72 CO 130/2022-196 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I). Dále soud prvního stupně uložil žalobci, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám její advokátky (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnila tvrzením, že mu žalovaná dluží nesplacenou část půjčky v zažalované výši. 3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že v roce [rok] a v první polovině roku [rok] probíhala mezi žalobcem, jeho manželkou [jméno] [příjmení] a žalovanou jednání o možnosti majetkového vstupu jednoho z manželů do žalované společnosti. Tento záměr nakonec uskutečněn nebyl, nicméně dne [datum] byla z bankovního účtu žalobce vedeného u společnosti [právnická osoba] převedena částka [částka] na účet [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] (vedeného u [obec] [anonymizováno] banky pod číslem [bankovní účet]), čímž došlo k úhradě daňového dluhu žalované. Způsob vrácení zápůjčky žalobce připravil spolu se svým právním zástupcem tak, že ji žalovaná zaplatí ve 46 splátkách vždy po [částka] měsíčně na účet žalobce vedený pod číslem [bankovní účet] u [právnická osoba] (dispoziční právo k tomuto účtu měla žalobcova manželka [jméno] [příjmení]). Od [datum] do [datum] žalovaná splácela zápůjčku ve splátkách po [částka] měsíčně na zmíněný bankovní účet (na tento účet tudíž bylo připsáno devět splátek po [částka], celkem tedy částka [částka]). Dne [datum] podepsal jednatel žalované listinu označenou jako uznání dluhu. Z jejího obsahu vyplývá, že žalovaná jako dlužník výslovně uznala dluh vůči manželům [příjmení] vzniklý na základě zápůjčky ve výši [částka] poskytnuté dne [datum] bezhotovostním převodem na účet [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] s tím, že bylo sjednáno její zaplacení ve 48 splátkách a dlužník prohlásil, že ke dni podpisu této listiny, tedy ke dni [datum], uhradil za dobu od srpna [rok] do října [rok] devět splátek po [částka], tj. [částka] na účet věřitele vedený u [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet] a dále šest splátek po [částka], tj. částku [částka], na účet věřitele vedený u [anonymizováno] pod číslem [bankovní účet]. Nesplacená část dluhu ke dni podpisu uznání byla stanovena ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli na účet vedený u [anonymizováno] pod číslem [bankovní účet] ve 31 splátkách splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje listopadem [rok] do úplného zaplacení. Tato listina byla podepsána za dlužníka Mgr. [jméno] [příjmení] (jednatelem žalované) s tím, že za věřitele převzala listinu [jméno] [příjmení] [jméno] této skutečnosti se pak žalobce dozvěděl poté, kdy mu přestaly na účet přicházet splátky dluhu; informaci o tom, že dluh je nadále splácen žalovanou na účet manželky, se pak dozvěděl z opatrovnického řízení předcházejícího rozvodu manželství. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] na účet číslo [bankovní účet] vedený [právnická osoba] (na který bylo připsáno celkem třicet sedm splátek, tj. částka [částka]). První ze zmíněných účtů (tj. účet vedený [právnická osoba]) je evidovaný jako žalobcův, k němuž měla tehdy jeho manželka [jméno] [příjmení] dispoziční právo. Druhý z uvedených účtů (tj. účet vedený u [právnická osoba]) je veden na manželku žalobce [jméno] [příjmení]. Platby poskytované právní předchůdkyní žalované na účet [jméno] [příjmení] v době od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] měsíčně byly doplněny informací, že jde o splátky zmíněné zápůjčky. V dopise ze dne [datum] adresovaném žalované pak žalobce uvedl, že odstupuje od smlouvy o zápůjčce z důvodu jejího nesplácení (od [anonymizováno] [rok]) a vyzval žalovanou, aby mu v dodatečně stanovené lhůtě jednoho týdne vrátila celou dlužnou částku ve výši [částka], a to na účet vedený pod číslem [bankovní účet] u [právnická osoba] 4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 708, § 709 odst. 1, § 713 a podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vzal totiž za prokázané, že žalobce a [jméno] [příjmení] jsou manželé, jejichž společné jmění nebylo nijak upraveno, resp. zrušeno. [ulice] roku [rok] a v první polovině roku [rok] žalobce, jeho manželka a žalovaná zvažovali možnosti vstupu žalobce nebo jeho manželky do žalované společnosti. Z tohoto záměru sice posléze sešlo, nicméně dne [datum] byla