať absolutně či relativně) nelze s úspěchem odporovat. Dovozovala, že Obvodní soud pro Prahu 4 [anonymizováno] řízení o odporovatelnosti sp. zn. [spisová značka] i Městský soud v Praze [anonymizováno] odvolacím řízení musely jako předběžnou zkoumat otázku, zda byla smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] sepsaná formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] uzavřena platně, s ohledem na vyslovení její neúčinnosti, musel dospět k závěru, že neplatná není. Podle žalobkyně je tedy napadený rozsudek [anonymizováno] rozporu s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a tyto dva rozsudky vedle sebe nemohou obstát. Poukázala na t