72 CO 70/2022-42 — Městský soud v Praze

Odvoláním napadeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s příslušenstvím (výrok I) a v rozsahu požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] řízení zastavil (výrok II). Soud I. stupně rovněž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit v téže lhůtě žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III) a že žalobkyni se vrací část soudního poplatku ve výši [částka] (výrok [příjmení]). V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně předně zkonstatoval, že žalobkyně požadovala po žalované vrácení zálohy ve výši [částka], protože k uvažované koupí nákladního vozidla [příjmení] [jméno] [číslo] nakonec nedošlo. Žalovaná dne [datum] žalobou uplatněný nárok uznala a téhož dne žalobkyni částku [částka] zaplatila. Žalobkyně proto podáním ze dne [datum] vzala žalobu co do částky [částka] zpět a soud prvního stupně řízení s odkazem na § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v tomto rozsahu zastavil. Ohledně příslušenství zažalované pohledávky ve výši [částka] soud prvního stupně postupoval podle §153a o. s. ř. a žalobě v této části rozsudkem pro uznání vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla plně procesně úspěšná soud I. stupně jí s odkazem na § 142 odst. 1, ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů ve výši [částka] sestávají z části zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměnou advokáta žalobkyně za převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby (podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.”), tj. třikrát po [částka], paušálně stanovené náhrady jeho hotových výdajů třikrát po [částka] (§ 13 odst. 4 a. t.) a 21 % DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti jeho nákladovému výroku, podala žalobkyně včasné odvolání. V něm soudu prvního stupně vytkla, že jí nepřiznal náhradu za zpětvzetí žaloby. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v jeho nákladovém výroku změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Soud prvního stupně postupoval správně, když přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, nesprávně však určil její výši, protože žalobkyni náleží náhrada nákladů i za částečné zpětvzetí žaloby. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou částí soudní poplatku ve výši [částka], odměnou advokáta žalobkyně za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a její částečné zpětvzetí, tj. třikrát po [částka] a dále za předžalobní výzvu k plnění ve výši [částka] stanovenou podle § 6 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1, 2 a. t., náhradou paušálně stanovených hotových výdajů tohoto advokáta danou § 13 odst. 4 a. t. čtyřikrát po [částka] a 21 % DPH ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném nákladovém výroku změnil jen tak, že správná výše náhrady nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, činí [částka] (§ 220 odst. 1 o. s. ř.), a ve zbývající části tohoto výroku rozsudek soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil. Ve vyhovujícím výroku, ve výroku o částečném zastavení řízení a ve výroku o vrácení části soudního poplatku zůstal napadený rozsudek odvoláním nedotčený, a proto nepodléhal odvolacímu přezkumu Žalobkyni, která byla procesně úspěšná i v odvolacím řízení, náleží náhrada nákladů sestávající z odměny jejího advokáta za sepis odvolání ve výši [částka], náhrady paušálně stanovených hotových výdajů tohoto advokáta ve výši [částka] (§ 7, § 11 odst. 2, a § 13 odst. 4 a. t.) a dále 21 % DPH ve výši [částka], celkem tedy [částka].