91 CO 243/2020-132 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady za ztížení lesního hospodaření za rok 2017 v důsledku rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne [datum rozhodnutí], č. j. JMK 9493/2015, kterým nebyl žalobci udělen souhlas k provedení letecké aplikace biocidů v souvislosti s ošetřením lesních porostů v Ptačí oblasti [ulice] [obec] – [příjmení] [jméno], v katastrálním území Bzenec, [obec] u [obec] a [obec], a to v době rojení chrousta maďalového v roce 2015. Žalobci tím byla omezena jediná možnost účinně regulovat přemnožení chrousta, který v dané oblasti působí významné škody na lesních porostech. V důsledku toho vznikla újma na lesních porostech ve vlastnictví České republiky, s nimiž má žalobce právo hospodařit. Žalobce uplatnil nárok na náhradu za ztížení lesního hospodaření za rok 2017 u žalované ve výši [částka], který sestával z újmy na lesních porostech ve výši [částka] vyčíslené znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] 2017, zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], a nákladů na zpracování tohoto znaleckého posudku ve výši [částka] (tvořených zálohou [částka] a doplatkem [částka]). Žalovaná přiznala a zaplatila žalobci pouze náhradu ve výši [částka], kterou oproti žádosti žalobce snížila o náklady na pořízení znaleckého posudku ve výši [částka] a o částku potřebnou k vynaložení na chemický postřik ve výši [částka]. Žalobce se snížením náhrady nesouhlasí. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobci nebyl udělen souhlas k provedení letecké aplikace biocidů v Ptačí oblasti [ulice] [obec] – [příjmení] [jméno] v katastrálním území Bzenec, požadovaný v souvislosti s ošetřením lesních porostů v době rojení chrousta maďalového v roce 2015. Žalobce proto žádal žalovanou o náhradu újmy v celkové výši [částka]. Žalovaná vyčíslila celkovou újmu žalobce na [částka], když od původně požadované částky odečetla [částka] za znalecký posudek a [částka] za neprovedený postřik. Námitky podané žalobcem proti posouzení jeho žádosti nebyly žalovanou shledány za důvodné. 4. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 58 odst. 2, 3 a 5 a § 78 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále i jen„ ZoPK“), § 14 odst. 3 vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, § 3 vyhlášky č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), že žaloba není důvodná. 5. Žádost žalobce o proplacení nákladů na vyhotovení znaleckého posudku za účelem vyčíslení vzniklé újmy neshledal soud I. stupně jako důvodnou. Uvedl, že se jedná o soukromoprávní nárok vyplývající z veřejnoprávního předpisu a titul tak musí vycházet z ustanovení právního předpisu. Poukázal na to, že s úhradou nákladů na zjištění výše škody počítá pouze § 14 odst. 3 vyhlášky č. 55/1999 Sb., ten však dopadá pouze na případy škody vzniklé z důvodů mimořádných opatření, přičemž v dané věci ke vzniku újmy v důsledku mimořádného opatření nedošlo, a proto nebylo možné předmětné ustanovení aplikovat. Soud I. stupně doplnil, že pro použití analogie není prostor, náklady na vyčíslení újmy se tak v daném případě do skutečné škody nebo ušlého zisku nezapočítávají. Soud I. stupně pro úplnost dodal, že nepovažoval náklady žalobce na vypracování znaleckého posudku ani za účelně vynaložené, neboť žalobce disponuje dostatečným personálním a materiálním aparátem k tomu, aby si výši újmy případně prostřednictvím odborného vyjádření svého zaměstnance zajistil sám. Nakonec soud I. stupně nepovažoval znalecký posudek za podstatnou náležitost žádosti dle § 58 odst. 2 ZoPK, popř. § 3 vyhlášky č. 335/2006 Sb. 6. Soud I. stupně neshledal důvodnou ani žádost žalobce o proplacení neprovedeného postřiku. S odkazem na § 2952 o. z. konstatoval, že se žalobce domáhá náhrady škody, která mu ani nevznikla, resp. neušla, přičemž přiznání takového domnělého nároku by