z účtu vedeného na žalobce u společnosti [právnická osoba] převedena částka [částka] na účet [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] (vedený u [obec] [anonymizováno] banky pod číslem [bankovní účet]), představující úhradu daňového dluhu žalované. O poskytnutí předmětné zápůjčky se dohodli všichni zúčastnění, tj. žalobce, jeho manželka i žalovaná, a to v červnu [rok], kdy se shodli nejen na tom, že touto částkou dojde k úhradě daňového dluhu žalované, ale i na režimu jeho splacení, a to ve 46 splátkách po [částka] měsíčně na účet vedený na jméno žalobce s dispozičním právem jeho manželky u [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet]. Na tento účet poté žalovaná zaplatila v době od [datum] do [datum] celkem 9 splátek po [částka], tj. částku [částka]. Od [datum] až do [datum] pak žalovaná pokračovala ve splácení dluhu na účet vedený na manželku žalobce u [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet], na který zaplatila 37 splátek po [částka], celkem tedy částku [částka]. Splátky dluhu (vždy šlo o částku [částka] měsíčně) zasílané žalovanou na oba zmíněné účty byly označeny dovětkem, že se jedná splátky dluhu„ [příjmení]“ (u splátek zasílaných na účet vedený na žalobce u [právnická osoba]) a poté, kdy byly tyto splátky zasílány na účet vedený na manželku žalobce u [právnická osoba], byly tyto částky označeny jako„ splátky dluhu Vrzlíkových“. Pakliže společné jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebylo v době poskytnutí zápůjčky nijak modifikováno, předmět zápůjčky byl poskytnut ze společného jmění manželů, do kterého byl dluh poté vrácen (platbami zaslanými jak na účet žalobce a tak na účet jeho manželky). Skutečnost, že žalovaná nejprve splácela zápůjčku na účet vedený na žalobce u [právnická osoba], a posléze na účet vedený na jeho manželku u [právnická osoba], soud prvního stupně posoudil jako platby poskytované žalovanou podle pokynu solidárních věřitelů na dvě různá platební místa (tj. platby směřující zpět do společného jmění manželů prostřednictvím dvou bankovních účtů). Odstoupení žalobce od smlouvy o zápůjčce soud prvního stupně za zmíněných okolností posoudil jako neplatné, protože žalobcem tvrzený důvod, nesplácení zápůjčky, dál nebyl. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh vůči žalobci a jeho manželce v dubnu [rok] zcela uhradila, soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl, přičemž výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm soudu prvního stupně předně vytkl, že ačkoliv si žalobce nebyl jist, zda finanční prostředky, o které se v dané věci jedná, byly poskytnuté právní předchůdkyni žalované ze společného jmění manželů žalobce a jeho manželky [jméno] [příjmení], soud prvního stupně přesto k takovému závěru došel. Na jeho základě pak dovodil, že žalovaná mohla splnit svůj závazek jak žalobci, tak jeho manželce. Takový výklad práva je však podle žalobce v rozporu s principem právní jistoty, protože nelze akceptovat, aby bylo pouze na úvaze dlužníka, komu svůj dluh splní. Jediné, co je dlužník povinen, je splnit svůj dluh včas a řádně. Nadto nebylo postaveno najisto, zda částky, které byly připsány na účet žalobcovy manželky, byly skutečně splátkami dluhu, protože také mohly představovat její mzdu, když byla v té době u žalované zaměstnaná. Za těchto okolností měl být žalobce poučen, že se mu nedaří splnit břemeno tvrzení, resp. důkazní. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně tak neučinil, žalobce byl zamítnutím žaloby překvapený. Dále žalobce poukázal na to, že jeho tvrzení byla od počátku neměnná (o tom, že částka [částka], kterou žalované na základě ústně uzavřené půjčky poskytl, mu měla žalovaná vrátit ve čtyřiceti šesti pravidelných měsíčních splátkách po [částka], a to včetně úroku, na účet [číslo] [rok] [číslo]). Žalovaná oproti tomu svá tvrzení opakovaně měnila. Nejprve svou obranu založila na tom, že žádnou smlouvu o půjčce neuzavřela, poté tvrdila, že smlouvu o zápůjčce uzavřela s oběma manželi [příjmení], dále uvedla, že dne [datum] došlo k uznáním dluhu, který byl novací původního závazku a konečně tvrdila i to, že uzavřela písemnou smlouvu o zápůjčce pouze s [jméno] [příjmení]. Nadto ve prospěch tvrzení žalobce, že finanční prostředky poskytl žalované pouze on sám, svědčí fakt, že jeho manželka si mys