70 CO 321/2022-204 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení předmětné částky s tím, že jako příspěvková organizace zřízená [anonymizována dvě slova] – [stát. instituce] je povinna poskytovat [anonymizována dvě slova]. Protože nemá jiné zdroje financování, potřebuje k zajištění své činnosti značné finanční prostředky ze zdravotního pojištění, které dle jejího názoru mají odpovídat alespoň účelně vynaloženým nákladům. Toto při poskytování [anonymizováno] pojištěncům žalované není splněno, a žalobkyně tak požaduje po žalované doplatek těchto nákladů za rok [rok]. Mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených [anonymizována dvě slova] [číslo], jejíž forma a obsah v podstatném ohledu vychází z vyhlášky o rámcových smlouvách i jejích příloh. Pro rok [rok] strany uzavřely úhradové dodatky a to dne [datum rozhodnutí] dodatek [spisová značka] a dne [datum rozhodnutí] dodatek [spisová značka]. Reálně účelně vynaložené náklady na akutní [anonymizována dvě slova] poskytnuté pojištěncům žalované v roce [rok] činily [částka], na základě uzavřených dodatků jí však žalovaná na tuto [anonymizováno] uhradila jen [částka]. Předmětem této žaloby je tak rozdíl obou částek. Žalobkyně poukázala na své výjimečné postavení díky infekční klinice, která je centrálním pracovištěm pro léčbu závažných nákaz, a dále na standardní problémy v zdravotnictví, zejména na nedostatečnou lůžkovou [anonymizováno] v důsledku nedostatku [anonymizována dvě slova], nedostatečnou kapacitu navazující dlouhodobé [anonymizováno], navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví a zaobírala se i dopady [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na plánovanou [anonymizováno] o [anonymizováno] žalobkyně a na cash flow žalobkyně. 3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací (dle zřizovací listiny z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka]), poskytující mimo jiné i [anonymizována dvě slova] pojištěncům žalované. Účastníci dne [datum] uzavřeli ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] [číslo] [číslo], na jejímž základě žalobkyně pojištěncům žalované poskytovala v předmětném období sjednané [anonymizována dvě slova] a žalovaná je měla v mezích smlouvy hradit. Podle čl. IX. bodu 1. smlouvy se právní vztahy mezi účastníky v otázkách neupravených právním předpisy veřejného zdravotního pojištění ohledně poskytování hrazených [anonymizováno] či smlouvou řídí obchodním zákoníkem. Pro rok [rok] uzavřeli účastníci dne [datum] úhradový dodatek pro rok [rok], v němž v souladu s úhradovou [ustanovení pr. předpisu] sjednali, že hrazené [anonymizováno] poskytované v daném roce pojištěncům žalované budou hrazeny dle dodatku tak, že výše úhrady bude zahrnovat individuálně smluvně sjednanou složku úhrady, úhradu formou případového paušálu a ambulantní složku úhrady, přičemž referenčním obdobím byl rok [rok]. V jednotlivých článcích úhradového dodatku byly podrobně nastaveny způsoby určení výše jednotlivých úhrad a účastníci se dohodli na předběžné měsíční úhradě ve výši [částka]. Vypořádání předběžných úhrad mělo být provedeno stejně jako regulační mechanismy do [datum]. Ostatní dodatky upravovaly obdobným způsobem výpočet úhrad v dalších segmentech [anonymizována dvě slova] poskytovaných žalobkyní. Při jednání účastníků dne [datum] žalobkyně poukázala na vývoj objemu [anonymizována dvě slova] a na překročení smluvního limitu pro zvlášť účtovatelný léčivý přípravek a žádala o jeho zohlednění ve vyúčtování, což žalovaná navrhla řešit po vyhotovení vyúčtování v rámci vypořádání námitek. Žalovaná uhradila žalobkyni na základě vyúčtování ze dne [datum] na úhradu za [anonymizována dvě slova] (jeden z vyúčtovaných segmentů) o její pojištěnce celkem částku [částka]. Námitky proti vyúčtování tohoto segmentu poskytované [anonymizováno] žalovaná nepodala. Při jednání dne [datum] nebyly řešeny žádné námitky ani požadavky ohledně vyúčtování [anonymizována dvě slova]. 4. Vzhledem k vznesené námitce promlčení ze strany žalované dospěl soud prvního stupně po právním posouzení podle § 3028 o. z. (ve znění zák. č. 89/2012 Sb.) k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] má charakter smlouvy rámcové, která předpokládala, že k ní budou pro jednotlivé roky uzavírány dodatky, v nichž bude sjednáno konkrétní plnění. Nárok na úhradu [anonymizována dvě slova] tedy dle soudu prvního stupně vznikl žalobkyni až v souladu s uzavřením dodatku pro rok [rok], tedy za účinnosti nového občanského zákoníku, a právní vztahy vzniklé na jeho základě se již tedy řídí jím. Soud prvního stupně dovodil, že vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum], právo na úhradu [anonymizováno] se promlčelo ve tříleté promlčecí lhůtě dle § 609 o. z. počítané od [datum], kdy žalobkyně vyhotovila a zaslala žalované vyúčtování, neboť dnem [datum] marně uplynula doba, v níž se mohla žalobkyně domáhat svého nároku. 5. Soud prvního stupně se přes závěr o promlčení žalobního nároku zabýval i jeho oprávněností (pro případ, že by soudy vyššího stupně promlčení neshledaly) a po právním posouzení podle [ustanovení pr. předpisu] jej posoudil jako nedůvodný. Dospěl k závěru, že na právní vztah účastníků lze aplikovat závěry [anonymizováno] i Nejvyššího soudu, podle nichž úhradová vyhláška dle uvedených ustanovení významným způsobem dotváří podmínky pro podnikání v oblasti poskytování [anonymizována dvě slova] a ve vztahu k jejich poskytovatelům vymezuje právní rámec rozhodný pro realizaci jejich práva podnikat. Z povahy věci již samotné uzavření úhradového dodatku ke zvláštní smlouvě, v němž byl ujednán způsob stanovení ceny [anonymizována dvě slova], vylučuje protiústavní zásah do práva podnikat, i kdyby ujednaný způsob stanovení ceny [anonymizována dvě slova] nepokrýval ani nezbytné náklady na jejich poskytnutí, neboť žalobkyně tak učinila ze svobodné vůle poté, co při využití svých potřebných schopností (§ 5 odst. 1 o. z.), které lze u ní vzhledem k její profesionalitě důvodně předpokládat, odborně a kompetentně zhodnotila podmínky v návrhu obsažené. Ke stejnému závěru došel soud i ve sporu mezi účastníky ohledně úhrady za rok [rok]. Žalobkyně navíc ani netvrdila, že by jakkoliv po provedeném vyúčtování proběhlo nějaké jednání ohledně výše úhrad za [anonymizována dvě slova] v roce [rok], když ze zápisu z jednání ze dne [datum] je zřejmé, že jeho předmětem byly jen platby za ambulantní [anonymizováno], překročené preskripce a překročení vykazování jednoho z výkonů. Ostatní neprovedené důkazy označil za nadbytečné. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle [ustanovení pr. předpisu] 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vytkla soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení. Nesouhlasila s tím, že by její nárok byl promlčen. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] nelze podle ní považovat za tzv. rámcovou smlouvu, která stanoví základní pravidla pro ostatní realizační smlouvy, za které soud prvního stupně označil jednotlivé dodatky, a dovodil, že až na základě dodatků vznikají ujednání o konkrétních plněních. I kdyby k uzavření dodatku nedošlo, stále by existovala povinnost žalované hradit žalobkyní poskytnuté [anonymizována dvě slova] právě na základě rámcové smlouvy, a to podle vyhlášky. Úhradový dodatek může sjednat jen odlišný způsob úhrady od způsobu stanoveného vyhláškou a není jím dotčena existence vzájemného závazkového vztahu založeného rámcovou smlouvou, která navíc ani nesplňuje základní znaky rámcových smluv. Na právní vztahy založené rámcovou smlouvou je třeba v souladu s § 3028 o. z. aplikovat právní úpravu platnou v době uzavření smlouvy, přičemž smluvní vztah byl založen v režimu obchodního zákoníku, od čehož nebylo možné se odchýlit vzhledem k [ustanovení pr. předpisu] Podle § 397 obch. zák. je promlčecí lhůta čtyřletá. Rozhodným okamžikem pro počátek běhu promlčecí doby je dle žalobkyně datum doručení konečného vyúčtování, jak správně dovodil soud prvního stupně. Dále žalobkyně namítla, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil vztah předmětného smluvního vztahu, který je regulován úhradovou [ustanovení pr. předpisu], o cenách, tak, že úhrada sjednaná dle [ustanovení pr. předpisu] o cenách. Nesprávně také dle jejího názoru aplikoval na tuto věc judikaturu vztahující se sice k úhradám za [anonymizována dvě slova], ovšem v jí řešených věcech byly na rozdíl od této věci sjednány ceny za poskytnuté [anonymizováno] mezi poskytovatelem [anonymizováno] a zdravotní pojišťovnou individuálně. Ve vztahu žalobkyně a žalované je však autonomie vůle stran omezena tím, že jej