bylo absolutně v rozporu s logikou konstrukce způsobu a rozsahu náhrady škody. Na místě nebyla dle soudu I. stupně ani aplikace § 58 odst. 5 ZoPK, neboť ten cílí na zamezení stavu, kdy by náhrada újmy měla přesáhnout částku, která by byla rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle ZoPK a situací, kdy by tato omezení uplatněna nebyla. Ani v takovém případě dle soudu I. stupně nelze dovodit oprávněnost nárokování nákladů, jež nebyly vynaloženy. Soud I. stupně proto uzavřel, že žalovaná nijak neporušila vyhlášku č. 55/1999 Sb., když náhradu žalobci částečně snížila. Na závěr soud I. stupně uvedl, že částečnou úhradou ze strany žalované rozhodně nedošlo k uznání újmy v celém jejím rozsahu co do důvodu a výše podle § 2054 odst. 2 o. z., jak dovozoval žalobce, jestliže žalovaná ve svých vyjádřeních k žádosti žalobce uváděla opak. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 o. s. ř. tak že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Uvedl, že náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] O lhůtě k plnění soud I. stupně rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nezjistil žádný důvod pro stanovení lhůty delší; o místě plnění rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním z důvodů, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Poukázal na to, že žalovaná nerozporovala postup, kterým byla škoda na lesních porostech žalobcem vyčíslena, ani výši újmy, která na lesních porostech v důsledku omezení dle znaleckého posudku vznikla, žalovaná však od takto vyčíslené újmy odečetla náklady na nerealizovaný letecký postřik v jí stanovené výši [částka]. Žalobce uvedl, že soud I. stupně nesprávně zjistil skutkový stav, když dovodil, že žalobce požadoval náhradu nákladů za provedení leteckého postřiku, který nebyl realizován (náhradu škody, která nevznikla). Žalobcem požadovaná částka ve výši [částka] nepředstavuje uměle vytvořený náklad, který navíc žalobci ani fakticky nevznikl, ale jedná se o neproplacenou část škody vzniklé na lesních porostech vyčíslené znaleckým posudkem. Výše škody ze zničení lesního porostu se stanoví postupem dle § 8 vyhlášky č. 55/1999 Sb. a tato škoda (újma), pokud byla způsobena omezením dle části třetí až páté ZoPK, má být vlastníkovi lesního porostu nahrazena. V projednávaném případě byla tato škoda stanovena znaleckým posudkem na částku [částka]. V právních předpisech pak není nikde stanoveno, že by výše škody ze zničení lesního porostu měla být ponížena o náklady související s lesním hospodařením, které nebyly v důsledku omezení vlastníkem vynaloženy. Žalobce dále uvedl, že v souvislosti s náhradou újmy dle § 58 odst. 2 ZoPK mu náleží i náklady na zpracování znaleckého posudku, který za účelem vyčíslení újmy nechal zpracovat. Přesto, že žalobce disponuje dostatečným personálním a materiálním zázemím, je dle jeho názoru jeho právem nechat si v rozsahově náročnějších či skutkově složitějších případech nechat stanovit výši škody znalcem. Poukázal na to, že obdobným způsobem postupuje i žalovaná, která je v soudním řízení zastoupena advokátem, přestože má dostatečný personální a materiální aparát k tomu, aby před soudem jednala sama. Žalobce odkázal na přípis žalované ze dne [datum], v kterém žalovaná uvedla, že znalecký posudek byl v tomto případě nutnou podmínkou zpracování žádosti. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení, popř. aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 9. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že je nedůvodné. Uvedla, že se ztotožňuje s právním názorem soudu I. stupně, že nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním uvedeného nároku by musel být výslovně zakotven právními předpisy, což však není. Navíc jsou dány důvodné pochybnosti o tom, že žalobce vynaložil finanční prostředky na zpracování znaleckého posudku účelně, když nepochyb