72 CO 418/2021-61 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému, aby do patnácti dnů od právní moci rozsudku vyklidil a vyklizený předal žalobci byt [číslo] sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství (s ústředním vytápěním všech obytných místností) umístěný ve čtvrtém podlaží domu nacházejícího se na adrese [adresa], katastrální území Malá Strana (výrok I). Dále prvostupňový soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tvrzením, že žalovaný, jemuž na základě výpovědi nájmu bytu doručené mu žalobcem dne [datum] zaniklo právo nájmu k předmětnému bytu, tento byt nevyklidil a nadále jej (bez právního důvodu) užívá, s čímž žalobce nesouhlasí. 3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že žalobce je vlastníkem zmíněného bytu užívaného žalovaným na základě smlouvy o nájmu bytu č. NAB/11/02 [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Výpověď z nájmu tohoto bytu (schválenou usnesením Rady hlavního města Prahy ze dne [datum], [číslo] pro dluh na nájemném a záloh za služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka]) byla obsažena v dopise žalobce ze dne [datum], zn. S-MHMP [číslo], který byl doručený žalovanému dne [datum]. Na následnou výzvu žalobce k vyklizení bytu žalovaný nereagoval, opět nehradí náklady spojené s užíváním bytu a nadto umožňuje jeho užívání třetím osobám. 4. Tato skutková zjištění soud I. stupně posoudil podle § 2201 a § 2291 zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pakliže žalovanému skončil nájem předmětného bytu (na základě platné výpovědi), byl povinen tento byt vyklidit. Vzhledem k tomu, že tak ani po výzvě žalobce neučinil, uložil mu tuto povinnost soud I. stupně, a to ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. V něm zopakoval své přesvědčení, že se k jednání soudu I. stupně nařízenému na den [datum] včas a řádně omluvil. Pakliže soud I. stupně jednal v nepřítomnosti žalovaného, znemožnil mu tím realizovat svou procesní obranu. Dále je žalovaný přesvědčený, že nájem předmětného bytu s ním pronajímatel nikdy řádně neukončil. Žalobu o vyklizení předmětného bytu žalovaným totiž žalobce již v minulosti podal, toto řízení však bylo nakonec zastaveno (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 2/2016-40). Pakliže žalobce souhlasil s dalším užívání bytu žalovaným, došlo tím (dle žalovaného) k obnovení původního nájemního vztahu. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Žalobce, který se s rozsudkem soudu I. stupně ztotožnil, navrhl, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. K odvolacím námitkám žalovaného pak uvedl, že soud I. stupně postupoval správně, když dne [datum] věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný totiž ke zprávě o předoperačním vyšetření ze dne [datum] nepřipojil žádné vysvětlení (tj. omluvu nebo žádost o odročení jednání) a nadto ji doručil soudu I. stupně až těsně před nařízeným jednáním (v 13,06 hodin, když jednání začalo v 14:00 hodin). Ani propouštěcí zpráva ze dne [datum], kterou žalovaný předložil až v odvolací fázi řízení, neprokazuje opodstatněnost nepřítomnosti žalovaného u jednání prvostupňového soudu konaného dne [datum], protože obsahuje pouze informaci o tom, že žalovaný absolvoval ve Fakultní nemocnici v [část obce] dne [datum] operaci, po které byl propuštěn do domácího ošetření s doporučeným klidovým režimem. Vzhledem k tomu, že žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání prvostupňového soudu na [datum] dne [datum], měl dostatek času soud I. stupně včas informovat o situaci, v níž se v souvislosti s plánovanou operací kýly ocitl (tj. k jednání se omluvit a požádat o odročení jednání a důvod své nepřítomnosti doložit). Pakliže tak neučinil, vystavil se riziku, že soud I. stupně věc projedná a rozhodne v jeho nepřítomnosti. Ani tvrzení žalovaného, že má právo byt užívat, není správný. Před podáním výpovědi byl vyzván k úhradě dlužného nájemného a záloh za služby spojených s užíváním bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nezaplatil, [jméno] hlavního města Prahy usnesením ze dne [datum], [číslo] schválila výpověď z nájmu bytu, která pak byla žalovanému doručena dne [datum]. V souladu s § 2291 o. z. byl nájem bytu vypovězen bez výpovědní lhůty a zanikl tedy ke dni doručení výpovědi. Pokud žalovaný dovozuje, že po zmíněné výpovědi došlo mezi účastníky řízení k obnovení nájemního vztahu, pak z jím uvedených skutečností není zřejmé, jakým konkrétním právním jednáním by k tomu mělo dojít. Pakliže by přesvědčení žalovaného bylo založeno na úvaze, že se tak stalo na základě prolongace doby nájmu upravené v § 2285 o. z., tak takový závěr není správný. K obnovení nájemní smlouvy podle § 2230 odst. 1) o. z. totiž může dojít pouze ve lhůtě stanovené v § 2285 o. z. a jen v případě, že šlo o nájem sjednaný na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby. O takovou situaci však v daném případě nejde, protože žalovaný měl sjednaný nájem bytu na dobu neurčitou a nájem byl ukončen výpovědí ze strany pronajímatele. 7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 8. Možnost účastnit se jednání je sice jedním ze základních procesních oprávnění účastníka řízení, nicméně se nejedná o oprávnění bezbřehé. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. totiž soud může věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka, pokud jsou pro to splněny zákonné předpoklady, tj. účastník byl k jednání řádně a včas předvolán, přičemž nepožádal z důležitého důvodu o odročení nařízeného jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 9. Obnovení nájmu bytu je možné pouze u nájmů sjednaných na dobu určitou po uplynutí doby nájmu (§ [číslo] odst. 1 a § 2285 o. z.). 10. Soud I. stupně provedl dostatečná skutková zjištění, ze kterých vyvodil i správný právní závěr. Vzhledem k tomu, že se odvolací soud s odůvodněním rozsudku soudu I. stupně plně ztotožňuje, pro stručnost proto na ně v podrobnostech odkazuje. 11. K odvolacím námitkám žalovaného pak odvolací soud pouze doplňuje, že zpráva o předoperačním vyšetření ze dne [datum], kterou žalovaný doručil soudu I. stupně až v den nařízeného jednání ([datum]) a nadto bez jakéhokoliv vysvětlení (tj. bez omluvy a žádosti o odročení jednání), nelze považovat za skutečnost opodstatňující odročení zmíněného jednání. Soud I. stupně proto postupoval správně, když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Opodstatněnost neúčasti žalovaného na zmíněném jednání pak nelze dovodit ani z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnici v [část obce] ze dne [datum], kterou jednak předložil až ve fázi odvolacího řízení, a nadto z ní nevyplývá, že by se žalovaný nemohl dne [datum] (tj. šest dní po propuštění z nemocnice) k prvostupňovému jednání dostavit. 12. Ani tvrzení žalovaného, že mu svědčí právo předmětný byt užívat, není správné. Jeho nájemní vztah k tomuto bytu skončil dne [datum], kdy mu byla doručena výpověď z nájmu bytu. K obnovení nájmu bytu by pak mohlo dojít pouze u nájmu sjednaného na dobu určitou po uplynutí doby nájmu. O takovou situaci však v daném případě nejde, protože nájem žalovaného k předmětnému bytu byl sjednaný na dobu neurčitou a skončil výpovědí ze strany pronajímatele. Za popsané situace je povinnost vyklidit byt a vyklizený jej předat žalobci zcela adekvátní okolnostem tohoto případu, neboť žalobce má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, přičemž užívání jeho bytu žalovaným bez právního důvodu po dobu několika let takovým neoprávněným zásahem nepochybně je (§ 1040 odst. 1 o. z.) Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). 13. O nákladech řízení odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 a § 224 odst. 1 o. s. ř, ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., s tím, že úspěšnému žalobci, který nebyl zastoupen advokátem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.), náleží náhrada hotových výdajů za přípravu na odvolací jednání konané dne [datum] a za účast na tomto jednání, tj. dvakrát po [částka] (§ 1, 3 písm. a/z, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka].