72 CO 324/2022-68 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem prvostupňový soud určil, že smlouva o zápůjčce uzavřená žalovanými dne [datum] ohledně částky [částka] je neplatná (výrok I). Dále soud prvního stupně rozhodl, že žalované jsou povinny uhradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce požadoval určit, že je neplatná smlouva ze dne [datum] o zápůjčce částky [částka], kterou zapůjčila druhá žalovaná za trvání manželství první žalované s žalobcem, avšak bez jeho vědomí. 3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že první žalovaná uzavřela dne [datum] s druhou žalovanou smlouvu o zápůjčce částky [částka]. Přípisem ze dne [datum] žalobce vyslovil (ve vztahu k druhé žalované) nesouhlas se vznikem předmětného dluhu (s tvrzením, že tato smlouva byla uzavřena bez jeho vědomí). Z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], jímž byly upraveny poměry nezletilých dětí žalobce a první žalované, vyplynulo, že za rok 2018 činil základ daně z příjmu žalobce [částka] a první žalovaná dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši [částka]. 4. Tato skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 586 odst. 1, § 714 odst. 1, § 732 a § 742 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a poté dovodil, že částka [částka], která si první žalovaná půjčila od druhé žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], nebyla běžnou záležitostí týkající se společného jmění žalobce a první žalované. Absence žalobcova souhlasu s uzavřením této smlouvy proto způsobila její neplatnost, které se žalobce dne [datum] dovolal. Soud prvního stupně proto určil, že předmětná smlouva je neplatná. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Proti tomuto rozsudku podaly obě žalované včasné odvolání. V něm zopakovaly své přesvědčení, že v dané věci absentuje naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětné smlouvy (určovací žaloba je totiž na místě jen tam, kde se jedná o prevenci). Nadto žalobce odůvodnil svůj právní zájem na určení neplatnosti této smlouvy tvrzením, že závazek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce není součástí společného jmění žalobce a první žalované. Otázka, zda nějaký závazek je či není součástí společného jmění manželů, však může být řešena výhradně v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Navíc manželství žalobce a první žalované je od [anonymizováno] [rok] rozvedeno, přičemž nikdo ze žalovaných předmětný závazek vůči žalobci neuplatnil. Žalované proto navrhly, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu v plném rozsahu zamítl. 6. Žalobce, který se s prvostupňovým rozsudkem ztotožnil, navrhl, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. 7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je opodstatněné. 8. Soud prvního stupně provedl ohledně věci samé dostatečná skutková zjištění, která jsou dostatečným podkladem i pro odvolací soud, který však na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce právní zájem na určení neplatnosti předmětné smlouvy neprokázal. 9. U tzv. určovacích žalob je kladen důraz na to, aby nebyla vydávána pro praxi nepotřebná rozhodnutí, jimiž není sporný vztah vyřešen. Žalobce, který žádá určit, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je proto povinen tvrdit a prokázat, že na požadovaném určení je dán naléhavý právní zájem. Tím se sleduje zabránění nadbytečných sporů, jimiž by jinak byly soudy zatěžovány, a které se vztahují jen k dílčím otázkám, jež jsou řešitelné jako otázky předběžné. Existence naléhavého právního zájmu je proto předpokladem úspěšnosti určovací žaloby. 10. Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobci dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno; jejím cílem je tedy poskytnout preventivní ochranu (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a dále také ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Právní zájem na určovací žalobě je proto dán tehdy, jestliže je žaloba způsobilá eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak nebo v případech, kdy se jedná o nejúčinnější úpravu právního vztahu, která může odvrátit budoucí spory účastníků. Význam určovací žaloby je tedy ryze praktický, neboť je jím nastolení jistoty v ohrožených právních vztazích (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného tudíž vyplývá, že podmínka naléhavého právního zájmu není splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. 11. Žalobce tvrdí, že první žalovaná (jeho bývalá manželka) uzavřela v době trvání manželství se žalobcem smlouvu o zápůjčce částky [částka], což je částka, která nebyla běžnou záležitostí týkající se společného jmění manželů. K platnosti takové smlouvy byl proto třeba souhlas žalobce. Z obsahu spisu dále vyplynulo, že manželství žalobce a první žalované bylo v červenci [rok] rozvedeno. 12. Za popsaných okolností žalobce požaduje určení neplatnosti smlouvy, která by při vypořádání společného jmění manželů mohla pro něj představovat závazek, k jehož vzniku nedal souhlas. Otázka platnosti či neplatnosti předmětné smlouvy, resp. existence závazku je však předběžnou otázkou v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Požadované určení tudíž není způsobilé změnit žalobcovo postavení ani vztah mezi účastníky, přičemž se nejedná ani o nejúčinnější úpravu právního vztahu, která by mohla odvrátit budoucí spory účastníků a nelze jím ani vyřešit celý předmět sporu. 13. Vzhledem k tomu, že žalobce právní zájem na jím požadovaném určení neprokázal, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). 14. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř., podle kterých náleží procesně úspěšným žalovaným náhrada nákladů sestávající z odměny jejich advokáta za převzetí zastoupení dne [datum], za vyjádření k žalobě ze dne [datum], za sepis odvolání ze dne [datum] a za jeho účast u odvolacího jednání dne [datum], tj. čtyřikrát pro každou z nich po [částka] (§ 6, § 7 bod 4, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), z paušálně stanovené náhrady jeho hotových výdajů čtyřikrát po [částka] (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Žalobce je proto povinen zaplatit každé ze žalovaných náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka].