72 CO 161/2022-152 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalovaného, spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k [anonymizováno] ve vlastnictví státu dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon č. 229/1991 Sb.“) se žalobcem ve znění uvedeném ve výroku I. napadeného rozsudku s tím, že předmětem převodu vlastnického práva je pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Vinoř, orná půda, o výměře 1 902 m2 v ceně [částka] (výrok I.) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem, žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalovaného žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I.). 2. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] ve znění změny žaloby a částečných zpětvzetí žaloby původně domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a [anonymizováno] parc. [číslo] v katastrálním území Horní Počernice. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobu odůvodnil tím, že je právním nástupcem (dědicem) původního restituenta pana [jméno] [příjmení], jehož nároky se opírají o § 11 a 11a zákona č. 229/1991 Sb. a je tzv. prvorestituentem. Jeho restituční nárok nabytí vlastnického práva k tzv.„ jiným pozemkům ve vlastnictví státu“ vychází z přímé dědické posloupnosti po původních vlastnících nemovitého majetku nacházejícího se v [obec], v katastrálním území Vršovice. 3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo řízení částečně zastaveno a dále byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a [anonymizováno] parc. [číslo] v katastrálním území Horní Počernice Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ve výrocích II., III. též rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil s tím, že nebyla náležitě posouzena otázka vhodnosti žalobcem požadovaných náhradních pozemků k převodu. Současně z [anonymizováno] Nejvyššího soudu plyne závěr, že v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (se zřetelem k územně plánovací dokumentaci, vykoupení pozemků za účelem výstavby, bezprostřední realizaci výstavby, existenci územního [anonymizováno] o umístění stavby apod.), lze i takové pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., a dále závěr, že postup žalovaného (a právního předchůdce - [anonymizována tři slova]) lze hodnotit jako liknavý, kdy právní předchůdci žalobce uplatnili restituční nárok již v roce [rok] a pravomocně o něm bylo rozhodnuto až v roce [rok], žalovaný dlouhodobě zpochybňuje jeho ocenění a žalobce se v roce [rok] marně účastnil veřejné nabídky. 4. V podání ze dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby s tím, že se domáhá rovněž převodu [anonymizováno] parc. [číslo] v katastrálním území Vinoř jako [anonymizováno] náhradního, kdy tento pozemek je vhodný k uspokojení restitučního nároku žalobce, byl žalovaným zařazen do veřejné nabídky ze dne [datum] a cena tohoto [anonymizováno] je [částka]. Žalobce dále tvrdil, že v minulosti usiloval o přecenění svého nároku tak, aby mu bylo umožněno účastnit se veřejné nabídky pořádané [anonymizována tři slova], avšak ke dni rozšíření žaloby se tak nestalo. Poukázal na to, že žalovaný eviduje jeho nárok mnohonásobně nižší, než je jeho nárok skutečný, a přecenění jeho nároku doposud odmítá. Uvedl, že tento liknavý postup žalovaného mu zabránil v účasti na veřejné nabídce, do níž byl zařazen také pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Vinoř. 5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení v té části, kde se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného k převodu [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zastavil, žalobě vyhověl ve vztahu k [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v ceně [částka], a v té části, kde se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného spočívajícího v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k [anonymizováno] parc. [číslo] v katastrálním území Vinoř, věc vyloučil k samostatnému řízení, nyní vedenému pod sp. zn. [spisová značka]. 6. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného navrhovali, aby žaloba, kterou se žalobce domáhá převodu [anonymizováno] parc. [číslo] v katastrálním území Vinoř do svého vlastnictví, byla zamítnuta. 7. Soud prvního stupně prostřednictvím provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci. Svá skutková zjištění podrobně popsal v odůvodnění napadeného rozsudku a odvolací soud si pro stručnost dovoluje v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku soudu prvního stupně odkázat. Zjištěný skutkový stav zhodnotil soud prvního stupně po právní stránce. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. 8. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalobce je původní oprávněnou osobou a dědicem původních oprávněných osob ([jméno] [anonymizováno], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]) a vznikl mu nárok na vydání náhradních pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb. Nejprve se zabýval otázkou, zda nárok na poskytnutí náhradního [anonymizováno] v sobě rovněž zahrnuje právo oprávněné osoby na výběr konkrétního [anonymizováno]. Citoval závěry judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, z nichž plyne, že převod náhradních pozemků je sice charakterizován rovností obou subjektů (převodce i nabyvatele), je vztahem soukromoprávním, vztahem dlužníka a věřitele a oprávněné osobě vzniká pouze právo na poskytnutí obecným způsobem specifikovaného náhradního [anonymizováno], nicméně pokud by postup [anonymizována dvě slova] (nyní [anonymizována dvě slova] úřadu) při převodech náhradních pozemků byl ve vztahu k oprávněným osobám diskriminující a v jednání [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) by bylo možno spatřovat liknavost či libovůli, lze se domáhat bezúplatného převodu konkrétního [anonymizováno]. Při hodnocení toho, zda v dané věci byl postup žalovaného liknavý, vzal soud prvního stupně v úvahu, že restituční nárok byl v souzené věci uplatněn v roce [rok] a trvalo řadu let (9 let), než bylo o nároku rozhodnuto, přičemž nárok žalobce není dosud uspokojen. Žalovaný původně vedl restituční nárok žalobce ve výši [částka] a až v prosinci [rok] nárok žalobce přecenil na částku ve výši [částka]. Pokud žalobce podal dne [datum] žádost o převod pozemků v rámci veřejné nabídky, byla jeho žádost vyřazena právě s ohledem na výši restitučního nároku, která byla evidována žalovaným. Žalobce se tak nemohl účastnit ani veřejné nabídky dne [datum], do níž byl žalovaným zařazen i předmětný pozemek parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Vinoř, neboť v té době ještě nebyl žalovaným restituční nárok žalobce přeceněn. Soud prvního stupně přihlédl také k tomu, že k přecenění došlo až v prosinci roku [rok], a to přesto, že již z [anonymizováno] Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jednoznačně vyplynulo, že právním předchůdcům žalobce odňaté pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební a ocenění restitučního nároku žalobce je tak zcela evidentně nesprávné (bod 8. rozsudku). Soud prvního stupně při určení výše restitučního nároku žalobce vycházel ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] předloženého žalobcem (opatřeného doložkou dle § 127a o.s.ř.), který určil výši restitučního nároku (při stanovení podílu na pozemcích v rozsahu 3/8, 1/2 a 1/2 - viz bod 36. rozsudku) v částce [částka]. Konstatoval, že v daném případě stavební charakter pozemků, které byly odňaty oprávněných osobám, plyne z právních titulů, na základě nichž byly pozemky převedeny na stát (a ve znaleckém posudku citovaných). Poukázal na to, že z dostupných podkladů je zřejmé, že pozemky byly vyvlastněny za účelem výstavby [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], lidového spotřebního družstva, kdy v [anonymizováno] Rady Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum] je jednoznačně uvedeno, že předmětné pozemky byly rozhodnutím ÚNV hl m. [obec] ze dne [datum] určeny pro výstavbu [anonymizována dvě slova] jako stavební obvod [číslo] dne [datum] byla vydáno stavební povolení a dne [datum] bylo rozhodnuto o povolení k užívání stavby vybudované na předmětných pozemcích. Soud prvního stupně uzavřel, že vlastnické právo k předmětným pozemkům přešlo z původních vlastníků na stát na základě [anonymizováno] o vyvlastnění ze dne [datum] s tím, že v té době již bylo rozhodnuto o určení předmětných pozemků jako pozemků určených pro výstavbu [anonymizována dvě slova]. Předmětné, právním předchůdcům žalobce odňaté, pozemky, tak ke dni vyvlastnění byly určeny pro výstavbu a tato vý