72 CO 9/2022-388 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok I) a dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] jí byla způsobena nemajetková újma, kterou žádá odškodnit částkou [částka], a dále škoda (spočívající v zaplacených úrocích z prodlení), kterou žádá nahradit ve výši [částka]. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu ohledně částky [částka] s příslušenstvím zpět, soud stupně proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], řízení v tomto rozsahu zastavil. 4. Soud prvního stupně dále zkonstatoval také to, že svým v pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], prvostupňový rozsudek ve věci samé potvrdil, nicméně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], oba zmíněné rozsudky, a to pouze ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy zrušil a věc v uvedeném rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování poté soud prvního stupně zjistil, že žaloba, kterou bylo zahájeno řízení vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] byla doručena právní předchůdkyni žalobkyně, [právnická osoba] a. s., dne [datum], a to s požadavkem [anonymizováno] [země] s. p. na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím. Po soudní výzvě ze dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek, usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení se společností [právnická osoba] (na straně žalované) a poté bylo rozhodováno o věcné příslušnosti krajského soudu a v rámci odvolacího řízení i o procesním nástupnictví žalobkyně (v postavení žalované). Dne [datum] proběhlo jednání a poté soud usnesením ze dne [datum] rozhodl o přerušení řízení. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., který však byl poté ([anonymizováno] zaneprázdněnost) usnesením soudu ze dne [datum] znaleckého zkoumání zproštěn a nově byl ustanoven [anonymizováno 5 slov]. Vzhledem k tomu, že tento [anonymizováno] byl schopen zodpovědět pouze část položených otázek, soud oslovil další znalce a následně usnesením ze dne [datum] předmětný znalecký [anonymizováno] povinnosti podat znalecký posudek zprostil a k jeho vypracování ustanovil Ing. [jméno] [příjmení], který pak zadaný posudek zpracoval a doručil soudu dne [datum]. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, který byl sice rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] částečně potvrzen a částečně změněn, nicméně tento rozsudek pak byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum] zčásti potvrzen, zčásti však byl zrušen a zčásti bylo dovolání odmítnuto. Usnesením ze dne [datum] pak odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně rozsudkem ze dne [datum] žalobě ohledně částky [částka] s příslušenstvím opět vyhověl. Usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] však byl prvostupňový rozsudek znovu zrušen. Další rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum] pak již byl rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum] potvrzen, čímž bylo řízení skončeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Na značnou prodlevu v hodnocené věci, která by mohla ztížit znalecké zkoumání, pak poukázal znalec [příjmení] [jméno] [jméno] a následně i doc. Ing. [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně zjistil také to, že dne [datum] žalobkyně požádala žalovanou o zaplacení finančního zadostiučinění ve výši [částka] a o náhradu škody ve výši [částka], které jí měly být způsobeny nepřiměřenou délkou hodnoceného řízení. Žalovaná pak ve stanovisku ze dne [datum] zkonstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení došlo, přičemž za přiměřené odškodnění nemateriální újmy způsobené žalobkyni posoudila částku [částka], kterou jí dne [datum] zaplatila. 6. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle § 1, § 2, § 3 písm. a), b), § 15, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a poté dospěl k závěru, že v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], které trvalo jedenáct let a osm měsíců, bylo porušeno právo žalobkyně na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. V nepřiměřené délce posuzovaného řízení tak prvostupňový soud shledal nesprávný úřední postup, v jehož důsledku žalobkyně trpěla nejistotou ohledně výsledku tohoto řízení. Soud I. stupně dále zkonstatoval, že k délce posuzovaného řízení přispěla jeho skutková a právní složitost (neboť šlo o specifický typ škody způsobené na lesním porostu emisemi), procesní složitost (tj. větší množství procesních návrhů a procesních situací, o nichž bylo rozhodováno na celkem třech stupních soudní soustavy), ale také průtahy v řízení, byť zčásti předcházely vstupu žalobkyně do hodnoceného řízení (od [datum] do [datum]), ale vyskytly se i poté (od [datum] do [datum]). Za současného zdůraznění standardního významu hodnocené věci (tj. finančního plnění) [anonymizováno] žalobkyni, která je právnickou osobou, poté prvostupňový soud rozhodl, že přiměřenému zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou žalobkyně v posuzovaném řízení utrpěla, odpovídá za první dva roky trvání tohoto řízení částka [částka] a poté za každý další rok vždy částka [částka]. Základní částku odškodnění, která činila [částka], dále prvostupňový soud snížil o 30 % [anonymizováno] skutkovou a právní složitost věci a o dalších 20 % [anonymizováno] procesní složitost (hodnocené řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy) a následně ji zvýšil o 30 % za popsané průtahy v řízení. Soud prvního stupně proto posoudil za přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, kterou žalobkyně nepřiměřeně dlouhým řízením utrpěla, částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná již z tohoto titulu žalobkyni zaplatila vyšší částku ([částka] s příslušenstvím), soud I. stupně žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.). 7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm soudu prvního stupně vytkla, že nedostatečně vyhodnotil průtahy v hodnoceném řízení ve vztahu k následné složitosti věci. Podle žalobkyně měl totiž soud prvního stupně zvýšit základní částku odškodnění o mnohem více, než pouze o 30 %, protože zjištěná procesní, právní a skutková složitost věci nebyla objektivním stavem daným předmětem řízení, ale průtahy v řízení, které tak byly primární příčinou zmíněné složitosti a které nadto žalobkyni významně snížily možnost se v hodnoceném řízení efektivně bránit. Dále soud prvního stupně neměl snižovat základní částku odškodnění o 20 % z důvodu zapojení všech tří stupňů soudní soustavy do rozhodování, protože i tato skutečnost byla dána jen a pouze průtahy v řízení. [příjmení] se skutkovými zjištěními totiž byla dána především tím, že k prvnímu úkonu soudu, jímž bylo zaslání výzvy k zaplacení soudního poplatku, došlo po více než devíti letech od podání žaloby. Nejvýznamnějším prvkem složitosti řízení se tak stala nemožnost vypracování znaleckého posudku (ohledně osoby škůdce a zjištění rozsahu tvrzené škody), protože ke znaleckému zkoumání došlo až po velkém časovém odstupu od vzniku tvrzené újmy. Rozsah škod způsobených emisemi na lesním porostu byl nakonec v hodnoceném řízení určený (pouze) odhadem vycházejícím z rozptylové studie, tj. určením podílů jednotlivých zdrojů znečištění na celkové škodě. Soudem ustanovení znalci proto žádali o zproštění povinnosti zpracovat znalecký posudek, protože se obávali, že s takovým časovým odstupem již nebude možné soudem položené otázky řádně zodpovědět. Žalobkyně, která je přesvědčená, že základní částka odškodnění by neměla být nikterak snižována a zvýšena by měla být o 50 %, proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Žalovaná, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. Dle žalované se soud prvního stupně s požadavky dovolacího soudu řídil, když po doplnění dokazování přihlédl k průtahům v hodnoceném řízení, a to zejména k jeho nečinnosti po dobu devíti a půl roku (první úkon soudu po podání žaloby dne [datum] byl učiněn až dne [datum], kdy byly [anonymizováno] [země], s. p. vyzvány k zaplacení soudního poplatku). Jakkoli zmíněný průtah nastal před počátkem období rozhodného [anonymizováno]