72 CO 23/2022-1105 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vypořádal společné jmění účastníků řízení, jež zaniklo rozvodem jejich manželství. Ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalobce přikázal: a) bytovou jednotku [číslo] umístěnou v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] s ní spojený spoluvlastnický podíl na domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] o velikosti ideální [číslo], vše zapsáno na [anonymizováno] [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], u [anonymizována čtyři slova] [obec], [stát. instituce], na adrese [adresa], b) běžný účet č. [bankovní účet] vedený [právnická osoba] včetně finančního zůstatku ve výši [částka] (výrok I.), ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalované přikázal: a) rodinný dům [adresa], pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], pozemek parc. [číslo] podíl o velikosti ideální 1/3 na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [anonymizováno] [číslo] u [anonymizována čtyři slova] [obec], [stát. instituce], na adrese [adresa], b) běžný účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (původně [právnická osoba]) včetně finančního zůstatku ve výši [částka], c) stavební spoření uzavřené dne [datum] na základě smlouvy o termínovaném vkladu s [právnická osoba] včetně finančního zůstatku na účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka], d) životní pojištění vedené u [právnická osoba] na základě smlouvy VUP1 [číslo] včetně finančního zůstatku ve výši [částka], e) penzijní připojištění uzavřené dne [datum] s [právnická osoba] na základě smlouvy o penzijním připojištění [číslo] včetně finančního zůstatku ve výši [částka] (výrok II.), uložila žalované povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku [částka], a to do 24 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), uložila žalobci povinnost zaplatit žalované na úhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.), rozhodl, že se po právní moci tohoto rozsudku vrací žalobci zaplacená část zálohy na znalečném ve výši [částka] (výrok V.) a dále, že se po právní moci tohoto rozsudku vrací žalované zaplacená část zálohy na znalečném ve výši [částka] (výrok VI.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě podané dne [datum] svým v pořadí druhým rozsudkem, když jeho v pořadí první rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] podle § 219a odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen a věci mu byla podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrácena k dalšímu řízení. 3. Při rozhodování nyní přezkoumávaným rozsudkem soud prvního stupně vyšel především z toho, že společné jmění účastníků zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jímž bylo rozvedeno manželství účastníků. S ohledem na uvedené datum a v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jakož i se závěry plynoucími z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], soud prvního stupně při vypořádání zaniklého společného jmění účastníků postupoval podle právní úpravy obsažené v zákoně [číslo] občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Předmětem vypořádání pak učinil pouze ty majetkové hodnoty a vnosy tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci řízení učinili předmětem vypořádání do data [datum], kdy uplynula tříletá lhůta od zániku společného jmění manželů ve smyslu § 150 odst. 4 obč. zák. Oproti tomu ty majetkové hodnoty, o nichž účastníci v průběhu řízení prohlásili, že na jejich vypořádání nadále netrvají, byť je původně do tohoto vypořádání rovněž zahrnuli (vybavení výše zmíněných nemovitých věcí, obchodní podíl žalované ve společnosti [právnická osoba], akcie [právnická osoba] a.s.), soud prvního stupně do konečného vypořádání nezahrnul. 4. Jednotlivé položky zaniklého společného jmění manželů pak rozdělil mezi účastníky a přikázal je do jejich výlučného vlastnictví tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. napadeného rozsudku. Vyšel přitom z obvyklé ceny vypořádávaných nemovitých věcí, jež vyplynula ze znaleckého posudku zpracovaného soudem ustanovenou znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (částka [částka] připadající na bytovou jednotku a částka [částka] na nemovitosti nacházející se v [katastrální uzemí]), a dále z výše zůstatků na jednotlivých účtech či pojistných produktech, zjištěných ke dni zániku společného jmění účastníků. Ohledně způsobu určení ceny vypořádávaných nemovitých věcí odkázal na závěry plynoucí z ustálené soudní judikatury a uvedl, že byla stanovena zmíněným znaleckým posudkem jako cena obvyklá k datu zpracování znaleckého posudku a s ohledem na stav, v jakém se nemovité věci k tomuto datu nacházely. 5. Do vypořádání a výpočtu vypořádacího podílu soud prvního stupně promítl také žalovanou označené vnosy, a to konkrétně ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Žalovanou uplatněné vnosy měl v celém rozsahu za prokázané, a to včetně skutečnosti, že se v převážné míře jednalo o dary rodičů výlučně [anonymizováno] žalovanou. Konstatoval, že žalobce nerozporoval, že žádný dar od rodičů nepřijal, o darech žalované neměl povědomí, avšak ani je nevyloučil. Za neprokázaný měl soud prvního stupně žalobcem uplatněný vnos ve výši [částka], spočívající ve splátkách kupní ceny vozidla [značka automobilu]. Ve vztahu k požadavku žalobce na vypořádání částky [částka], kterou vynaložil na doplatek kupní ceny zmíněného vozidla o zániku společného jmění manželů, přihlédl soud prvního stupně s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu ke skutečnosti, že předmětný automobil byl převeden na třetí osobu. Do vypořádání společného jmění manželů proto zahrnul částku [částka], kterou žalobce za převod vozidla získal. Předmětem vypořádání společného jmění manželů pak učinil také částku [částka], kterou žalobce nabyl prodejem svých zaměstnaneckých akcií [právnická osoba] a.s. Konstatoval přitom, že žalobce ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. nebyl schopen tvrdit a prokázat, kdy předmětné zaměstnanecké akcie nabyl a kdy je prodal. Z uvedeného důvodu postupoval dle § 144 obč. zák. a měl za to, že se jedná o peněžitou částku získanou prodejem akcií, které žalobce nabyl za trvání manželství účastníků, a dále, že žalobce s touto peněžitou částkou naložil způsobem odporujícím § 145 odst. 2 obč. zák. Vyšel z toho, že žalovaná s tím, jak žalobce s uvedenou částkou naložil, vyslovila právně relevantním způsobem svůj nesouhlas v podání adresovaném soudu dne [datum]. Poukázal na to, že žalobce i po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. tvrdil, že uvedenou peněžitou částku využil výhradně [anonymizováno] svou potřebu a [anonymizováno] potřeby syna účastníků v době, kdy byl nezaměstnaný, a to za situace, kdy již v prosinci roku 2007 opustil společnou domácnost vedenou se žalovanou a do doby rozvodu manželství se na jejím chodu žádným způsobem nepodílel. Za této situace soud prvního stupně vzal uvedený příjem žalobce v úvahu, zařadil jej do masy zaniklého společného jmění manželů a následně jej vypořádal. 6. Při vypořádání společného jmění manželů vyšel soud prvního stupně dále z toho, že podíly obou účastníků jsou stejné, když v daném případě neshledal žádné konkrétní důvody [anonymizováno] disparitu podílů. Při výpočtu vypořádacího podílu postupoval soud prvního stupně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů určil částkou [částka], když sečetl ceny všech nemovitostí ([částka] + [částka]), zůstatky účastníků řízení na účtech, částku [částka] jako prodejní cenu vozidla [značka automobilu] a částku [částka] jako prodejní cenu akcií [právnická osoba] Od celkové hodnoty společného jmění manželů [částka] 669, [částka] odečetl jednotlivé v řízení prokázané vnosy žalované v celkové výši [částka] a dospěl tak k částce [částka]. Tuto hodnotu pak vzal za základ [anonymizováno] vyčíslení výše základního podílu [anonymizováno] každého z účastníků, který při rovnosti podílů odpovídá částce [částka]. K takto vypočtené výši základního podílu pak přičetl výši vnosů každého z nich. V případě žalované tak dospěl k částce [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce získal ze společného jmění manželů majetkové hodnoty v celkové výši [částka], činí jeho vypořádací podíl částku ve výši [částka], rovnající se rozdílu jeho základního podílu [částka] a částky [částka]. Tento výpočet pak odpovídá tomu, že žalovaná získala v rámci vypořádání majetkové hodnoty v celkové výši [částka], respektive po odečtení vnosů nabyla hodnotu ve výši [částka], což je částka o [částka] vyšší než hodnota získaná žalobcem